EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Farářova hospodyně

Úvod » Klasika » Farářova hospodyně

Komentáře (4) | Doporučit | Tisknout | 2795


Farářova hospodyně



Farářova hospodyně
Ilustrační obrázek: Farářova hospodyně
Nikdo si nesmí představovat, že výše uvedené události vyhledávám úmyslně. Pravý opak je pravdou. Tyto svinstva, máme-li užít výrazu našeho dobrého faráře, se často objevují tam, kde je slušný člověk zdaleka nečeká. Jako příklad za všechny uveďme právě náš svatostánek.



Jsem dalek toho považovat našeho dobrého kněz za výlupek vší ctnosti. Přesto by nikoho nenapadlo v něm hledat starého hříšníka. Zejména proto ne, že je ošklivý jako noc. Sádelnaté tělo tvoří základ jeho důstojnosti. Vepří tvář navíc vzbuzuje v našich sedlácích pocit sounáležitosti, leč přece jen – ženy obecně dávají přednost líbivějším zevnějškům.



Ale říká se, že cesty Boží jsou nevyzpytatelné. Takže i zde náš dobrý Jehova potvrdil svou pověst. Stalo jsem, že jsem na faře zapomněl jakési poznámky. Za jiných okolností bych se pouze vrátil, sebral je ze stolu a odešel. Tentokrát mi ale náhoda nabídla příležitost být svědkem rozhovoru mezi farářem a jeho hospodyní, bláznivou Adélou.



Toto stvoření nemá mnoho rozumu, třebaže by je nikdo neoznačil za slabomyslné. V devětadvaceti se chová jako šestnáctileté. Mám na mysli záchvaty vysokého kuckavého smíchu a nepovedené narážky, jaké jsme si zvykli slýchat od dětí v obtížném věku.



Na druhé straně, o co Adélu příroda ochudila mezi ušima, o to ji přidala jinde; vzbuzuje totiž v mužích jedině vilné představy. Když jde, nese se pružně jako lasička. Její poprsí patří mezi nejpevnější ve vesnici. Kolikrát jsem viděl, jak jí skrze látku míří ztuhlé bradavky přímo k nebesům. Tato zbožnost těla byla možná důvodem, proč ji městská rada přidělila na faru jako hospodyni.



Svůj k svému. Zaslechl jsem faráře, jak dunivě Adélu napomíná a varuje ji před rozličnými cestami hříchu. Ona před ním stála se sklopenýma očima, s vážnou tváří a dlaněmi sepnutými. Zkrátka výjev naprosté pokory. Nakonec se farář se žuchnutím posadil a se smutným povzdechnutím prohlásil, že ji bude muset znovu učit katechismus. Přitom si poklepal prstem na tučná stehna.



Adéla poslechla jako žačka nedělní školy, což mne přivedlo k domnění, že je zaostalá víc, než by se zdálo. Koneckonců, takové chování vídáváme leda u třináctiletých a níže. Když se usadila na farářových stehnech, cucala si vzpurně cop jako malá holčička. Farář ji napomenul, odkudsi vytáhl černou knihu a ukazoval jí obrázky pekelného zatracení.



Považoval bych to při nejlepším za podivné, kdyby tento výjev neměl pokračování. Při rozhovoru, vedeném vážným hlasem, Adélina zadnice kroužila. Silná sukně přirozeně veškerý pohyb skryla, ale pozornému pozorovateli nemohlo nic uniknout. Stejně jako fakt, že farářovy paže se otírají o skvostné prsy. Jejich zbožné bradavky už zase mířily ke stropu.



Uznáte sami, že při asketickém životu kněze a při jeho naprosté ošklivosti mu lze několik nevinných potěšení dopřát. Nakonec, veškeré doteky a otírání zůstalo zahalené v látce. K tělesnému styku nedošlo. Alespoň tak bych záležitost uzavřel nebýt toho, že zmožený farář náhle odhodil černou knížečku, zřejmě už nepotřebnou.



Ta věc padla blízko mého úkrytu, takže jsem ji zvědavě sebral. Jaké bylo mé překvapení, když místo nudných a toporných postav zatracenců v pekle, jsem našel plastické výjevy nejjemnější pornografie. Přirozeně, můžeme se dohadovat, zda zatracenci nepromarní veškerý svůj čas v mukách nekřesťanských orgií, ale přesto – tušil jsem, že tuto pomůcku diecéze neschválila.



Sám ctihodný farář se ostatně odhodlal nenechat nikoho na pochybách. Začal nadávat vystrašené Adéle do pekelných děvek a nutit ji, aby mu ukázala nástroje hříchu. Brzy do místnosti přibyl pár skvostných koziček, rajsky pevných. Leč kněz měl názor přesně obrácený: makal na kopce záhuby, štípal kaple zatracení a kousal do kůže neslitování. Přitom všem Adéla takřka plakala vlastní hanbou.



Když ji vyzval, aby odkryla díru nejtemnější, uslzená žena zdvihla sukně a nabídla našemu pohledu provlhlý pekáček. To bylo komentováno slovy, že ani na svatém místě se neudrží, aby nevypouštěla potoky nečistého slizu. S přesvědčením, že je pravým misionářem, zasunul farář dovnitř prst. Zde ucítil pravý očistec, takže nemohl než vysvětit tento chrám kropenkou.



Nutno podotknout, že ta už byla přichystána a kymácela se mezi stehny. Nikdo nemohl popřít, že ve strnulém stavu připomínala biskupskou berlu. Adéla se modlila a chystala se na zákrok s pravým nadšením prvních mučednic. Vzápětí započala mše, plná nenápaditých stenů ženy a květnatých proklínáních muže.



Dozvěděl jsem se, že mezi pohany musí jít služebník Boží s hlavou vzpřímenou, že jediné, před kým se sklání, je přítomnost Boží. Tuším, že farář se zde odkazoval na vlastní ocas. Snad ho povzbuzoval, aby ani na okamžik neochabl v křižáckém úsilí. Svatá země musela být osvobozena.



Ďábel klade mnoho nástrah, například přílišnou těsnost tělesných skulin. Jeho heslem je pak zbrklý spěch, jemuž podléhají zejména mladíci. Zkušený kněz však ví, že sklizeň přichází v pravý čas, že zrní se seje na jaře a sklízí v létě. A že je potřeba se modlit, aby se roční doby nešťastně nepomíchaly a nezmátly.



A bylo zapotřebí se dovolávat pomoci. Vášnivá nátura Adély spolu s masitým sevřením proklaté dírky přiváděly dobrého faráře k předčasnému vrcholu. Toto ale byla cesta pravého Zla. Proto došlo k přerušení a oba dva si klekli na podlahu, kde se modlili za výdrž na nelehké pouti. Po odpočinku se oba opět semkli a bušili do sebe jako pravé ztělesněné pokání.



Leč veškeré dobré úmysly přišly vniveč. Ďábel zase jednou zvítězil a farář už nemohl déle držet posvátnou vodu v nádobě. Proto vstal a s burácivým řevem se vystříkal do široce nastavených úst. Pak za svým semenem ještě pohrdavě plivl a nebyl spokojený, dokud Adéla vše nespolykala.



Nyní lekce katechismu nadobro skončila a milá Adéla byla propuštěna. Farář se odpotácel do postele, zřejmě s přesvědčením, že proti Luciferovým osidlům zakročil jak nejlépe mohl. Adélu jsem slyšel pod okny vesele si zpívat. Toto rozhřešení ji jistě přivedlo zpět na cestu spravedlnosti. Nyní mohla čelit hrozbě očistce s mírem v duši.



Pokud po duchovní stravě toužíte po jiném zasycení, pak mohu doporučit pokračování o pekařce a mlynáři.


Autor Alexandr.g 25.3.2008
Povídky od autora: Alexandr.g
přečtena: 20602 x
Průměrná známka: 2.74 tři po 185 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Farářova hospodyně
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist