EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Křišťálová noc

Úvod » Klasika » Křišťálová noc

Komentáře (0) | Doporučit | Tisknout | 179


Křišťálová noc



Kavárna Luna je téměř prázdná. Horký den vylákal obyvatele města k vodě, do přírody, na chaty a chalupy, další zlákaly cizí kraje. Lída upíjí džus, v němž rychle tají ledové krychličky, a hledí oknem na nábřeží. Občas mrzutě mrkne na hodinky Čeká už hodinu a začíná tušit, že zbytečně. Včera se nepohodla s Viktorem. Naléhal, aby se rozvedla, blázínek! Pochopitelně odmítla. Dal jí ultimatum. Buď rozvod, nebo konec. Odpoledne vytočila jeho číslo. Ozval se záznamník. Řekla, že bude v sedm v kavárně Luna. Uvažuje. Viktor je sympatický a znamenitý milenec. Než začal trojčit, všechno klapalo. O víkendu manžel pracující v Praze, ve všedních dnech Viktor.
Znamenitá symbióza.
Manžela nechce ztratit. Vydělává hodně peněz, shání v Praze byt, mohla opustit zaměstnání. Vydržovat si zdatného milence je příjemné, zajištěná existence je však důležitější. Štědří manželé nerostou na stromech, nového milence sežene bez problémů.
Už chce zamávat na vrchního když do kavárny vchází neznámý muž. Vysoký, štíhlý blondýn s modrýma očima, pod nosem tenký knírek. Třicet, pětatřicet roků. Rozhlíží se, nasazuje ostýchavý úsměv a kráčí k jejímu stolu. Maličko napadá na levou nohu.
„Dobrý večer," praví melodickým hlasem. „Já jsem Bohdan. Vy jste Ludmila?"
Přikyvuje.
„Dovolíte?" Usazuje se na protější židli. „Těší mě, že vás konečně poznávám osobně. Z dopisů o sobě víme hodně, možná skoro všechno, ale osobní kontakt je nenahraditelný. Souhlasíte?"
Lída dělá neurčité gesto. „Jak jste mě poznal?"
„Nesedí tu jiná osamělá žena."
Přivolává číšníka a objednává, neptá,se Lídy, zda souhlasí. „Nerozumím jedné věci. Proč jste mi nechtěla poslat fotografii. Jste nesmírně půvabná."
„Vzhled není všechno, říká Lída. „Třeba sem potvora.
„Nejste," namítá Bohdan a kratičce hladí Lídinu paži. „I kdyby, risknu to. Opravdu vám nevadí, že kulhám? Po té ošklivé bouračce mi vyhrožovali, že se už nikdy nepostavím na nohy Dokázal jsem to. Některým ženám moje pajdání vadí.
Neměli bychom si tykat?" Proč ne, svoluje Lída.
„Dovolíte mi dotěrnou otázku?" pokračuje Bohdan. „Při vašem vzhledu jistě nestrádáte nezájmem mužů. Proč jste se uchýlila k seznámení na inzerát?" Lída se v duchu baví, náhoda zase jednou zapracovala, ale tváří se vážně a lehce ostýchavě. Bohdan není zblízka žádný hezoun, ale rozhodně nevypadá jako nudný člověk. Viktor je v posteli jednička, ale jinak... Obtížně nacházejí společný námět rozhovoru. A když už jí zkazil večer, proč se nepobavit s Bohdanem?
Mluví a mluví. Přijel rychlíkem z Brna, je architekt... Prozrazuje řadu dalších věcí, Lída opatrně vyzvídá, otázky spíš naznačuje, nerada by se prozradila, byl by to trapas.
„Čistě teoreticky, říká Bohdan. „Nevadilo bývám se stěhovat se do Brna?"
Za jistých okolností se přestěhuju třeba na Kamčatku."
„Povězte mi o sobě něco, co jste nesvěřila papíru," naléhá.
Lída má smysl pro humorné situace, zejména když nepadají na její vrub. Když už vážil cestu z Brna a nahrála jí shoda jmen... Za kterou Ludmilou asi přijel? Rozhoduje se, že se s Bohdanem vyspí. Pomstí se Viktorovi. Nový milenec, nové zážitky. Snad bude dobrý. Na nábřeží již svítí lampy, na obloze měsíc protější břeh se rozplývá v šeru, po řece pluje ozářená loď.
„Proč mlčíte?" dotazuje se Bohdan.
„Přemýšlím."
O čem?"
O nás."
„V jakém směru?"
Kde se lidé nejlépe poznají?"
„To závisí na okolnostech, odpovídá Bohdan.
„V posteli," říká Lída. „Zaplatíme a půjdeme ke mně.
Když si budeme v posteli vyhovovat, můžeme pokračovat v rozhovoru. Kdyby jeden z nás nebyl spokojený, druhý se neurazí. Platí?"
„Platí," přikyvuje Bohdan, vypadá však maličko zaskočený její přímostí.
Před kavárnou zrovna zastavuje taxi. Vystupuje asi třicetiletá žena a spěchá dovnitř. Lída Mašková z Komerční banky! Třikrát rozvedená a nesčíslněkrát opuštěná, povídá se že je nymfomanka.
Bohdan dává pokyn taxikáři.
„Raději bych se prošla," říká Lída, udaná adresa by ji prozradila.
K domu docházejí za tmy. V chodbě bere Bohdana za ruku. „Půjdeme potmě, mám zvědavou sousedku. Rozsvěcí až v předsíni, provádí Bohdana bytem. Nedává najevo údiv nad nákladným vybavením, drahými koberci a cennými obrazy, pomíjí manželské postele v ložnici, kde Lída rozsvěcí jen malou lampičku na zdi.
Rozestýlá, zatímco ji Bohdan pozorně sleduje. Když je hotová, přistupuje k němu a nasazuje nejistý, rozpačitý výraz.
„Dlouho jsem se nemilovala," pronáší se sklopenýma očima.
„Ano, ovšem," mumlá a stojí jako sloup. Lída si přetahuje přes hlavu svetřík a odhazuje podprsenku. Špičkou jazyka si objíždí rty a pozvedává prsy „Co jim říkáš?"
Okouzlující."
Sáhni si!"
Zatímco drží její prsy, palci tiskne bradavky, zbavuje se sukně i kalhotek. Ustupuje, stojí vztyčená, mírně rozkročená, s vypjatou hrudí, zataženým bříškem a lehce zvrácenou hlavou, aby náležitě vynikla líbezná linie jejího dlouhého krku.
Hladí ňadra, jako kdyby se obával, že jsou pod elektrickým proudem, lehce, opatrně, jemně. „Jsi mnohem půvabnější, než jsem doufal."
Lída se rozhoduje pro frivolnější postup. „Už ti stojí?" Bohdan se chmuří. „Překvapuješ mě. Vyjadřuješ se..." ,...jako kurva? Žádný strach, nejsem štětka. Jenom nemám ráda přetvářku. Oba přece chceme totéž. Pomiluješ se se mnou?"
"Proto jsem přijel."
„Svlékneš se sám, nebo potřebuješ pomoc?"
"Obvykle se svlékám sám." Ale nemá se k činu.
"A v těchto ostatních případech?"
"Chytáš mě za slovo," brání se.
"Raději bych tě chytila za něco jiného." Obrací se zády. Jak se ti jevím z odvrácené strany?"
"Jsi dokonalá ze všech stran."
Lída uléhá a zaujímá výmluvnou pozici. Jednou rukou si pozvedává prs, druhou se hladí v rozkroku a pozoruje svlékajícího se Bohdana. Po pravé noze se táhne dlouhá klikatá jizva. Vzrušila ho, jen stáhne slipy, trčí do prostoru mohutné přirození.
Přiléhá, objímá Lídu kolem pasu a líbá pootevřená ústa. Lída se mu okamžitě zahryzává do rtů, zmocňuje se rukou ptáka, mne ho a svírá, táhne ho ke svému rozevřenému klínu.
"Nenapínej mě," pronáší žádostivě. „Jsem zvědavá, jak mě potěšíš. Potřebuju důkladně obhospodařit."
Bohdan líbá ztuhlou bradavku a laská její podbřišek, zarostlý jen kratičkými, jemnými chloupky.
„Nevadí ti, že nejsem vyholená?"
"To je přece normální," odpovídá Bohdan a zkoumavě osahává její pozadí.
"Normální je skočit na ženskou a opíchat ji," usekává Lída.
"Nechci vypadat jako hrubián!"
"Bud hrubián."
"Mám zhasnout?"
Ráda se miluju při světle. Nemám se za co stydět. Jsem správně narostlá, zdravá a potřebná," pronáší Lída už se zřetelným náznakem netrpělivosti. „Povím ti pravdu. Milovala jsem se s mnoha muži. Rádi se mnou lezou do postele, ale žádný si mě nevezme. Mám špatnou pověst.
"Proto jsem odpověděla na inzerát. Vadí ti to?"
„Nevadí," říká Bohdan a usmívá se, přejíždí tváří po Lídině bříšku.
"Tvůj knírek mě šimrá," stěžuje si Lída. „Už mi ho tam vraž, prosím tě, nebo..." Bohdan dokazuje, že není nezkušený, že se vyzná a dokáže si se ženským tělem náležitě poradit, začíná skoro něžně, jeho počínání však nabývá na dravosti a zanedlouho s nimi cloumá bezuzdná vášeň, Lída zapomíná na zlomyslnou hru a oddává se úpornému, brilantnímu milování, není to běžná soulož, je to střetnutí dvou nanejvýš vzrušených těl.
„Nešetři mě pobízí Lída mezi tlumen m sténáním. Bohdan ji samozřejmě nešetři. Pozvedává jí zadeček, potom zase drtí prsy, zběsile přiráží, Lída pod ním supí, vříská, kroutí se, zmítá hlavou, komíhá pozdviženýma nohama, netají orgasmy, dává je okázale najevo, a když v ní Bohdan vrcholí, předstírá kratičké mdloby Bohdan však není ochoten přestat, dál si s ní pohrává, a když Lída naznačuje vyčerpání, doléhá na ni plnou vahou. Drž a přirážej," přikazuje panovačně.
Lída drží a přiráží, má po čem toužila, prvotřídní1ío milence, kam se hrabě Viktor, natož manžel, tak zdatného chlapa na sobě neměla dlouhou dobu, snad se mu vyrovnal jenom černoch, s nímž minulé léto manželovi zahnula na pláži na Mallorce, když ho přehnal s opalováním a skučel v hotelovém pokoji.
„Chci nahoru" sténá.
Bohdan jí to umožňuje, svírá zadeček, cumlá bradavky, Lída definitivně odhazuje veškeré zábrany, vždycky jí to nějakou dobu trvá, než se naprosto uvolní a odváže. Čas plyne a oni nepolevují, zkoušejí nové a nové varianty „ "Vyhovuju ti?" zajímá se Lída při kratičkém oddechu, Bohdan jí hravě olizuje kundičku.
"Nechám si tě."
„To nepůjde," říká Lída. „Jsem vdaná."
Bohdan se usazuje proti ní, vypadá zamyšleně, ale neprojevuje zvláštní úžas, přejíždí jí patou po lýtku a kratičce líbá rameno.
„Spletl ses. Nejsem ta Lída, za kterou jsi přijel. Čekala jsem v kavárně na milence," přiznává Lída.
"Kde máš manžela?"
"Pracuje v Praze. Jezdí domů jenom na víkend."
Bohdan se začíná smát, chechtá se na celé kolo, přitahuje Lídu k sobě a líbá ji na špičku nosu. „Jsi báječná. Ještě nikdy jsem se nemiloval s tak perfektní samičkou. Měli by ti pozlatit kundičku a vystavit ji v muzeu sexu, až nějaké otevřou."
To by se mi nehodilo, chci si ještě hodně užít."
"Se mnou si užiješ," říká Bohdan. „Abychom si rozuměli, lásko! Seznamuju se na inzeráty pro zábavu. Je to romantické a napínavé. Ženské jsou děsně naivní. Stačí pár otřepaných frází a zobou mi z dlaně."
„Propána," předstírá Lída zděšení. ,Snad nejsi sňatkový podvodní`k? To řemeslo už zase přichází do módy Jedna známá přišla k velkému majetku. Je to šeredka, o chlapa nezavadila celou věčnost, dala si do novin inzerát. Půl roku ji jezdil šoustat krasavec z Prahy a za tu dobu ji stačil o všechno připravit. Zase už prodává v cukrárně."
"O prachy mi nejde," říká Roman. „Věř nevěř, ty ženské neusilují o vdavky, jde jim o šoustačku. Často jsou přitažlivé a především velice vstřícné, připravené udělat nápadníkovi pomyšlení."
"Jako já tobě?" vyzvídá Lída škádlivě.
„Ty jsi opačný pól. Dokážeš chlapa přimět, aby udělal pomyšlení tobě."
Lída se spokojeně usmívá. „Hádám, že si nemůže naříkat žádný z nás. Jenom pro úplnost, opravdu se jmenuješ Bohdan?"
„Tonda, říká zkroušeně: „Ale zůstaneme u Bohdana. Také nejsem architekt.
Prodávám auťáky. Začal jsem tušit podraz, když jsi odmítla taxi. Po schodech bez světla, to také něco naznačovalo. O dveře ses opřela zády. V bytě mi definitivně svitlo. Spousta věcí naznačuje, že tady bydlí muž. Hlavně v koupelně. Definitivně mi svitlo, když jsi v rekordním čase předvedla nahé tělo.
Průměrně mi to trvá hodinu, než žádostivou ženskou dostanu na lopatky."
„Nezdá se ti, že ztrácíme kus života tlacháním „
Zrovna mě to napadlo," přitakává Bohdan. „Roztáhni stehýnka a nastav kundičku. Pořádně ti ji protáhnu."
„Ale opravdu pořádně," vymiňuje si Lída.
Jenže i ty nejkrásnější záměry někdy kazí... řekněme... osud. Tentokrát ho představuje telefon.
„Viktor, zní ze sluchátka. „Právě sem se vrátil domů a pustil záznamní`k." Lída mlčí, uléhá, roztahuje nohy a prstem ukazuje na kundičku. Bohdan je chápavý, nasazuje a zajíždí, až Lída vyhekne.
Říkáš něco?" dotazuje se Viktor.
Nic."
"Co děláš?"
Šoustám."
„Znám tvůj svérázný smysl pro humor, ale můžeš se vyhnout vulgárnostem. Přemýšlel jsem o nás. Když se nechceš rozvést, necháme to tak."
"Já fakticky šoustám," říká Lída.
"S kým?"
„S mužským, který umí."
"Znám ho?"
"Neznáš."
„Tak jo. Konec legrace. Mám přijet?"
„O čumila nestojíme. Ó... můžeš víc, miláčku... Ber mě, ber..."
„Nepřeháníš to?" zlobí se Viktor. „Proč na mne zkoušíš takové laciné triky?" Lída nastavuje sluchátko k Bohdaniným ústům. „Pověz mu, jaké to se mnou je!" „Stoprocentní," funí Bohdan. Ve sluchátku se ozývá cvaknutí a pravidelný tón.
„Kdo to byl?" říká Bohdan.
„Bývalý milenec. Jsi mnohem lepší. Nejlep..."
Telefon zvoní znovu.
„Neber to, nabádá Bohdan a razantně přiráží okouší se sevřít Lídiny paže.
Ta však už drží sluchátko u ucha.
„To jsem já," doléhá k nim hluboký a poněkud rozmrzelý hlas. „Měla jsi obsazeno."
„Mám obsazeno, říká Lída.
Cože?"
„Že jsem měla obsazeno," opravuje se Lída a mrká na Bohdana, naznačuje, aby si dal pauzu. „Volala Emilka."
"Jak se máš?"
„Ujde to, můj vzácný manželi."
"Není ti něco?"
„Ale ne, jsem v naprostém pořádku."
„Máš divný hlas."
„Jaký?"
„Takový... vláčný... Jako po milování."
„Kdy přijedeš?" ptá se Lida realisticky rozhovor sklouzl na choulostivé pole, také však s konkrétním záměrem.
"Možná už ve čtvrtek večer."
"Budu tě čekat."
„Dobrou noc, drahá.


Autor Admin 29.9.2004
Povídky od autora: Admin
přečtena: 6189 x
Průměrná známka: 3.06 tři po 119 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Křišťálová noc
Copyright (c) 2004 - 2017 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist