EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Vnady nemocnice 3 - Odpoledne s Aničkou

Úvod » Mature » Vnady nemocnice 3 - Odpoledne s Aničkou

Komentáře (0) | Doporučit | Tisknout | 1223


Vnady nemocnice 3 - Odpoledne s Aničkou



Měsíc uplynul v čichání k pásku v rozkroku kalhotek velmi rychle a v určený čas jsem byl na místě.
Už na mě čekala v pěkných letních světle modrých šatech. Byly trochu průsvitné a bylo vidět, že má pod nimi jen velké jednoduché bílé kalhotky.
"Dneska jsem nahoře bez. Líbí se Ti to,"" zeptala se hned místo pozdravu.
Co jsem jí měl odpovědět? Tenkou látku napínaly výrazné drobné bradavky, na způsobu pohybu jejích koz už musel každý na dálku poznat, že nemá podkozenku. Příznivce panenských tvrdých koziček by asi ohrnul nos, ale mě, fascinovaného visícími uvolněnými vemínky, vehnal jediný takový pohled krev do tváří i rozkroku a radši jsem si opatrně sednul.
"Nejradši bych Tě hned tady ohnul," řekl jsem zmateně.
"Možná později," řekla neurčitě. "Co si dáme?"
Dali jsme si několik drobností a pak najednou jí slyším:
"Chtěl bys jít se mnou odpoledne na nuda pláž?"
Polknul jsem.
"Chodím tam v létě často. Nechceš mě doprovodit?"
"Můžeš mi říkat teto, aby ses nestyděl," dodala.
Opravdu jsem se trochu styděl. Anička mě provokovala, nevěděl jsem přesně, o co jí jde a vůbec mi přišlo, že má zcela iniciativu ona a ne já, jak bych asi měl. Řekl jsem jí to.
"Máš s sebou ty moje kalhotky?"
Jak bych neměl, i když dost ohmatané a olízané.
"Tak si ho předtím do nich vyhoň, jestli se bojíš právě tohohle. Pak je můžeš dát jako fetiš zase Ty mě. Máš čas dnes večer? Pozvu Tě k sobě, jestli ještě budeš na mě mít chuť. Všechno se dozvíš, nečekej ale, že Tě pozvu do postele."
Anička trvala na tom, že zaplatí, ona mě přece pozvala a že ona je moje učitelka. Měl jsem štěstí, že to byla právě ona.
O pár desítek minut později jsem jí poprvně viděl nahou. I když jsem před chvíli stříkal, nadchlo mě to, byla nádherná. Celá opálená, bylo vidět, že takhle chodí často, všude zcela vyholená. A když jsem sjel už pohledem až sem, nemohl jsem si nevšimnout dlouhé bílé jizvy přes její podbřišek. Proto nosíš tak vysoké kalhotky, napadlo mě. Čekala, že se zarazím a nejistě se na mě podívala:
"Nevadí Ti ta hrozná jizva?"
"Tisíckrát jí zlíbu, když mi to dovolíš. Nejsem žádnej svalovec, jestli tohle zase nevadí Tobě, tetičko," pokusil jsem se o vtip.
"Pojď do vody," ulehčilo se nám oběma.
Kolem byla spousta dalších naháčů, nebyli jsme tu naposledy.
Bylo už po osmé, když jsme vyrazili zpátky do města. Vyjeli jsme do pátého patra paneláku a Anička zazvonila u jednoho z bytů. Skoro jsem se lekl, asi má doma dítě, o kterém zatím nemluvila, napadlo mě.
Otevřít nám ale přišel mladý vytáhlý kluk.
"Ahoj, teti," přitáhnul Aničku důvěrně k sobě a druhou rukou jí silně zmáčknul zadek.
"Promiň, Pavle," podával mi ruku. "Neboj se a pojď dál."
"Jdu se převlíknout," zmizela Anička na chvíli.
Sedli jsme si v obýváku, hostitelka se za chvíli objevila v těžkém županu s chlebíčkama a čajem a oba mi objasnili situaci. Anička byla sestřenice Jardovy matky, ten sem hned po základní škole přešel na školu a bydlel u ní. Byl o pět let starší než já a už skoro deset let spolu žili, od Jardových patnáctých narozenin. Byl to nejkrásnější den mého života, řekl. Anička byla už tenkrát dlouho rozvedená.
"Proč jste se nevzali?" divil jsem se.
"Nikdo z rodiny o tom nemá tušení, nedovedeme si představit, co by dělali, kdyby se o tom dozvěděli."
"A proč jsem tu teda já?"
"Protože odjíždím na půlroční stáž do Anglie a Aní (tak jí říkal) tu zůstane sama. Moc se Aní líbíš, ona Tobě taky, tak jsme si řekli, že bys mě moh na tu dobu nahradit; přece tu nenechám svojí tetičku bez potěšení."
Připadalo mi to dost neuvěřitelně.
"Jseš dost podobnej typ jako Jarda a ráda Tě zaučím."
"Ale co za těch půl roku? Bude to tak jednoduchý skončit? Pro nás pro všechny?"
"Uvidíme, určitě to nějak vyřešíme. Nebo o mě nestojíš, Pavle?"
Stál jsem o ní, a moc. Nebylo dlouho do začátku zimního semestru, pár dní před ním odjžděl Jarda pryč. Já jsem měl "nastoupit" první víkend.

Tuto povídku poskytl server Baculi.net


Autor Petr2 25.5.2006
Povídky od autora: Petr2
přečtena: 14415 x
Průměrná známka: 3.04 tři po 147 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Vnady nemocnice 3 - Odpoledne s Aničkou
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist