EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Návštěvníci 3

Úvod » Teens » Návštěvníci 3

Komentáře (7) | Doporučit | Tisknout | 2562


Návštěvníci 3



Když Sára třetí den konečně vstala z postele, cítila se neobyčejně svěží. Zřejmě to způsobil ten celodenní spánek. To však ještě nevěděla, co si na ní Saturňané připravili. Kovová chapadla jí opět připoutala na křeslo určené na pokusy a roboti se začali věnovat její pičce. Jedním šidítkem Sáře dráždili klitoris, zatímco další umělý penis se dobýval do hloubi její kundičky a třetí si vzal na starost Sářinu prdelku. Všichni roboti se v ní tak dokonale doplňovali, že v ní rozehráli hotový koncert orgasmů. Ten v jejím řitním otvůrku jen tak lehce vibroval, ale ten v kundičce se jí kroutil na všechny strany a Sára měla pocit, že svým solidním přirážením se jí dostává až kamsi do žaludku. Když se roztřásla v prvním orgasmu, zpozorovala, že k ňadrům se jí znovu přibližují ty samé přísavky, které tu poznala prvního dne. Tentokrát již ale uměly něco navíc. Nejen že jí procítěně hnětly celá prsa a intenzivně dráždily její vystouplé bradavky, ale teď Sára jasně cítila drobné elektrické výboje, které jí vzrušovaly na nejvyšší míru. Chvíli pozorovala jiskřičky, které probíhaly přímo od jednoho prsu k druhému, ale po chvilce zavřela oči, hlasitě, přerývavě dýchala a připravovala se na nával orgasmů. Ten dostavil brzy poté, co miniaturní elektrické jiskérky začaly oblažovat i její lasturku, ze které v tu chvíli začaly vytékat milostné šťávy, které se v ní od poslední procedury s „mucholapkou“ zase našetřily.

Sára v tu chvíli byla naprosto mimo veškeré dění a orgasmy s ní cloumaly o sto šest.

Vzápětí však stroje o ni ztratili zájem, ale stále byla připoutána na křeslo. Kovová stěna před ní se stejně jako prvého dne stala průhlednou a za ní stáli mimozemští vědci.

„Vážená Sáro, vzhledem k našim pozitivním výsledkům jsme opět trochu pokročili v našem zkoumání vaší civilizace, a proto bychom vás rádi o něco požádali. Dospěli jsme k závěru, že vy, pozemšťané jste zvyklí na společenský život ve dvou. Proto bychom byli rádi, kdybyste si mezi svými spoluobyvateli na naší lodi našla partnera, se kterým byste zde chtěla žít po několik dalších měsíců.“

Sára nejdřív nepochopila jejich požadavek.

„Chcete, abych si tu našla partnera?“ opakovala. „Ale já se ještě necítím na nějaký trvalý vztah,“ namítla.

„Samozřejmě,“ odpověděl vedoucí výzkumu, „s tím jsme počítali a proto tento výběr necháváme zcela na vás. Na naší lodi se nachází přesně 394 pozemšťanů mužského pohlaví a podle důkladného zhodnocení stylu vašeho myšlení by vám mohla vyhovovat více než polovina z nich.“ Sára ale dál odporovala:

„To chcete, abych si ve svých patnácti letech našla přítele a žila tu s ním natrvalo? A co když vám řeknu, že nechci?“

„V tom případě bychom Vás museli poslat zpět na Zemi, abyste tam otročila spolu se zbytkem vaší civilizace. Pochybuji že by se vám to tak zamlouvalo,“ odvětil Saturňan. V tom měl samozřejmě pravdu a tak Sára raději souhlasila s vědomím, že si tedy najde chlapce podle svých představ.

„Pokud má ten mimozemšťan pravdu,“ pomyslela si Sára, „tak bych si měla vybrat docela rychle.“

Jakmile jí stroje odpoutaly od pseudogynekologického křesla, oblékla se a vydala se bloudit malým městečkem na vesmírné lodi. Ukázalo se, že vědec měl vážně pravdu. Nejprve zamířila do kavárny. Hezcí chlapci tam sice byli, ale většinou již dělali společnost jiným dívkám, přibližně stejně starým jako Sára. Ta si zklamaně sedla a pozorovala mladé flirtující páry. Náhle jí někdo zezadu zakryl oči. Prudce se otočila a spatřila chlapce, kterého poznala nedávno, když ho k ní dopravil neznámý „tekutý“ živočich.

„Jé, ahoj, jak se máš?“ vypískla Sára, „přisedni si ke mně, jestli chceš,“ pobídla ho.

„No, to víš, jako doma to tu není, ale nestěžuju si,“ odpověděl mladík a usedl na volnou židli, „a jak se vede tobě?“ zeptal se.

„U mě je to stejný, jenom po domově se mi tak nějak nestýská,“ odvětila Sára. Chlapce její odpověď překvapila.

„Ty na Zemi nikoho nemáš?“ užasl.

„Ne, moji rodiče se zabili při havárii a než jsem se ocitla tady, tak jsem žila u nevlastních, který jsem ale moc nemilovala, i když mě živili, protože na nich bylo jasně vidět, že se mě rádi zbaví, jakmile budu schopná se postarat sama o sebe. No, tady je to o dost lepší,“ usmála se na něj. Mladíka její úsměv okouzlil. Rozhodl se, že uchopí svou šanci:

„Mohl bych tě někam pozvat? Slyšel jsem, že tu maj pěkný kino.“

Sáru jeho zájem potěšil a v hlavě se jí honily ty samé myšlenky.

„No dobře, ale vždyť se ani pořádně neznáme jmény,“ odvětila.

„Nojo, promiň, já jsem Johny,“ představil se. „Fajn, já jsem Sára.“

V kině se právě promítaly filmy z válečného prostředí, které Saturňané našli v polorozbořených kinech na Zemi a Johny cítil, že by se mělo něco stát. Stále na Sáru hleděl, ale z jejího výrazu pořád nemohl nic vyčíst. Náhle se všiml, že se Sára třese, zvláště při drastických scénách, kdy tam krev tekla proudem.

„Kde to ti pitomí marťani vyhrabali,“ pomyslel si a vzal Sáru kolem ramen. Celá se třásla a tak jí Johny navrhnul:

„Nepůjdeme radši jinam?“

Sára byla ráda, že ho to napadlo, protože film se jí skutečně nelíbil. A tak se sebrali a uprostřed toho filmu se vytratili jinam. Rozhodli se vyzkoušet 3D kino, které jim mimozemšťané poskytovali, stejně jako všechno ostatní, zdarma. Usedli do velké hluboké sedačky, nasadili si speciální brýle a pak už se jen kochali nádhernou krajinou, která se jim vyjevila před očima. Sára bezděky Johnyho vzala za ruku, a tak oba měli pocit, jakoby ruku v ruce letěli nad loukami a lesy, protože saturňané jim promítali jakýsi vyhlídkový let po nebi nad luhy a háji. Jenže po chvíli se obraz změnil. Pod nimi se zjevilo tak rozlehlé město, že nebylo možno dohlédnout na druhý konec. Sára ho nejdříve nemohla poznat, ale jakmile uviděla ohromnou sochu s pochodní v jedné ruce a s knihou v druhé, uvědomila si, že je to New York, město, o kterém se z knížek dozvěděla, že bylo zničeno v roce 2010, kdy se rozpoutala Třetí světová válka. Tohle však byl New York v celé své kráse a slávě. Náhle se přiblížili ke dvěma vysokým věžím, které byly navlas stejné a dominovaly celé čtvrti. Ve chvíli kdy si začala lámat hlavu které to vlastně byly, odněkud se vyřítilo ohromné dopravní letadlo a doslova zmizelo v jedné věži. Za ním se vyvalily plameny a oblaka hustého dýmu. Ještě než se Sára stačila vzpamatovat ze šoku, objevilo se druhé letadlo a zahučelo do druhé věže. Nemohla uvěřit vlastním očím: právě s Johnym viděli nechvalně známý atentát na World Trade Center. Sáře vyhrkly do očí slzy, když po chvíli spatřila, jak z oken hořících budov zoufale vylézají lidé a padají dolů. Něco o tom četla, ale takhle „naživo“ to nemělo srovnání s žádnými knížkami, které to popisovaly. Když se obě budovy zřítily, Sára už to nevydržela, strhla si brýle z očí, zhroutila se Johnymu do náruče a hořce plakala.

„Tohle se nemělo stát, Johne, tohle se nemělo stát,“ vzlykala, „tím to přeci všechno začalo.“

Johny nejdřív nevěděl, co na to má Sáře říci, a tak jí otřel slzy a pak se jí upřeně zadíval do očí.

„Sáro,“ zašeptal, „to už nezměníme, teď už jde změnit jedině budoucnost“ a krátce jí políbil. Sára mu polibek oplatila, ale ten již byl mnohem delší a vášnivější a Sára věděla, že se do Johnyho hluboce zamilovala. I Johny cítil to samé a tak se líbali ještě hodně dlouho, až nakonec skončili u Sáry v pokoji a navzájem se svlékali. Johny povalil Sáru na postel a začal se věnovat jejím kozičkám, které na ní obdivoval od okamžiku, kdy ho k ní přinesl onen neznámý tekutý živočich. Sára potěšeně vzdychala a ještě víc si tiskla jeho hlavu ňadrům. Bylo to úplně něco jiného než laskání od stroje. Johnovy dotyky jí naprosto uchvátily a zatoužila mít v ruce jeho penis, aby mu mohla dopřát stejné slasti, jaké dával on jí. Jenže Johny jí teď jazykem zaútočil na její jeskyňku a tak se opět jen mohla oddávat rozkoším, jaké umí vytvořit jedině lidský jazyk na klitorisu. Krátce na to jí Johny dovedl k prvnímu orgasmu. Sára se konečně zmocnila Johnova tvrdého ptáka a pokoušela se mu ho kouřit. Za chvilku se to naučila a Johny jen slastí vzdychal jako před chvílí ona. Za chvíli se mu penis několikrát prudce stáhnul a vytrysklo z něho bílé semeno, které Sára s chutí polykala. Na to, že to dělala poprvé, nebála se, neboť chuť spermatu již znala. Johnyho penis však nechtěl klesnout. Stále se tyčil proti Sářině pusince a tak se Johny otočil a pomalu ho Sáře začal zasouvat do její skulinky. Sára se ale prudce vzepjala a narazila se na něj, až v ní byl až po kořen. Johny začal plynule přirážet, až mu z toho šla hlava kolem. Dosud se žádnou nic neměl a experimenty Saturňanů se s klasickou souloží nedaly srovnat. Za chvíli pocítil, že opět stane na vrcholu slasti.

„Můžu to pustit do tebe?“ zeptal se. „Musíš,“ odvětila Sára, a tak jí Johny za chvíli celou pičku vystříkal další dávkou semene.

Sára se s každým jeho přírazem dostávala do stále větší a větší extáze, a když v sobě ucítila jeho horkou šťávu, udělala se s velikým křikem a tak bouřlivě, že se div nerozsypala celá kosmická loď. Oba si vyčerpaně padli do náruče a dlouho se líbali. Johny se svalil vedle Sáry na postel a Sára si mu spokojeně položila hlavu na hrudník. Stále v kundě cítila jeho sperma, a jak pomalu vytéká ven. Snažila se ho tam udržet co nejdéle, ale akorát ji znovu vzrušilo, jak kundičku svírala a tak její prstík zabloudil znovu do těch míst. Johny si toho všiml a nasměroval tam i svoji ruku. Ukazováčkem jí citlivě dráždil poštěváček a během chvilky tam opět zavítal i jeho jazyk. Nevadilo mu, že spolu se Sářinými milostnými šťávami slízává i své vlastní, zábrany tohoto typu ho nijak netrápily a tak Sáře za chvíli vyčistil pičku téměř do sucha. Zůstala jen natolik vlhká, aby v ní mohl jako píst jezdit jeho pták, který mu znovu stál jako svíčka. Sára si Johna přitáhla za vlasy na sebe, uchopila jeho penis do prstů a sama si ho dovnitř zasunula. Ve chvíli, kdy do ní Johny začal přirážet, pohlcovaly jí orgasmy jeden za druhým. Johny se najednou přetočil, lehl si na záda a Sáru si posadil na břicho. Tak ho mohla Sára šukat stylem „na koníčka,“ jak tomu říkali jejich předkové, zatímco Johny jí oběma rukama hnětl kozičky a přidal k nim i své rty. Tentokrát měl neuvěřitelnou výdrž. Sám nevěděl, že toho bude schopen, ale dovedl Sáru šukat celou čtvrthodinu, běhen které se ještě Sára otočila, lehla si na něj zády a Johny jí kozy masíroval zezadu. V této poloze se udělali oba naráz a Johnovo semeno ten den podruhé navštívilo Sářinu pičulku. Ještě chvíli poté v ní jezdil, dokud definitivně neklesnul. Sára si lehla vedle Johna a spokojeně zavrněla:

„Johny, já tě asi miluju.“

„Já tebe taky, Sáro,“ odpověděl jí Johny a oba si spokojeně usnuli v náručích.


Autor PavelR 28.12.2007
Povídky od autora: PavelR
přečtena: 12325 x
Průměrná známka: 2.58 tři po 109 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Návštěvníci 3
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist