EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Reálná virtualita

Úvod » Klasika » Reálná virtualita

Komentáře (0) | Doporučit | Tisknout | 236


Reálná virtualita



Nemohl jsem dlouho usnout. Bylo už hluboko po půlnoci. Potřeboval jsem ráno vstávat. Tahle nespavost ve mně budila hrůzu, že ráno zaspím. A to jsem rozhodně nepotřeboval.

Ne, nejde to. Prudce jsem odhrnul peřinu a vstal. Chlad ovanul mé nahé tělo, ale toho jsem nedbal. Vešel jsem do obývacího pokoje. Stoupl si k oknu a zapálil cigaretu. Díval jsem se do mlhy. A také do prázdna. Stál jsem tam a penisem se dotýkal chladného topení. Nejdříve jen tak mimoděk, po chvilce jsem se na něj tiskl úmyslně. Uvědomoval jsem si svou nahotu. A bylo mi ještě lépe. Záměrně jsem se svého těla nedotýkal, i když jsem po tom toužil. Odolával jsem a to mě víc vzrušovalo. Tiskl jsem se k topení víc a víc. Teď už neusnu vůbec. Povzdychl jsem si.

Sedl jsem si k psacímu stolu a zapnul počítač. Protože mě přeci jen bylo zima zamotal jsem si tělo do deky. Velice příjemné deky. Kombinace toho materiálu a (opět) vědomí mé nahoty ve mně vzbuzoval obrovský chtíč. Nevím přesně po čem… Snad po ženě jako takové, snad po překvapení, snad po příchodu té největší fantazie při které bych dlouze onanoval. Tím vyčerpávajícím způsobem, po kterém hned upadnu do hlubokého spánku. Ovšem myšlenka právě na spánek mě poněkud znervózňovala, protože nejdřív…

Monitor počítače zazářil. Vlezl jsem na první chat. Do názvu své chatovací místnosti jsem napsal to první co mě napadlo. Hledám milenku, pro tento večer… Byl jsem tam však sám. Jen se svou nahotou. Svou jedinečnou, uchvacující nahotou. V tento okamžik však trochu proklínanou. Jakmile jsem si ji totiž uvědomil, nemohl jsem se ji zbavit. Ó, jak mi bylo, když jsem chodil po bytě nahý a bylo mi to jedno!

Objevila se Agentka. Nick Agentka. Nečekal jsem tedy ani tak dlouho. Bylo to tak náhlé, že jsem opravdu nevěděl co mám dělat. Každopádně jsem ji pozdravil a napsal první větu.

Šli jsme rovnou na věc, byla z větší dálky než abych pro ni mohl zajet. Představil jsem si ji v krátké černé minisukni, červeném svetru a hlavně – v červené podprsence a červených tangách. To mám na sobě, psala. Mám rezavé vlasy, líbí se ti takové? Pokračovala. Proboha, nic jiného se mi nelíbí, než jen tohle! Virtuálně si na mě lehla a svlékala mě. A já ji. Sukni, svetr, prádlo. Tiskl jsem se k ní aspoň v představách a chtěl jsem udělat cokoliv, aby to všechno bylo skutečné. Ale nemohlo být a to mě uvádělo v zoufalství. Nenechávala mě však oddechnout a pokračovala…

Viděl jsem ji před sebou. Kráčela ke mně v tom svém spodním prádle. Pod drobnou elegantní podprsenkou se rýsovala mladá pevná ňadra. Tanga byla napnuta přesně na tělo, v rozkroku se pod nimi rýsovala ona úžasná prasklinka. Ony pysky, které skrývají to, k čemu bych se tak rád přisál. Sáhl jsem si mezi nohy. Můj penis byl tvrdý a já ho začal jemně mnout.

Svlékl jsem ji. Klekla si ke mně, nahá, rezavé vlasy ji padaly do očí a já ji je jemně odhrnoval. Vzala můj penis do ruky… Ten dotek jsem opravdu ucítil! Opravdu. Na mém penisu byla ruka! Podíval jsem se dolů, ale nic jsem neviděl. Neviděl, ale cítil. Bylo to velice příjemné. Jak by taky ne. Věděla co dělá. Jenže kdo? Kladl jsem si otázky, ale nebyl jsem sto na ně nacházet odpovědi. Shodil jsem ze sebe deku. Vstal jsem. Brala do svých úst žalud mého penisu. Kde je kdo? Nečekal jsem odpověď. Vzal jsem si penis do ruky a hnal jsem se ke svému orgasmu. Vzápětí jsem ucítil doteky i na zádech, břichu, dotek celého těla. Přitisknutá ňadra, obepnuly mě její nohy. Na stehna mě přitiskla i svůj rozkrok. Měl jsem pocit, že cítím vůni těla, ale nevím. Rukama jsem ji chtěl nahmatat. Zvlášť její nohy. Toužil jsem se dotknout jejich nohou, vnitřní strany stehen. Rozkroku. Nahmatat její poštěváček, vniknout do ni a oplatit ji tak má muka. Prosebně jsem se otočil k monitoru počítače. Nic se na něm nezměnilo. Poslední byla má věta: Chci, aby ses mě dotknula.“ Ale to přece není možné…

Slastí se mi podlomila kolena. Klečel jsem na koberci a prosil: „Zjev se mi, prosím! Buď skutečná…!“ Rychle jsem si ho honil, aby to už skončilo. Jenže ona věděla jak mou ejakulaci zadržet. Nemohl jsem ty její, všudypřítomné ruce oddělat. Nevěděl jsem kde jsou. Byl jsem odsouzen trpět a čekat na konec. Soupeřil jsem s ní o můj orgasmus. Nemělo to téměř konce. Zbývala poslední možnost.

Povedlo se mi poněkud uvolnit mé tělo a přivolat představy. V nich se proti mně rozeběhlo obrovské množství nahých dívek. Mohl jsem si je detailně prohlédnout. Jak se při běhu hýbají části jejich těl. Jejich nadskakující prsa, při běhu se rozevírající přirození, snědá potem se třpytící těla… Upnul jsem se k této představě a zrychlil svou masturbaci. Přišlo to. Ucítil jsem na ruce pár kapek a uviděl proud spermatu jak se rozstříkl na koberci. Vysílením jsem padl na zem a ihned usnul. Probudil jsem se až ráno. Kupodivu přesně.

Od té doby, když sedám ke svému počítači, čekám znova na podobné chvíle, které jsem prožil tu noc. Ale zatím marně. Agentka jakoby se vypařila. Možná je to proto, že podvědomě, z ní mám strach. I když stála za to.


Autor Admin 29.9.2004
Povídky od autora: Admin
přečtena: 5091 x
Průměrná známka: 3.08 tři po 131 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Reálná virtualita
Copyright (c) 2004 - 2017 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist