EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Rien, Part II.

Úvod » BDSM » Rien, Part II.

Komentáře (6) | Doporučit | Tisknout | 2761


Rien, Part II.



Rien, Part II.
Ilustrační obrázek: Rien, Part II.
Nasměroval jsem ji do menšího pokoje, mnou používaného spíše jako skladiště. Byla tam spousta potřebných i nepotřebných věcí, ale co bylo důležité, ze stropu čněl hák od lustru, avšak bez jmenovaného svítidla. Na několikátý pokus se mi podařilo šňůru zaháknout a mohl jsem tak dívku vytáhnout za ruce, až stála vypnutá na špičkách, směšně se komíhala na vzepjatých rukou, polykajíc stále slzy. Druhý konec šňůry jsem pevně přivázal k radiátoru u okna. Se zalíbením jsem se podíval na svůj výtvor. Vypadalo to moc hezky. Na jejím půvabném těle byly dobře patrny stopy předchozího trýznění. Na tváři pomalu blednoucí otisk prstů, na prsech se překrývalo znamení rozehřátého topení s výsledkem tepelné zkoušky vody a ještě rudějšími štípanci, ploché bříško a stehna byly rovněž poznamenány červenými cejchy od radiátoru, boky nesly známky mých zaťatých nehtů, záda měla pruhovaná jak ružová zebra a prdelka - prdelka byla kapitola sama pro sebe. Majetnicky jsem ji přes ní poplácal. Vydala ze sebe přes roubík jakýsi bolestný vzlyk a pokusila se uhnout. V její pozici to ovšem způsobilo, že se točila jako káča. Vypadalo to komicky. Škodolibě jsem ji ještě několikrát plesknul a vždy pobaveně sledoval její reakci. Potácela se na natažených špičkách prstů a úplně zapoměla brečet. Naopak - začala zase kňouravě vzdychat. Uvolnil jsem jí z úst smotaný ručník a zkusmo jsem jí zajel prstem do pochvy. No jistě, už zase tekla jako Amazonka. Tu holku by snad vzrušovalo i upálení na hranici. Krouživě jsem několikrát přejel ukazovákem přes klitoris. Zavlnila se jak úhoř a z jejího hlubokého výdechu přímo odkapávala sexuální žádostivost. Chvíli jsem pokračoval v dráždění, fascinován jejím stupňujícím se vzrušením. Jednou rukou jsem jí vší silou mačkal napuchlou zadnici a druhou energicky dráždil poštěváček. Házela sebou jak v horečce a supěla námahou. Tušil jsem, že brzy bude...pevně jsem dvěma prsty uchopil nalitý klitoris a dlouze stiskl... To co následovalo, připomínalo spíše přírodní katastrofu, než ženský orgazmus. Řvala, jak kulkou zasažená tygřice a v závěrečné extázi náhle vytrhla hák od lustru ze stropu a společně se mnou se svalila na zem. Zasypala nás sprška suti a oblak jemného prachu. Ona to však těžko vnímala, neboť dosud nesestoupila z nebeských výšin nejvyšší rozkoše. A já tam taky mířil. Ač je to neuvěřitelné, moje ztopoření dosáhlo čtvrté reprízy. Rychle jsem ji v její blažené nevědomosti převalil na záda, roztáhl jsem jí nohy a nedočkavě zasunul ztuhlý penis do její úplně mokré štěrbiny. Podvědomě kolem mne obtočila nohy a začala přirážet. Neměl jsem už tolik sil, ale jel jsem nadoraz. Tělo podemnou bylo vláčné a podajné. Tiskl jsem se k jejím rozbolavělým ňadrům, vstupoval jsem stále a stále do jejího zmučeného, a přitom takřka v neustálem orgazmu se ocitajícího těla, až konečná a úlevná ejakulace do jejího nitra učinila přítrž tomu sexuálnímu běsnění. Dlouhou chvíli jsme tak leželi, pokryti bílým prachem jak nějaké oživlé sousouší. Ztěžka jsem oddychoval, cítil jsem jak mi z čela stékají kapky potu a pak jsem je zahlédl, dopadaly na její zaprášenou tvář a tvořily si v ní mokré cestičky, míse se s jejím vlastním potem. I ona sotva popadala dech, ale ležela podemnou klidně, neodvažovala se rušit mne jediným pohybem, otrokyně pod svým pánem. Konečně jsem se ztěžka zvedl, nejdříve na jedno koleno. S úlévou hluboce vydechla. Nadzdvihla se, a vytáhla z pod svých zad ten neštastný hák ze stropu - celou dobu na něm ležela, ale ani nehlesla a trpělivě snášela bolest. "Ty jsi opravdu neskutečná, někdy mám pocit, že se mi jen zdáš," poznamenal jsem unaveně. "Díky, můj pane, Vaše spokojenost je pro mne největší odměnou," odpověděla vroucně. Měl jsem obavu, abychom neupadli do sentimentu. "Dobrá, dobrá, stejně mám pocit, že jsi nymfomanka, a největší odměnou je pro tebe nadrženej pták, ale budiž. Teď běž konečně připravit tu vanu, ale proboha, zas to nepřežeň!" Plesknul jsem jí ještě povzbudivě po zadničce a šel se nadýchat čerstvého vzduchu na balkón.



Přišla za mnou nahá, aby mi oznámila, že voda je tentokráte v pořádku. "Zbláznila ses, chceš aby tě někdo uviděl? No jasně, já zapomněl, že si navíc exhibico...sakra...exhibicionist- ka, co? Šupej dovnitř!" Potěšeně naklusala zpátky do koupelny. Pomohla mi do vany a potom mne počala zkušeně mýt. Připadal jsem si jak mimino. S rozkoší jsem se vyvaloval v teplé vodě a občas, abych nevyšel ze cviku, jsem ji zmáčknul prs. Svými jemnými prsty mi masírovala hlavu, přičemž dávala dobrý pozor, aby se mi nedostal šampón do očí. Posléze mne pokorně požádala, abych vstal a s velkou dávkou něžnosti mi umyla přirození. Když jsem konečně vylezl z vany, přispěchala hned s froté ručníkem a starostlivě mne utírala. Potom se mne zeptala, zda mi může vyfenovat vlasy. Překvapeně jsem přisvědčil, ale přikázal jsem jí, aby se předtím umyla. Poslušně přikývla na souhlas a vklouzla do vody. Bleskově se opláchla, s nevídanou rychlostí si umyla hlavu, vypustila vodu a vytřela se do sucha, sykajíc bolestí, když drsná látka přišla do styku se zarudlou kůží. Mokré vlasy si okamžitě rozčesala kartáčem, aby poté poklekla u mých nohou, v obavách, zda ji nepotrestám za to, že mne příliš zdržela. "No, to je dost, tak dělej," řekl jsem, abych ji nezklamal. Nechal jsem ji, ať postaví židli před zrcadlo v předsíni. Potom jsem se obřadně posadil. "Běda ti, jestli se mi to nebude líbit," pohrozil jsem ji povinně a dál už se jen poddal jejím šikovným prstům. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Vypadalo to, že kromě nymfomanky, masochistické otrokyně a služky jsem získal rovněž vyučenou kadeřnici. Vypadal jsem jak manekýn. "Za odměnu si na tebe koupím funglnovej bičík, šikulko!" pochválil jsem ji. Zapýřila se štěstím, ale hned se vrátila do své úlohy a opět pokorně poklekla. Nebyl to špatný zvyk. Každopádně mi zvedal sebevědomí. Ale o slovo se hlásila únava. A nebylo divu, prošoustali jsme celé odpoledne a na mne toho bylo trochu moc. "Ty teďka uklidíš ten bordel v tom malým pokoji a v koupelně a pak si můžeš lehnout v obýváku. Já si du lehnout do ložnice a pochybuju, že tě budu potřebovat. S těmito slovy jsem se doslova odpotácel do postele a za chvíli usnul, jako když mne do vody hodí. Z mého hlubokého a bezesného spánku mne probudilo až světlo nového dne, silný tlak v močovém měchýři a povědomé zvuky z obývacího pokoje. Rozespale jsem se vyštrachal z postele a opatrně nakouknul do pokoje. Moje věčně neukojená otrokyňka nějakou náhodou objevila ukrytou videokazetu s jejím oblíbeným tématem, a povzbuzena novými impulsy, které čerpala při pohledu na zmučené dívčí tělo, svíjející se na obrazovce pod údery devítiocasé kočky, statečně masturbovala. Jednou rukou si nebetyčnou rychlostí kmitala v prcince a druhou si masochisticky drásala ňadra. Potichu jsem přesunul za její záda a potom jsem ji náhle chytil vzadu za krk. "Ale copak, už zase?" vychutnával jsem její vylekaný pohled. "To už si zase honíš píču, to je prostě neuvěřitelný," konstatoval jsem. "No tak pojď, dělej, švihej!" popoháněl jsem ji před sebou do koupelny. Strachy ze sebe nevydala ani hlásku, zato z obrazovky se stále ozývaly bolestné výkřiky trestané děvky. V koupelně jsem ji nahnal do prázdné vany. "Klekni si ty malá pichno a nastav kozy," přikázal jsem jí nesmlouvavým hlasem. Okamžitě poslechla, poklekla, vypnula hruď a podepřela si obě prsa dlaněmi. Upřela na mne pohled plný obav, které se jí v příštích chvílích měly vyplnit. "Abys věděla, kočičko, tak ty seš takovej malej hajzlík. Můj hajzlík, abys rozuměla. A musíš taky pochopit, že si nesmíš šahat na kundu, dokud ti to nedovolím. Takže teďka pěkně drž." S těmito slovy jsem uchopil svůj polovzpřímený úd, namířil ho na její vystrčené poprsí a začal močit. Stačil jsem ještě zahlédnout její nevěřícný výraz v očích předtím, než je zavřela a odvrátila hlavu na stranu, uhýbajíc před odstřikujícími kapičkami. Kupodivu však statečně držela, neustále nadzvedávajíc oba prsy vstříc svému mokrému pokoření. Pomalu jsem přejíždel proudem horké moče přes růžové dvorce jejích bradavek na břicho, stehna, rozkrok a zase zpátky do mezery mezi ňadry. Byl to vyloženě triumfální pocit. Sotva jsem ze sebe vydal poslední kapky, můj penis se neuvěřitelně ztopořil. Mlčky jsem ji popadl zezadu za hlavu a bolestivým zataháním za vlasy ji přinutil, aby si ho vzala do pusy. Její rty konečně neochotně obepjaly můj překrvený žalud, a jazyk nejdříve váhavě a posléze stále vášnivěji a smyslněji ohlédával jeho nejcitlivější místa. Tlačil jsem jí ho hluboko do krku, vybičován na nejvýšší míru...a potom už jsem jen spokojeně sledoval, jak ani nestačí polykat ten štědrý příděl vazkého semene, jímž jsem jí naplnil ústa. Bylo ho takové množství, až jí vytékalo koutky úst ven na bradu a pomalu odkapávalo na mokré prsy. Na můj pokyn ještě slízala, co se dalo a potom si sedla se široce rozevřenýma nohama do dřepu, ruce spojila jakoby nabírala vodu a takto je nastavila pod své roztažené stydké pysky...a pak si před mýma zvědavýma očima počala močit do připravených dlaní, a jakmile je měla plné, přestala vždy na chvíli stříkat a vychrstla si horkou tekutinu na tělo. Po každém kole na mne vrhla nešťastný a prosebný pohled, ale nekompromisní výraz mé tváře ji vždy přesvědčil, že musí tuto ponižující činnost vykonávat až do úplného konce. Teprve když ze své prciny nedokázala vytlačit už ani kapku, přikázal jsem jí pokleknout zpátky do své vlastní loužičky a pokorně vyčkávat, dokud jí nedovolím osprchovat se a vystoupit z vany. A to se mi zrovna teď nechtělo. Raději se nejprve nasnídám a pak se uvidí.. Odcházel jsem z koupelny a moje mizerná nálada se moc nezlepšovala. Byla sice pravda, že jsem se skvostně udělal a přitom ještě dostatečně potupil svou otrokyni, ale po včerejšku mne pobolívala hlava a v puse jsem měl jako v polepšovně. Navíc jsem málem dostal srdeční záchvat, když jsem se podíval na hodinky a zjistil, že je deset pryč a já ne- jsem v práci a až zjištění, že je sobota, mi zklidnilo tep. V obýváku jsem se zíváním jedním stisknutím tlačítka přerušil sténání zkrvavené video-otrokyně a spruzeně se svezl na pohovku. Krabička od cigaret na stole byla prázdná. K sakru! Aspoň, že ta čubka v koupelně byla zticha. Pomalu jsem zavřel oči a pokusil se relaxovat, postupně upadaje do dřímoty...a v tom zase zadrnčel zvonek. Srdeční kolaps se o mne pokusil ten den již po druhé... Vyletěl jsem z pohovky a šeredně se přitom praštil do kolena. Nahý jako prst jsem vrazil do ložnice a pokoušel se najít v tom bordelu župan. Horečně jsem přitom přemýšlel, kdo to k sakru v sobotu dopoledne buzeruje. Jakmile jsem si stáhnul pásek od županu uzlem, tak mi to sepnulo. Moje absolutně nevlastní sestra Lucie, už dobrých deset let šťastně provdaná do Francie a posléze ještě šťastněji ovdovělá, mi před měsícem poslala velice obsáhlý dopis, na jehož konci bylo stručné oznámení o tom, že se u mne začátkem března staví. Začátek března byl dnes. Zvonek dal opět jasně najevo, že moje sestra není zvyklá čekat, a tak jsem ke dveřím přímo doplachtil a nevídanou rychlostí otevřel. Bohužel, koleno slavilo druhou bolestivou reprízu. Pohled to byl pro bohy. Svoji nevlastní sestru jsem naposled viděl na jejích třicátých narozeninách, a to bylo před pěti lety. Takřka se nezměnila. První co vás na ní upoutalo, byly její bohaté tiziánové vlasy, kroutící se jako neposlušná háďata, dosahující až na ramena. Málokdo věřil, že ta barva je pravá, ale bylo to tak. Můžu to odpřísáhnout, protože jsem jí nesčíselněkrát viděl nahou. Tajně, samozřejmě. Mohu proto také s klidem prohlásit, že má výstavní postavu. Velká a užasně pevná ňadra s obrovskými bradavkami v růžových dvorcích, ploché břicho, pružný zadeček, dlouhé a opravdu rovné nohy a především nádhernou kundu, hustě porostlou kudrnatými chloupky, jen o málo světlejšími, než jsou její vlasy. I když nevím, jestli už nechodí vyholená... Všechno to mělo jen jednu chybu - moje nevlastní sestra byla mnohem víc na holky, než na kluky, alespoň co si já pamatuju. Vdala se sice, ale děti nikdy neměla a prostě a zkrátka byla přinejmenším bisexuálka... To jsem ale strašlivě odbočil. To jen abyste měli představu. O ségře vždycky říkali, že má něco z Lorenový, a s tou rudou hlavou a zelenýma očima vypadala ještě líp. "Bon žůr, mon frér,", vypálila na mne mezi dveřmi, roztomile se usmála a nastavila tvář k polibku, "Tak už mně tu máš, ty poustevníku." Hrdě nakráčela dovnitř, nechávajíc kufr před dveřmi se samozřejmostí sobě vlastní. Zablekotal jsem něco ve smyslu, že jsem se už nemohl dočkat a odevzdaně vykročil pro kufr. A potom jsem málem dostal svůj třetí srdeční záchvat tohoto rána. Moje roztomilá sestra my předestřela k posouzení svůj umazaný kožený kostýmek a zašpiněné prsty a prohlásila: "Podívej se, jak vypadám. Uklouzla jsem v těchhle nemožnej lodičkách tady u vás na schodech a vypádám jak čuně. Snad si ještě pamatuju, kde tu máš koupelnu!" S těmito slovy se ladně odvlnila oznámeným směrem. Krve by se ve mně nedořezal. V tom zmatku jsem úplně zapomněl, že mám ve vaně otrokyni! Nevypravil jsem ze sebe ani hlásku a rezignovaně se svezl na kufr.



Strnule jsem očekával, jak se každou chvíli ozve zhnusený výkřik nebo něco takového, ale ke svému překvapení jsem zaslechl něco úplně jiného. Zahvízdnutí. Ano, takovéto zahvízdnutí, jako když si kamarád šel nalít skleničku a uviděl vaše nové stereo. Pak jsem uslyšel Lucii mluvit úsečným tónem, a jakoby nesmělé odpovědi mého živého majetku. Slovům jsem ale nerozuměl, protože někdo z nich navíc pustil sprchu. Nesměle jsem se připloužil ke koupelně a opatrně tam nahlédl. Moje kurvička se sprchovala, zatímco Lucie si ji zálibně prohlížela a nervózně drápala rudými nehty svou koženou sukni a co chvíli ji netrpělivě pobízela: "Rychleji...ma šér...rychleji, nebo ti ukážu, kdo to je Madam!" Nevěřil jsem svým vlastním očím a uším a tak jsem si promnul oči, abych na to lépe viděl. Lucie zahlédla v zrcadle můj pohyb a otočila se ke mně: "To bylo milé překvapení bratříčku, opravdu. Nevěděla jsem, že ty taky..." "Co - taky?" opáčil jsem překvapeně. "No, že ty taky chováš otrokyně, ty kompró - chápeš? "Jak - taky?" pronesl jsem opět duchaplně. "Chceš říct, že máš taky svoje otroky, tam u vás, teda jako ve Francii?" "Oui, no jasně, já myslela, že to víš. Ale ne otroky, ale jenom otrokyně. Rozumíš mi, mon šér, ne?" Jak bych jí nerozuměl. Měla lehounký francouzský přízvuk, no deset let je deset let, ale její otázka směřovala k tomu, zda rozumím, že má jenom otrokyně. Ale to že je víc než padesátiprocentní bisexuálka jsem už říkal. Lucie mezitím pokračovala: "Chovám je na svém zámečku, víš, jak jsem ho zdědila po Pierrovi, ale to jsem ti přece psala, ne?" Nepřítomně jsem pokrčil rameny, jakože možná ano. "Tak dobře Tomáši, nech nás tady s..., s tou..., no jak jí vlastně říkáš?" To mně dostala. Vůbec jsem nevěděl, jak se ta holka vlastně jmenuje. Tak jsem to taky přiznal. "To je dobře, jména jsou totiž moc tó, personél, chápeš, moc osobní.Lepší je dávat jim nějaké tý, přezdívky." "No dobře, ale jakou přezdívku? Třeba šukalka?" pokusil jsem se zažertovat. "Ale né, to je pro běžné použití moc obscénní," vzala to vážně. "To chce něco, co můžeš používat v každé situasion, chápeš? Počkej...," chvíli přemýšlela. "Co takhle Rien, co říkáš?" "Cože?" zatvářil jsem se hloupě. Koleno pořád bolelo. "No rien znamená franzouzsky nic, pochop, ona není nic, nepatří jí nic, neznamená nic. Takže Rien je tre bjén, chci říct to pravé!" vítězně se na mne usmála. "Fajn, takže tě křtím na Rien," oznámil jsem své otrokyni, která právě vylezla z vany a pro zdůraznění tohoto slavnostního aktu jsem ji vší silou plesknul přes zadek. Zaslechl jsem, jak se moje nevlastní sestra vzrušeně nadechla: "Tome, nech mně tu s ní chvíli o samotě, potřebuju se vykoupat po té dlouhé cestě, oui?" něžně nicméně rozhodně mne vystrčila na chodbu a zavřela za mnou dveře. To, co se událo za poslední dva dny mne už začalo trochu zmáhat a zjištění, že moje sice nevlastní, ale pořád sestra vlastní zámek plný otrokyň, mne dorazilo. Whisky jsem však tentokráte vynechal a šel se pouze nadýchat čerstvého vzduchu na balkón.



Copak tam asi Lucie s Rien provádí, říkal jsem si, zatímco jsem mžoural do ještě zimního slunka. A co to takhle zkusit jak za mladých časů. Mnohokrát jsem Lucii pozoroval speciálně upravenou dírou ve zdi mezi našimi pokoji, sledoval ji jak se převléká, a co bylo nejlepší, taky jak masturbuje na posteli s různými pomůckami, svíčkami počínaje a panenkami konče. Toho semene, co tenkrát proteklo pod mýma rukama...a dodnes si nejsem jist, zda o mně ta mrška nevěděla. Nenápadně jsem se přesunul ke dveřím od koupelny a zaujal polohu pozorujícího střelce před klíčovou dírkou. Klíč už jsem naštěstí dávno někam ulil, takže vidět bylo dobře. A taky bylo co vidět! Moje otrokyňka právě pomáhala Lucii z posledních kousků šatstva. Kožená vestička, bílá halenka, sukně i punčochy ležely způsobně srovnány na pračce. Černá podprsenka právě opustila skvostné prsy mé sestry a skončila na opěradle od židle, u které Lucie stála a měla o ni opřenou pravou nohu. Lucii svítily oči dychtivostí a a její pohled toužebně skanoval Rieninu dokonalou krásu. Co chvíli jí rukou s dlouhými, rudě nalakovanými nehty chtvivě stiskla ňadro nebo zajela do vyholeného rozkroku. Konečně přišla chvíle, kdy jí dívka stáhla černé krajkové kalhotky a odhalila tak krásně zrzavou píču. Lucie se roztřásla vzrušením, dech se zkrátil a bradavky ztuhly, trčíce z jejích pevných kopců jak malé dudlíky. Přitáhla si Rien k sobě a přerývaně polohlasem přikázala: "Teďka mně ty malá prokurvená lasičko, předtim než půjdu do vany, hezky celou olížeš...u nohou začneš, na kozách budeš pokračovat a v tý mý sladký mokrý kundě skončíš. Nevynecháš ani centimetr mýho krásnýho těla, rozumíš ma šér, a budeš mně zbožňovat a sloužit mi a dělat mi to jako to děláš svýmu...aáách...svýmu pánovi...tomu šťastnýmu parchantovi...aách, mýmu braátrovi!" přestala se kontrolovat a už jenom vzdychala. Rien jí snaživě počala olizovat prsty u nohou, kotníky, pevná lýtka, pokračovala po hladce výholených nohách nahoru až k pánvi, obezřetně se vyhnula tiziánovému trojúhelníku a pokračovala přes břicho k naběhlým prsům. Systematicky jazykem doslova masírovala Luciino zpocené tělo, přičemž ji rukama hladila postupně po zadní straně nohou, na zádech, na šíji a na prdelce. Lucie byla v absolutním vytržení. Nechala si olízat ruce, tiskla si dívčinu hlavu do podpaží, nechala ji i vniknout mezi své pružné zadní půlky a nakonec, nemohouce to už vydržet, posadila se na židli, roztáhla široce svá nádherná stehna a přitlačila si Rienin obličej ke své promočené prcině. I přes dveře jsem slyšel mlaskavé zvuky, jak jazýček mé učenlivé otrokyně zajížděl co nejdál do růžových hlubin ségřiny roztažené pochvy. V ocase mi cukalo, a jen včerejší prošoustané odpoledne a dnešní ráno zamezili tomu, abych při Luciině bouřlivém orgazmu nepostříkal dveře od koupelny. Ta, jakmile se udělala, od sebe přímo odhodila nástroj své rozkoše a jakmile popadla trochu dech přikázala jí:" Teď mi rychle pusť vodu do vany a běž podržet svýmu pánovi, myslim že tě dost potřebuje." Málem jsem se zakuckal a rychle se přesunul z chodby do obýváku. Ona o mně snad věděla! A asi celou tu dobu, to jest od mládí, kdy si její zlou matku vzal můj zpitomělý otec. Dveře cvakly a následně za mnou přišla se sklopenou hlavou Rien. Beze slova jsem jí ukázal na koberec u pohovky. Pochopila, klekla si na zem, lokty se opřela o pohovku, zapřela hlavu do ozdobného polštáře, roztáhla nohy a vysadila zadnici. Přiklekl jsem za ní, naslinil dva prsty a zkusmo jimi přejel po rozevřené narůžovělé škvíře. Nebylo třeba, štěrbinu měla jako vždy vlhkou, v tom jsem se na ni mohl vždy spolehnout. Bez váhání jsem nasadil svůj zduřelý žalud do branky mezi stydké pysky a prudce přirazil. Vyhekla, avšak hned poté začala poševními svaly zpracovávat můj penis. Nepřirážela tělem, to jí bez příkazu nepříslušelo, ale poctivě mi držela a pracovala pouze kundou. Vstupoval jsem do ní opravdu tvrdě a nadoraz, jednou rukou jsem jí bolestivě škubal za vlasy jako za uzdu a druhou jsem jí vpředu surově mačkal prsy. Ta krutost mne velice vzrušovala, blažilo mne to, jak bez jakéhokoliv otálení či náznaku odporu poslušně zaklela, abych se do ní já, její Pán mohl udělat. Ještě chvíli jsem ji tvrdě jebal, ale když jsem cítil, že bych se udělal, rychle jsem ho vytáhl a vstal jsem. "Ty zůstaň!" přikázal jsem své kurvičce příkře, když na mne upřela tázavý pohled. Potřeboval jsem si dokázat, že jsem lepší otrokář než moje sestra, a k tomu jsem potřeboval nějaké pomůcky. Se svým stojícím Priapem jsem rychle přeběhl do ložnice a horečnatě přemýšlel, co bych mohl využít k Rieninu mučení. Vzal jsem do ruky namátkou několik věcí a zase je nerozhodně vrátil na místo. Vrátil jsem vztekle do obýváku a tu můj zrak padl na malý svícen, postavený na skříni pro případ, že vypnou proud. Hbitě jsem ho sundal, vyndal z něj svíčku a zase ho vrátil zpátky. Potměšile jsem se ušklíbl. To bude jízda, panečku! Vzal jsem ze stolku zapalovač a přistoupil ke klečící dívce. Neodvažovala se na mne podívat a jen lehké chvění celého jejího těla prozrazovalo její strach. Opět jsem za ni přiklekl a zasunul svůj nadržený ohon do její trpělivě čekající vaginy. Škrtnul jsem zapalovačem a okamžité křečovité stáhnutí jejího poševního svalstva prozradilo její narůstající zděšení. Knot svíčky se pomalu rozhořel jasným plamenem. Počkal jsem chvilku a potom jsem naklonil svíčku nad Rien. První kapky horkého vosku dopadly na její vyšpulený zadeček. Zaječela spíše leknutím než bolestí, hodila zadkem a pokusila se otočit a dosáhnout si rukou na spálené místo. Sevřel jsem ji za krkem a násilím přinutil, aby se vrátila na všechny čtyři. Pak jsem znovu a znovu po troškách lil roztavený vosk na její citlivou kůži, kde pomalu tuhnul. Má nešťastná otrokyně sebou po každém palčivém zásahu cukla a zároveň stáhla kundu, čímž mi působila neobyčejné blaho. Nemusel jsem se vůbec pohybovat a pouhým trýzněním té nebohé samičky jsem se velice intenzivně vzrušoval. Její záda i obě pevné půlky byly označkovány nažloutlými voskovými cákanci a každý nový dopad žhavé kapky z ní vyrážel táhlé vzdechy. Teď už to opravdu netrvalo dlouho a za chvíli měla pochvu plnou vazkého spermatu. Jakmile jsem ho vytáhl, už automaticky jsem ji znovu popadl za její krásné vlasy, otočil k sobě a i ona už bez dalšího náznaku pochopila a pečlivě mi olízala přirození i varlata. Gestem jsem ji poté pokynul, aby se odsunula do komory a zůstala tam. Mlčky poslechla. Pomalu jsem se postavil a moje koleno vyjádřilo ostrý protest proti předcházející poloze. Slyšel jsem, jak si Lucka prozpěvuje v koupelně, což znamenalo, že tam bude ještě dlouho, a tak jsem mrzutě odkulhal do ložnice. Opatrně jsem se s nataženou nohou natáhl na letiště a...usnul jsem jak mimino. Poslední, co si pamatuji, je nápěv nějaké francouzské písně.



A potom jsem se přenesl do jiného, snového světa, kde se kupodivu vyskytovala Lucie také, a nahá, v koupelně ve vaně. A ne sama, ale s Rien. Objímaly se a líbaly jako bych tam nebyl. Byl jsem nahý, na sobě jsem měl pouze Luciinu koženou vestu a pohlavní úd se mi tyčil jak kamenný sloup. V ruce se mi neznámo odkud objevila černá devítiocassá kočka. Obě samice vypadaly, že se něčemu smějí, ale nic nebylo slyšet. Cítil jsem nutnou potřebu je potrestat. Nikdo jim přece nedovolil se smát. Rozmáchl jsem se a udeřil. Hladinu ticha rozvlnil svistot kožených řemínků. Kovové háčky na koncích se zakously do Luciiných zad a zanechaly na nich množství krátkých šrámů, které se pomalu plnily droboučkými krůpějemi krve. Má nevlastní sestra se ke mně vyděšeně otočila, a když mne poznala, zvedla se z vody a vypadalo to, že na mne něco rozlíceně křičí. Rien ji pozorovala netečným pohledem a přitom dlaněmi nabírala vodu a šplíchala si ji na prsa. Žádná slova však nebylo slyšet, jen cákání vody a svištění řemínků. Druhým švihnutím jsem totiž zasáhl Lucii přes její naditá pohupující se ňadra. A znovu se vší prudkostí. Rudé šrámy vykvetly na bělostné pokožce jak růže na sněhu. Vypadala, jako když se chce stočit do klubíčka, ale nemohla. Najednou už totiž nebyla ve vaně, ale připoutaná řetězy ke kamenné stěně v bůhvíjakém sklepení. Rien zmizela. A tu jsem náhle uslyšel sestřin tlumený vzlykot. Z očí jí kanuly slzy jako hrachy, ale v ústech měla speciální roubík, který jí nechával ústa doširoka roztažená, ale neschopná mluvy. Nemilosrdně jsem ji šlehal, kovové drápky drásaly její tělo a měnily jeho barvu na šarlatovou. Krvavé šrámy budily dojem, že prošla ostružinovou plantáží. Ječela hrůzou a bolestí, křečovitě napínajíc tělo při každém dopadu trestajících řemínků. Pevné řetězy jí však znemožňovaly jakýkoliv pohyb. Najednou se však záhadně změnily v policejní pouta a Lucie předemnou klečela s rukama spoutanýma za zády. Bič zmizel neznámo kam a tak jsem ji uchopil oběma rukama za její nádherné vlasy a bez okolků zasunul tepajícího ptáka do její násilně rozevřené pusy. Rukama jsem si pouze přidržoval její hlavu a pravidelně přirážel. Poslední, co si pamatuji, je neuvěřitelné množství opalizujícího semene, jak líně vytéká z jejích rtů, už bez roubíku, a jak jí ho se zadostiučiněním rozmazávám polovzpřímeným pyjem po uslzených tvářích a otírám si ho do jejích bohatých vlasů. Pak jsem se probudil... Zjistil jsem, že ležím na zmuchlané dece a kolem podbřišku mám lepkavé mokro. Pane jo, já měl po tom sexuálním maratónu ještě poluci. No to byl opravdu vrchol. A ten sen, prokristapána, to se ségra nesmí dozvědět. I když na druhou stranu - kdo ví, třeba by se jí to líbilo... Nelíbilo! Poznal jsem to bohužel ve chvíli, kdy už bylo pozdě. Můj výstup s jezdeckým bičíkem nepůsobil moc přesvědčivě. Ségra na mě vyjeveně zírala, nechápajíc vůbec nic a tak jsem se pokusil být přesvědčivější. "Na kolena, ty svině!" zařval jsem a jako na potvoru mi přeskočil hlas. "Co tady na mě pískáš," odvětila Lucie ledově, z čehož mne lehce zamrazilo. V hlavě náhle prázdno, rádoby bojovně a panovačně svírám bičík a pomalu ustupuji před sestrou, která se začala pomalu, ale jistě přibližovat. Krok-sun- -krok. Stále blíž. Roste v mých očích jako útočící kobra, ladně a tiše, vypadá, jakoby se nechtěla vůbec zastavit. Narazil jsem zády do zdi a ona se stále blížila. "To byl jen vtip...," nejistě jsem se pokusil vykouzlit na tváři úsměv, a schoval bičík za zády. "Tak vtip povídáš, jenom vtip, jo? Tak svlíknout! A nemyslím to jako vtip!" zasyčela na mně. Pak mne bez varování zaťala nehty do ramene. Utočící kobra. Měl jsem pocit, že vidím rozeklaný jazyk a ostré, trnovité zuby... Polila mne hrůza, zasažené rameno pálilo jak po hadím kousnutí. Rychlostí blesku jsem se svlékl a postavil do pozoru a v tom jsem spatřil Rien, jak se zívnutím prošla okolo mě. "Rien miláčku, pomoz mi, jsi přece moje, ty mi musíš pomoct!" řval jsem hnán pudem sebezáchovy, ale pohnout jsem se neodvážil. "Pomóc, Rien, pomóóóc!" "Drž hubu debile, ty si myslíš, že jako otrokář by ses uživil, ty čočkaři, ty amatére, ta si ale naběhla," kývla Lucie směrem k netečně procházejí dívce. "Neodcházej, prosím neodcházej," volal jsem přesto na již zavřené dveře s vírou, že se otevřou a Rien mě vysvobodí. Nestalo se tak, stál jsem nahý před vlastní sestrou a dlaněmi zakrýval své scvrklé mužství. Příšerně se rozchechtala, byla to voda na její mlýn. "Sráči," smála se, "podej mi ten bič!!!" zařvala najednou a já úplně zkoprněl, nebyl jsem s to se pohnout. "Neslyšíš kurva, co povídám!" ječela hystericky, "Seš kurva hluchej nebo co? Já ti dám úchylný sny, ty sračko," řvala jako zvíře, vypadalo to, jako by jí přeskočilo. Znovu jsem měl pocit, že vidím zahnuté jedové špičáky a šupinatou hadí kůži... Probral mě až silný kopanec do koulí. Skácel jsem se na zem k jejím nohám. "Ano bičík, jistě, samozřejmě, kam jsem ho jen..., tady, prosím, já jen..., ano zde...," mumlal jsem a podal jí ho, kroutil se mi v ruce jako živý. Čapla ho jako smyslů zbavená a začala do mě třískat, jak do pytle s pískem. Sprostě mi přitom nadávala: "Ty čůráku, ty hajzle, já tě zabiju ty zmrde, na to rychle zapomeň bičovat mě, ty zmetku a líbej mi nohy, dělej!" Byl jsem úplně mimo sebe a se vší láskou a úsilím jsem líbal její lakové střevíčky na vysokém podpatku. Bití přestalo, s opovržlivým usměvem mě pozorovala, jak se mazlím s jejíma nohama, jako by to byla modla. "Ke gauči a zpátky, dělej," popohnala mě šlehnutím, "a po čtyřech, pse a znova. A aport!" hodila mi bičík. Přinesl jsem ho. "Kleknout," poručila.



Pokračování příšte


Autor Sir From Roissy 14.3.2008
Povídky od autora: Sir From Roissy
přečtena: 13093 x
Průměrná známka: 2.52 tři po 152 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Rien, Part II.
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist