EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Návrat domů I.

Úvod » BDSM » Návrat domů I.

Komentáře (3) | Doporučit | Tisknout | 2830


Návrat domů I.



Je pozdě večer a já stojím u okna, koukám na procházející lidi, padající vločky a vyhlížím auto Paní. Dnes se vrací ze služební cesty. Před chvílí mi napsala, že vyjiždí z letiště a tak čekám na Její příjezd, abych Ji mohl uvítat.

Byt je vzorně uklizen. Teploměr ukazuje správnou teplotu. V obýváku na stole stojí váza s květinami. Večeře je připravena v troubě. Procházím se po bytě a přemýšlím, jestli jsem na něco přeci jen nezapomněl. Vracím se k oknu, přejížídm rukou po tváři, krku i těle a ujišťuji se, že i zde je vše v pořádku. Když zahlédnu auto Paní, pomalu se přemístím do předsíně ke dveřím, vezmu z věšáku obojek, který si upnu kolem krku, klekám si na zem, pootevírám dveře bytu a čekám. Slyším jak přijíždí výtah a pak už vnímám jen klapot podpatků, které se přibližují ke dveřím. Cítím tlukot srdce, dveře se otevírají a mé nechtěné volno je konečně minulostí.

Klečím asi dva metry od dveří, Paní přichází ke mne, já se skláním k zemi a líbám špičky Jejích lesklých černých kozaček. Pak si stoupnu a pomáhám Jí z kabátu, který věsím na věšák. Sedá si do křesla, já si klekám zpět na zem, rozepínám zip kozaček a sundávám je z Jejích nožek. Mám trochu rýmu, ale vůni Jejích nohou přesto cítím. Lehám si na zem a beru Její chodidla do rukou. Dám obě chodidla k sobě a vtisknu mezi ně svůj nos. Vůně do punčoch oblečených chodidel mě zaplavuje a já dýchám hluboko, jak jen je to možné. Boty na sobě musela mít celou cestu, několik hodin, a proto jsou nožky lehce zpocené a jejich vůně spojená s vůní kůže a nylonu je neodolatelná. Zahýbe prsty a já tisknu svůj nos ještě pevněji do míst, kde palce přecházejí v chodidla. Takto si užívám Její vůni několik minut, poté dává chodidla pryč z mého obličeje, zvedá se a odchází do obýváku. Kéž bych...

Tak jako pokaždé, když se vrací ze služební cesty, s sebou Paní přiváží o pár tašek více, než s kolika odjížděla. Proto mi dává trochu zabrat je všechny pobrat a přenést do obývacího pokoje. Ona mezitím sedí na pohovce a prohlíží poštu. Já mám za úkol nejprve přinést víno a pak připravit večeři. Dodělávám jídlo a občas pohlédnu do pokoje, kde si Paní čte časopis a pomalu upíjí víno ze sklenice. Je vidět, že je unavena, ale nic nenasvědčuje tomu, že by měla špatnou náladu. Když je večeře hotova, přináším podnos s jídlem Paní. Můj úkol pro nejbližší minuty je jasný. Klekám si před Ní na všechny čtyři a Ona si na mne pokládá své, stále ještě do punčoch oblečené, nohy. Pak jí pomalu své jídlo a já se dokonce dočkám pochvaly. (Nikdy jsem moc vařit neuměl, ale od Té doby co vařím Jí, se mé kuchařské umění zlepšilo. Bez mnoha facek, ponižujícího jezení rozšlapaného jídla ze země by to tak rychle určitě nešlo.) Když dojí, odnáším nádobí do kuchyně a vracím se znovu pod Její nohy a plním dál funkci podnožky. Paní pije víno a přitom mi tichým hlasem vypráví, jak probíhala Její jednání. "Trochu jsem taky nakupovala a přivezla jsem si nějaké oblečení a boty, mohli bychom se na něco podívat," říká a já dostávám instrukce, jakou krabici mám v jejích taškách nalézt. Když nacházím určenou krabici, přináším ji k Ní, pokládám na pohovku a otevírám.

Uvnitř jsou lodičky. Lodičky s tenkým vysokým podpatkem, uzavřenou špičkou; na patě mají jen tenký řemínek. Jejich rudá barva jen podtrhuje jejich krásu. "Tak je vyzkoušíme, ne?" ptá se, ale na odpověď nečeká. Lehce se nadzvedá a stahuje si punčochy ze svých nožek. Tak rád bych to udělal za Ní, říkám si v duchu a fascinovaně hledím na kůži, jež se odhaluje. Když jsou punčochy staženy, podává mi je, já je skládám a pokládám na zem a poté vyndávám boty z krabice. Beru do ruky chodidlo a opatrně na něj nazouvám nejprve jednu botu a pak to samé opakuji i s botou druhou. Oběma botám zapínám i jejich řemínky. Paní zvedá nohy nahoru, prohlíží si je, pak vstává a prochází se po místnosti. "Tak jak se ti líbí?" ptá se. Odpovídám, že boty jsou krásné a Její nohy v nich vypadají opravdu nádherně. "Vzrušují tě?" Zlomek sekundy přemýšlím, jestli má na mysli boty či Její nohy a pak odpovídám "Ano. Moc."

Paní se vrací zpět na pohovku a říká: "Jsi úchyl. Chci vidět, jak moc tě vzrušujou." Podobné přání neslyším prvně a tak hned chápu, co má Paní namysli. Skloním hlavu a poprvé se rty dotýkám Jejích bosých chodidel. Jemnými polibky pokrývám nárt a moje rty nevynechají jediné místo, které mi boty nechávají volné. Pak zapojuji i svůj jazyk a olizuji celý odhalený nárt. Nejprve na jedné noze, pak na druhé. Po několika minutách nakláním lehce hlavu a snažím se dostat jazykem dovnitř do boty a lízat tak chodidlo zespodu. Vyplazuji jazyk, jak je to jen možné a tlačím jej dovnitř. Paní si všímá, že se snažím dostat ke spodní straně Jejího chodidla a tak lehce zvedne nožku a poskytne mi více prostoru. Lížu chodidlo zespodu, jazyk mám vyplazený a snažím se dostat co nejdále. Zničehonic Paní opět přitiskne chodidlo k botě a můj jazyk je tak zespodu sevřen vnitřkem boty a shora Jejím chodidlem. Tlak je trochu nepříjemný, ale snažím se i tak lízat dál. Takto se věnuji oběma chodidlům, nejprve pravému, pak i levému. Paní mi střídavě poskytuje dostatek prostoru, chvíli mne pak naopak pevně tiskne jazyk k vnitřku boty. Takto si s mým jazykem "hraje" snad dvacet minut.

Když už mne jazyk začíná bolet, vytahuji jej opět z Její boty a doufám, že ani Ona pokračovat chtít nebude. Naštěstí nic neříká a já se pusou přesouvám na botu, konkrétně její špičku a líbám rudou kůži. Paní mne takto nechá zlíbat obě botky a poté mi nejprve jednu a pak i druhou strká do pusy. Důrazně mne však varuje, abych ani jednu botu nepoškrábal zuby. Abych Ji bral opravdu vážně, zmíní se o jejich ceně.

"Prsty na nohou také chtějí vyzkoušet tvůj jazyk, sundej mi střevíce." Hbitě sundávám boty, pokládám je na koberec vedle pohovky a pak se se sbíhajícími se slinami skláním k prstům a chystám se je poprvé políbit.

Ještě než se poprvé dotknu Jejích nádherných nožek, slyším Paní říkat: "Pěkně o mé prsty popros." Opět se trochu odtáhnu, klekám si rovně, hledím Jí do očí a říkám:

"Paní, dovolte mi prosím cucat Vaše prsty na nohou."

"A proč bych to měla udělat, ty prasáku?"

"Vaše prsty jsou opravdu nádherné, strašně rád bych je ochutnal Paní." Během zlomku sekundy se ke mne Paní naklání a dostávám facku.

"Tak to si mi vysvětlil, proč je chceš do pusy ty. Já se ptala, proč bych to měla udělat Já."

Jsem trochu překvapen a tak chvíli přemýšlím. "Měla jste je dlouho v botách a musí být unavené. V mé puse si odpočinou a já Vám je zároveň pečlivě umyji Paní."

Místo odpovědi mi pomalu pokládá jednu nožku na rameno a druhou dává před má ústa.

Dnes už poněkolikáté intenzivně vnímám Její vůni. Kladu polibky jemné jak pírko na palec u nohy, pak otevírám pusu a vkládám si jej celý do pusy. Cucám a olizuji jej a po chvíli se posunuji kousek na stranu a lížu prostor mezi palcem a ukazováčkem. Pomalu cestuji po Jejích prstech, lížu a cucám jednotlivé prsty, pečlivě vylizuji štěrbinky mezi nimi. Prsty jsou na začátku lehce slané, z potu, ale netrvá dlouho a jsou zcela očištěny mým jazykem. Když jsou prsty ocucány, beru si do úst všechny najednou, cucám je a lížu, jak jen mi to omezený prostor v mých ústech dovolí. Když je Paní spokojena, utře si nožku mokrou od slin do mých vlasů, do úst mi strčí nožku druhou a já stejnou péči věnuji i Jí. Po několika minutách, kdy jsem Jí umyl i druhou nožku, si dává obě na má ramena, dívá se na mne a říká:

"Přivezla jsem ti taky dárek, chceš ho vidět?"

"Ano Paní, moc rád bych se na něj podíval."

Říká mi, v jaké tašce ho najdu a já se jej vydávám hledat. Když najdu malou papírovou tašku, začínám podle nápisu, který na sobě má vytištěn, tušit, jaký druh dárku mi přivezla.

"Tak se sám podívej dovnitř a vyndej si dárek ven."

Poslouchám Ji, rozevírám tašku, dívám se dovnitř a mé tušení se povrzuje. Uvnitř je kožená plácačka. Neříkala, že je to dárek pro mne?

Vyndávám Ji ven, držím v ruce a dívám se na Paní.

"Tak jak se ti líbí?"

"Líbí se mi moc Paní."

"Tak to jsem ráda, že jsem ti udělala radost. Nemůžu se dočkat, až něco provedeš a budem Jí moct vyzkoušet."

"Paní, jestli si přejete, můžeme ji vyzkoušet nyní.

"Ale vždyť si nic neprovedl, naopak si Mne vzorně uvítal, tak proč bych tě měla bít?"

"Neprovedl jsem nic. Ale můžete mi dát preventivní výprask. Prosím..."

Naklání se, hladí mne po tváři s říká: " Tak dobrá, klekni si na všechny čtyři, zadkem ke mně".

Stojím v předepsané pozici a čekám na první ránu. Myslíte si, že opravdu chci dostat výprask? Nechci, bolest nesnáším. Vypadá to, jako bych Ji tu možnost opravdu sám nabídl, ve skutečnosti jsem ani jinou neměl. Jsem vycvičen, abych Ji o výprask vždy poprosil a po skončení...

Prásk. Dostávám první ránu. "Jedna, děkuji Paní." Prásk. "Dvě, děkuji Paní." Rány plácačkou velmi bolí. Dostávám dvacet ran, každou počítám a poděkuji za ni. Po dvaceti ranách mne zadek dost bolí. Těžko bych mohl dostat horší dárek.

"Tak, jak se ti dárek líbí?"

"Je skvělá, moc Vám za ni děkuji Paní," lžu rozechvělým hlasem.

"Už mne trochu bolí ruka, ale dáme ještě aspoň deset, když se ti tak líbí, co říkáš?"

"Ano, prosím, pokračujte ve výprasku," prosím Paní, abych se Jí zavděčil.

"Otoč se. A teď si polož hlavu sem," říká a ukazuje na pohovku. Konkrétně do míst mezi Jejími kolena.

Poslouchám rozkaz, otáčím se a pokládám bradu na gauč. Paní se trochu předklání, opět zvedá svou ruku a pak rychle pouští dolů. Plácačka opět trýzní můj zadek.

Prásk. "Dvacetjedna, děkuji Paní". Prásk. Opět ucítím bolest na mém zadku. Prásk. Dál poslušně počítám každou ránu, za kterou posléze i poděkuji. Prásk. Paní se ještě trochu více předklání a bije mne do spodní části zadku. Prásk. S tím, jak se předklonila se přibližuje Její klín k mé hlavě. Prásk. Hlavu tlačím do gauče, podvědomě se snažím uniknout ranám. Prásk. Přitom mám zvednuté oči a hledím Paní pod sukni. Prásk. Vidím především tmu, ale zároveň poznávám Její bílé, hedvábné kalhotky. Prásk. Bezmyšlenkovitě počítám a přitom mám oči přilepené na jejích kalhotkách. Prásk. "Třicet, děkuji Paní."

Paní pokládá plácačku vedle sebe na gauč, opět se předklání a hladí mi zadek rukou. Přitom se na gauči trochu posunuje, hlavu mám nyní trochu přikrytou sukní a Její klín je odemne vzdálen jen pár centimetrů. Jen pouhý dotyk ruky na mém zadku mne bolí. "Tak jak se ti líbilo seznámení s novou hračkou?"

Zvedám hlavu a chci odpovědět, ale Paní pokládá pravou rukou na mou hlavu a se slovy:"Jen jí klidně nech položenou" mi ji tlačí zpět na gauč.

"Líbilo se mi moc, ještě jednou Vám za dárek děkuji."

Paní se v gauči opět narovnává, zároveň však svými dlaněmi drží mou hlavu ve svém rozkroku.

"Já věděla, že Ti udělá radost." Nechává ruce na mé hlavě a několik minut mne hladí ve vlasech. Já dýchám mezi Jejími stehny a začínám lehce cítit Její vůni. Dal bych cokololiv za to, kdybych Ji mohl ochutnat. Jediný dotek mého jazyka...

Celá moje mysl se soustředí na Její klín. Plíce natahují dovnitř Její vůni a ta se následně rozpouští v celém mém těle...

"Dnes budeš spát v mé posteli. Vysprchuj se a počkej před ložnicí."


Autor amavel 4.4.2008
Povídky od autora: amavel
přečtena: 14442 x
Průměrná známka: 2.81 tři po 130 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Návrat domů I.
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist