EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Služební cesta I.

Úvod » Klasika » Služební cesta I.

Komentáře (4) | Doporučit | Tisknout | 1890


Služební cesta I.



Jmenuji se Martin. Pracoval jsem v jedné firmě jako kontrolor. Provozovny jsme měli po celé republice a jednou za čas bylo potřeba provést na nich kontrolu. Tak tomu bylo i loni v červnu, kdy jsem dostal úkol udělat kontrolu na provozovně v Jihlavě. Šlo i o to provést tam inventuru a protože jsem téhle oblasti moc nehověl, jela se mnou i jedna naše účetní Hedvika. Vyfasoval jsem klíče od služební Fabie a ve čtvrtek odpoledne jsme vyjeli. Ubytování jsme měli zajištěno v penzionu DENA, kousek od historického centra, ale to předbíhám.
Od podniku jsem vyjeli hned po práci, já jen s malou taškou, kde jsem měl košili, pyžamo a hygienické potřeby, zato Heduš s naditou taškou, jako by jela na týden, přitom jsme se vraceli hned v pátek. Počasí bylo nádherné, sluníčko pálilo jako kdyby byl červenec. Hedvika měla na sobě lehkou sukni asi tak na kolena a módní tričko s docela slušným výstřihem, já jel v plátěných kalhotách a košili s krátkým rukávem, pod ní tílko. Cesta nám rychle ubíhala a byry jsme měli za sebou polovinu cesty. Projeli jsme kolem nějakého motorestu a za chvilku mne Hedvika požádala, že by si potřebovala odskočit. Věděl jsem, že následující motorest je asi po padesáti kilometrech a když jsem to Hedvice řekl, ta prohlásila, že to tak dlouho nevydrží a abych jí zastavil někde v lesíku. Asi po pěti minutách se taková příležitost naskytla a tak jsem zajel ze silnice na lesní cestu, které odbočoval ze silnice a zastavil. Hedvika vystoupila z auta a pomalu se šourala dál do lesa. Pochopil jsem, že už asi opravdu potřebovala a vystoupil jsem z auta také. Já neměl sice takový problém, ale přesto i já jsem si ulevil a zapálil jsem si cigaretu. Hedvika mezitím zašle hlouběji do lesa a myslela si, že už je dost daleko, abych ji neviděl, ale to se mýlila. Zastavila se zrovna v místě, kde jsem ji mohl docela krásně pozorovat. Čekal jsem, že si vyhrne sukni a stáhne kalhotky, ale bylo to jinak. Sukni si sice vyhrnula, ale hned si dřepla na bobek a začala čůrat. „Hleďme, ta potvůrka je na ostro, ona nemá kalhotky,“ pomyslel jsem si. I na těch třicet metrů bylo vidět, jak jí z klína stéká dlouho proud moči. Docela mne ten pohled vzrušil a můj kamarád se mi v kalhotách postavil. Ještě jsem viděl, jak si Hedvika sáhla do kabelky, otřela se a pomalu se vracela zpátky k autu.
Nasedli jsme a vyrazili jsme dál. To už jsem začal pozorovat Hedviku, která samozřejmě seděla na předním sedadlo, pozorněji - troiškju jiným pohledem. Netrvalo mi dlouho a odhalil jsem, že sice dole je naostro, ale její kozičky (i když na kozičky nevypadaly – spíš na kozy) jsou pěkně naskládány v podprsence. Bylo sice odpoledne, ale teplo v autě bylo takové, že jsem se docela potil a na mé košili to bylo znát. Ovšem stejný problém měla i Hedvika a já viděl, že se na jejím tričku tvoří mapy, které dokazovaly, že i ona se potí, ať to bylo na bříšku ve faldících, nebo pod jejími kozičkami, tak i v podpaží. Po chvilce si sjela rukou na tričko a začala ho nadzvedávat a snažila se to teplo, které na ní působilo zmenšit. „Není Vám, Hedviko, horko?“ zeptal jsem se jí, i když to byla zcela zbytečná otázka. „Je, potím se úplně všude a je to čím dál tím horší,“ zněla odpověď. Její činnost s tričkem se zrychlila a do auta začal stále více pronikat odér jejího těla – směs parfému, který asi používala a potu, který její tělo vydávalo. „Kdybych se nestyděla,“ překvapila mne další věta, „tak bych si snad to tričko sundala a jela bych bez něj, Martine.“ Rozhodl jsem se, že na to zareaguji a odpověděl jsem: „Co Vám brání, Heduš, já vás neukousnu.“ Čekal jsem co udělá, ale že na to zareaguje přímo bleskově, to jsem nečekal.
Uchopila lem svého trička, šup, už si ho přetahovala přes hlavu a já měl možnost vidět její tělo v podprsence světle modré barvy, která sice kryla její kozičky, ale protože byla průsvitná a zároveň i místy vlhká od jejího potu, uviděl jsem najednou v autě na jejích kozičkách krásně vztyčené bradavky, které bylo opravdu dost velké. Musím teď dodat, že Hedvice bylo kolem třiceti, byla sice vdaná, ale věděl jsem, že žádné děti neměla. Vedle mne teď seděla docela fešná baba s dvojkami až trojkami v podprsence a v sukni, pod kterou nic neměla. To by asi dokázalo vzrušit většinu chlapů a ani já jsem nebyl výjimkou. Můj ocas k kalhotách se začal docela rychle zvětšovat, a moje kalhoty v tom místě začaly dostávat zcela jiný tvar. Tento pohyb Hedvice neunikl a viděl jsem jak se po mně podívala. Věnoval jsem se však i nadále řízení a jen po očku pokukoval po Hedvice. Té svléknutí trička mnoho nepomohlo, potila se stále víc a víc a po jejím těle stékaly k bříšku po chvilce čůrky potu a i její podkozenka byla stále mokřejší a její kozičky v ní skryté viditelnější. Po chvilce jsem viděl, že si začíná pohrávat i s okrajem své sukně, ale tam jsem věděl, že jí dolů nesundá. Snažila se vehnat si pod sukni chladnější vzduch, ale bylo to spíše naopak, rozpálený vzduch v autě jí spíše rozpalovat. Asi po pěti minutách se ke mně obrátila: „Martine, mohl byste zastavit někde ve stínu, odpočineme si, já se snad v tom autě upeču.“ „Jistě, Heduš, asi po pěti kilometrech je malý lesíček, tam zastavíme a odpočineme si.“ To jsem jí však neřekl, že to není lesíček, ale docela velký les.
Když jsme dorazili na místo, zajel jsem do lesa co nejhlouběji, abych měl jistotu, že na nás nebude od silnice vidět. Když auto stálo, vystoupil jsem nejprve já a než se Hedvika z auta vyhrabala, už jsem stál u jejích dveřích a otvíral jsem je. Můj pohled mohl teď zabloudit z výšky do úžlabiny mezi jejími kozičkami. Hedvika vystoupila, ale protože jsem stál blízko u dveří, narazila při vystupování do mne a já mohl pocítit, jaké to vlastně nárazníky má na své hrudi. Co se bude dál dít, Hedvika tušila a tak ani se nijak nebránila mému dalšímu počínání. Moje ruka sklouzla mezi její kozičky, stačil jeden malý pohyb a zapínání její podprsenky už neplnilo svou funkci. Její balónky se vyvalily z košíčků a já měl možnost je spatřit z bezprostřední blízkosti. Sklonil jsem hlavu a olízl jsem jedno její jablíčko a za chvilku jsem už olizoval jahůdku na vrcholu toho jablíčka. Uchopil jsem bradavku jemně mezi zuby a začal jsem jí jazykem dráždit. Hedvika se nijak mému jednání nebránila, ale ani nebyla nijak aktivní. Hrál jsem si s jejím poprsím asi pět minut a pak jsem přešel k dalšímu kroku. Chtěl jsem jí rozepnout její sukni, ale čert aby se v tom někdy vyznal a nějak mi to nešlo. Hedvika zašeptala: „Ale já pod sukní nic nemám, Martine! Ne, nesundávejte mi ji!“ Zašeptal jsem jí do ouška, když jsem přerušil cumlání jejích ňader a bradavek: „Já to přece vím, Hedviko, viděl jsem Ván, když jste byla minule v lesíku.“ Hedvice došlo, že jiná cesta není a pomohla mi tedy s tím najít sponu její sukně, po jejímž rozepnutí už nic nebránilo tomu, abych se na Hedviku podíval celou. Pohled do jejího klína odhalil, že její buchtička je téměř vyholená, měla jen úzký proužek světlých chloupků, který jako šipka směřoval k její škvírce.
Vzal jsem jednu Hedvičinu ruku, přiložil jsem si jí k poklopci kalhot a vyzval jsem jí: „Tak mi ho taky konečně vytáhněte!“ Hedvika rozepnula zip, kalhoty mi spadly na zem a ona se mohla přes látku mých trenkoslipů dotknou mého kamaráda. Rychle zajela za lem trenkoslipů a už ho lovila ven. Když dokončila operaci, mohla se pokochat pohledem na moji kládu, která byla kolem dvaceti dlouhá a i solidně tlustá. Zatím co se věnovala této operaci, já jsem jezdil prstem kolem její škvíry a po chvilce jsem sklouzl i do ní. Překvapilo mne, že tam byla docela vlhká a že není ani příliš široká, ale ani příliš úzká. Hedvika mi hladila pomalými tahy můj vyčuhující ocas a já byl jejími dotyky dost rychle přenášen do stavu, kdy budu stříkat. Nejraději bych jí to tam nastříkal hned, ale místo na to, abych jí někde položil, moc vhodné nebylo a v autě tolik místa také nebylo. I moje prstíky, které vklouzly do její kundičky, velmi snaživě pokračovaly ve své činnosti a ještě dříve, než jsem já byl hotov, vypustila Hedvičina kundička důkaz její rozkoše. Můj výstřik byl parádní a trefil se Hedvice jak na bříško, tak i na její stehna. Přitáhl jsem si Hedviku k sobě, až jsem cítil její bradavky a zašeptal jsem jí do oušku: „Tady na to není moc vhodný terén, budeme pokračovat večer na penzionu," a políbil jsem jí na ústa. Tohoto polibku jsem využil k tomu, abych jí zajel jazykem dovnitř a ještě více jí vzrušil. Hedvika se ke mně přitiskla a můj polibek i stejným způsobem opětovala: „Ano souhlasím, chtěla bych to hned teď, ale není na to moc vhodné místo“.
Pomohl jsem jí s oblečením – teď už jsme neriskovali jízdu jen v podprsence, která opět skryla její kozičky, Hedvika si opět oblékla naostro sukni, já si zastrčil svého ptáka, nasedli jsme do auta a už teď bez rušivých elementů jsme za další půlhodinku zastavili před penziónem. Měli jsme rezervováni dva jednolůžkové pokoje, i když teď už by nám stačil jeden dvoulůžkový, ale to jsme na začátku cesty netušili. Odnesli jsme si věci nahoru, já samozřejmě Hedvice s taškou pomohl a dohodli jsme se, že se v osm sejdeme na večeři.


Autor Chacal 9.3.2007
Povídky od autora: Chacal
přečtena: 19931 x
Průměrná známka: 2.30 dvě po 320 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Služební cesta I.
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist