EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Bětuška 4

Úvod » Klasika » Bětuška 4

Komentáře (3) | Doporučit | Tisknout | 2876


Bětuška 4



„Možná by někdo mohl usoudit, že tento příběh do klasiky tak trošku nepatří. Podle mého názoru patří a hlavně chci, aby byli všechny díly Bětušky pěkně pohromadě.“



Druhý den ráno v pátek 15. června 2007 jsem se probudil velmi brzy. Cítil jsem se naprosto svěží, což bylo u mne dost neobvyklé, protože si rád pospím. Přičítal jsem to včerejší energetické lázni s Bětuškou. Rozhodl jsem se toho využít a věnovat se angličtině, abych v pondělí u zkoušky nevybouchnul. Třebaže bylo něco po čtvrté hodině, venku již krásně svítilo slunce, neboť se blížil letní slunovrat. Vytáhnul jsem si knížky a sešity a jal se zaplňovat mezery v mých vědomostech. Kupodivu mi vše lehce ulpívalo v paměti. Vzpomněl jsem si na film Jak básnící přicházejí o iluze, kde černej Mireček říkal: „Napřed se musím hodně milováát a potom hodně učíít.“ Že by to takhle fungovalo i u mě?



Po šesté hodině jsem slyšel mámu s tátou, jak vstávají do práce a přidal se k nim se snídaní. Řekl jsem si, že se teď hodně nabaštím, abych se pak nemusel zdržovat se svačinou. Táta nedůvěřivě pozoroval, jak ve mně mizí nadpoloviční většina obsahu stolu a pak na mě zavrčel: „Ty žereš jak horník po šichtě. Nechápu, jak jsem tě moh dvacet roků živit.“ Přesunul jsem se do svého pokoje a znovu se ponořil do záludností angličtiny. Doufal jsem, že u toho vydržím až do odpoledne, jenže osud tomu chtěl, že jsem převážnou část této doby strávil něčím úplně jiným. Máma s tátou po půl sedmé nasedli do auta a odjeli do práce. Poslal jsem SMS svému nejlepšímu kámošovi Béďovi, že pro něj mám to cédéčko, co ho tak intenzivně sháněl, ať se někdy dopoledne zastaví, že šrotím anglinu, a že to dnes nebude na dlouhé kecání. Za chvíli přišla odpověď, že se určitě zastaví. Před půl osmou jsem slyšel, jak Honza s Bětuškou a malým Honzíkem jdou po schodech dolů a nasedají do bráchova služebního vozu. Honza je ráno odvezl ke školce a pak pokračoval do své firmy. Bětuška malého předala paní učitelce, nakoupila si a pak se vracela domů. Bylo asi čtvrt na devět, když jsem ji slyšel, jak se vrací a jde po schodech nahoru. Koukal jsem do knížky asi ještě dvacet minut. Pak se ozvalo zaťukání na dveře. Byla to Bětuška. Ještě jsem Vám neprozradil, že Bětušce je 24 let, je o 4 roky starší než já a o 3 roky mladší než Honza. „Učíš se na zkoušky? Mohla bych tě prosím na chvíli vyrušit? Mám nahoře v kuchyni něco s vodní baterií. Syčí a teče tam slabý pramínek vody a já nevím, co s tím.“ Vyšel jsem s Bětuškou nahoru a obhlídnul dílo zkázy. Mezi vodovodní trubkou a šroubením na baterii prosakovala voda. „Asi bude prdlý těsnění, ale zkusím to ještě dotáhnout.“ Zašel jsem do dílny, přinesl si sadu klíčů a zjistil, že to jde docela lehce utáhnout. Voda přestala syčet. Osušil jsem spoj hadrem, abych se přesvědčil o těsnosti – bylo to v pořádku. „Nevíš, který fušerák to před 4 roky montoval?“ zeptal jsem se a odložil nářadí, „zdá se, že už tu nic neteče.“ „Ale teče,“ oponovala Bětuška. „A co?“ ptal jsem se. „No přece já,“ rozšířila se Bětušce pusinka do vyzývavého úsměvu. Podíval jsem se na ni a chvíli váhal – angličtina nebo Bětuška?

Přistoupil jsem k ní a objal její boky. Pak jsem po nich sjel rukama dolů po nohou, až tam, kde končila její sukně. Zvednul jsem ji nahoru a zajel rukou drze shora za kalhotky. Prsty jsem zajel rovnou mezi její pysky, rozevřel je a prostředníčkem zkoumal její přirození. Místo proklamované vláhy jsem však cítil jen suchý a drsný povrch. Takový rychlý atak Bětuška zjevně nečekala. Uvědomil jsem si, že jsem to přehnal. Ruku jsem rychle vytáhnul ven a nechal její sukni klesnout dolů. „Dyť seš úplně suchá,“ řekl jsem jí vyčítavě. „No tak se postarej o to, abych byla mokrá,“ odpověděla mi s typicky ženskou logikou. „Pojď, půjdeme do ložnice a tam ten problém vyřešíme,“ vybídla mě a táhla za ruku do jejího království.



V ložnici jsme ze sebe vzájemně stáhli oblečení a nazí se začali líbat. Jenže ouha – očekávané vzrušení se u mě nedostavovalo. Nejspíš to dílem způsobil včerejší dlouhý orgasmus a dílem vydatná snídaně. Zato Bětuška začala být viditelně vzrušená a chtivá sexu. Co s tím budu propánajána dělat, zoufal jsem si v duchu. Mám se přiznat, že z toho nic nebude? Takovou potupu jsem si nechtěl připustit. Najednou jsem uslyšel, jak u nás dole zvoní zvonek. „To bude Béďa, měl si přijít dopoledne pro cédéčko,“ řekl jsem Bětušce a chtěl vystartovat ze dveří. „Počkej, vždyť seš nahej,“ zarazila mě Bětuška, „vem si aspoň můj župan,“ podala mi svůj růžový přehoz, který ležel na stole u okna. Odemknul jsem vchodové dveře. Byl to opravdu Béďa. „Nazdar brácho, jak jde život? Seš na to šprtání dobře vymóděnej,“ smál se Béďa. „To víš, člověk musí přinášet oběti své budoucnosti. Hned ti to CD přinesu.“ Zašel jsem do pokoje a sebral připravenou placku. Vtom se mi v hlavě zrodil podivný nápad. Přinesl jsem cédéčko Béďovi, podal mu je a ztišeným hlasem se ho zeptal: „Ty Béďo, chtěl by sis zapíchat?“ Béďa vykulil oči, přejel pohledem růžový župan a opovržlivým tónem se mě zeptal: „S kým jako myslíš?“ „Ale se mnou né, ty vole,“ vyjel jsem na něj dopáleně, „s bráchovou Bětuškou.“ „Cože s tvojí švagrovou?“ nemohl uvěřit Béďa. „Já jsem s ní včera dlouho vařil polívčičku a dnes se mi to nějak nechce zhoupnout. Jenže ona by chtěla. Tak mě napadlo, že bys mi na chvíli pomoh. Ale nesmí zjistit, že seš to ty.“ Béďovi zasvítili oči: „To já ti rád pomůžu, co bych neudělal pro kámoše. A můžu to do ní nastříkat?“ „No jasně, bere prášky, žádný strachy, pokud nejseš AIDSák,“ uklidnil jsem ho. A dal mu instrukce: „To CD si polož třeba sem na botník. Pojď se mnou nahoru a na chodbě se tiše vyslíkneš. Já ji mám rozdělanou v ložnici. Schováš se u dveří. Až na tebe mávnu, tak se tam vplížíš a vystřídáš mě. A pak se zase tiše zdejchneš. Buď tak laskav a po celou dobu drž zobák, aby nepoznala, že seš to ty. Platí?“ „Platí.“



Zamknul jsem dveře a šli jsme s Béďou nahoru. Já hodně dupal a on tiše našlapoval. Bětuška seděla nahá na manželském letišti. „Byl to tvůj kámoš?“ zeptala se. „Jo, dal jsem mu CD a tím je to vyřízený.“ Odložil jsem župan na stůl a posadil se na postel vedle ní. Začali jsme se zase líbat. Bětuška začala vzrušeně dýchat a já se jí snažil přizvukovat i když nuceně. „Klekni si k posteli, já bych to chtěl dneska na kravičku,“ požádal jsem Bětušku. Ta se beze slova svezla na koberec u postele, klekla si k ní, horní polovinou těla se na postel položila, roztáhla nohy, vystrčila zadek do vzduchu a řekla: „Tak pojď ty bejku.“ Přesunul jsem se za Bětušku a začal ji líbat na zádech. Bětuška položila hlavu na postel obličejem k oknu, zavřela oči a citlivě vnímala mé dotyky. Sunul jsem se pusou po jejím těle směrem k zadečku. U její vagíny jsem zjistil, že původně vyprahlé údolí je již bohatě zavodněno a čeká na „orbu“ a přijetí osiva. Začínal jsem pociťovat lehké erotické šimrání. Jenže co teď? Béďa stál nahý u dveří a čekal na mé znamení. Viděl jsem, jak mu péro trčí k obloze. Nemůžu ho nechat jen se koukat. Sunul jsem se pusou po Bětuščině noze dolů ke kotníkům a mávnul na Béďu. Ten se tiše připlížil vedle mě. Bětuška cítila líbání na jedné noze směrem dolů a pak na druhé noze směrem nahoru. To ovšem nevěděla, že směrem nahoru už pokračoval Béďa. Tichounce jsem se odsunul po koberci směrem dozadu, abych byl za Béďou, tam jsem se posadil ke zdi a díval se na Bětušku s Béďou jako na nějaký skvělý 3D pornofilm. Béďa se labužnicky zabořil jazykem do Bětuščiny pipinky. „Óó Martínku, ty seš dneska tak sladkej,“ vyšlo z Bětušky roztouženě. Slyšel jsem Béďův vzrušený dech. Když se toho nasytil, líbal Bětušku na zádech a rukama podebral z postele její ňadra a hrál si s nimi. Pak svůj penis zasunul do Bětušky a začal přirážet. Oba hekali a vzdychali a můj úd se definitivně ztopořil, jako by se taky hlásil o slovo. Mám se k nim přidat? To by mohl být pěkný malér. A Béďa jel jako mlátička. Viděl jsem na obou, že už nemají daleko k orgasmu. „Óóch, já už za chvíli budu Martínku,“ vycházelo přerývaně z Bětušky. To je dobře Bětuško, myslel jsem si a pohodlně dál seděl na koberci. Za chvíli z Bětušky vyšel orgasmický výkřik a Béďa záhy do ní nastříkal svoje semeno. Osevní práce na Bětuščině zahrádce byli dokončeny a zemědělec – Béďa se mohl vrátit domů. Zatím však odpočíval na jejích zádech a tulil se k ní. Doufal jsem, že se teď nenápadně vytratí, když mu jeho úd už zjevně ochabnul a vyklouznul ven. Bětuška hlesla slastným hlasem: „To bylo krásné Martínku.“ „To jsem rád, že se ti to líbilo,“ řekl Béďa. Ztrnul jsem, tohle se nemělo stát. A stejně tak ztrnula i Bětuška. Béďův hlas je na hony vzdálený mému. Bětuška se pak prudce vztyčila a otočila se směrem k nám. Chvíli nechápavě koukala na mě a na Béďu. Její pohled se svezl i dolů. Viděla Béďovo mokré a zvadlé péro i můj ztopořený a suchý penis. Pochopila co se stalo. Posadila se na postel a dala se do usedavého pláče. Bylo mi jí líto. Že to skončí takhle blbě, to jsem si tedy nepředstavoval. Přišel jsem k ní a pohladil ji po hlavě. „Proč pláčeš Bětuško?“ ptal jsem se. „Vždyť vy jste ze mě udělali štětku,“ zajíkala se pláčem Bětuška, „teď si na mě bude celé město ukazovat prstem.“ A plakala dál. Podíval jsem se naštvaně na Béďu a pak se posadil vedle Bětušky. Políbil jsem ji na uslzenou tvář a řekl: „Neboj se Bětuško, Béďa to nikomu neřekne. Je to můj nejlepší kámoš a umí mlčet. Mně se to dnes ráno nechtělo ztopořit, tak jsem ho požádal, aby mě na chvíli vystřídal. Odpustíš nám to?“ Béďa se posadil vedle Bětušky z druhé strany a řekl: „Já si to na mou duši opravdu nechám pro sebe.“ A políbil ji na tvář z druhé strany. Já jsem pak sjel pusou na její rameno a Béďa mě přesně kopíroval na druhé straně. Pak jsem sjel na její ňadro a přisál se k její bradavce. Béďa mě věrně napodobil na druhém ňadru a oba jsme dráždili a cucali jako o život. Bětuščin pláč přešel ve vzrušené vzdychání. Jednou rukou hladila po hlavě mě a druhou Béďu. Pak řekla rezignovaným i roztouženým hlasem: „Kluci moji zlatí, jestli to zůstane mezi námi, tak si se mnou dělejte, co chcete.“ Béďovi se při této představě znovu ztopořil úd, takže se o Bětušku opírali dvě sexuchtivé klády. Bětuška si lehla dozadu na záda a my ji oba líbali po celém těle. Bětuška se pak snažila v rámci možností každou rukou honit jeden penis. „Kluci, já nevím co dál,“ řekla Bětuška, „nejsem zvyklá zpracovávat dva chlapy najednou.“ „Neměj žádné obavy, my si s Martinem nějak poradíme,“ uklidňoval ji Béďa.



Bětuščin problém „Dvě mouchy jednou ranou“ přerušil domovní zvonek. Rychle jsem vyskočil a mrknul na hodiny. „To bude nejspíš zase listonoška, jako včera. Dnes ji nesmíme nechat odejít, nebo nám zanechá lístek a naši se budou divit, proč jsme jí neotevřeli,“ vyjelo ze mě a už jsem se zase soukal do růžového županu. Měl jsem velké starosti o to, aby mi cestou ke dveřím zvadnul penis – to by se listonoška divila, co mi to kouká ze županu… Třel jsem si o sebe dlaně, aby se mi krev nahrnula spíše do rukou a myslel na něco ošklivého. U dveří jsem si ještě rychle zavázal pásek a odemknul dveře. „Ahoj Marťo,“ zahlaholil veselý dívčí hlas. Překvapeně jsem se podíval na příchozí. Byla to Markétka – holka, se kterou jsem se někdy před dvěma roky asi měsíc významně přátelil. Držela pošťáckou brašnu. „Ahoj Markétko, ty děláš listonošku?“ divil jsem se. „Nó, už vod března,“ zubila se na mě. Měla krásné hnědé vlasy, vyvedené do mikáda, vždy si na jejich přirozené barvě zakládala a nikdy se nebarvila, což je už dnes mezi ženami docela vzácnost. Potkali jsme se někdy před dvěma lety na diskotéce a tam se do sebe zakoukali a … abych to zkrátil – několikrát jsme si spolu vrzli, ale pak zjistili, že kromě toho „vrzání“ nemáme mnoho společného a ukončili to. Markétka je o rok mladší a je jí tedy sladkých 19 let. „Můžu dál?“ zeptala se a tlačila se dovnitř. Věděl jsem, že je neuvěřitelně zvědavá a ukecaná a jen neochotně ji pustil na chodbu. Okamžitě otevřela svou informační databázi: „Víš o tom, že Monča se bude v červenci vdávat? Jo a Michal prej na brigádě v Anglii zbouchnul nějakou holku z Kypru. To jsem zvědavá, jak to teď bude řešit. A Helča klofla nějakýho pracháče vod Plzně. Představ si to, taková coura a takový terno. Se divím, že vod ní něco nechyt…“ „A co ty, kdy ty se budeš vdávat?“ snažil jsem se zastavit proud její výřečnosti. „Já? Pche,“ ušklíbla se Markétka, „já už jsem o chlapa aspoň měsíc nezavadila.“ „Musíš se víc snažit,“ řekl jsem jí. „Hele, co se to tady u vás děje?“, zeptala se Markétka a ukázala ke schodišti, odkud se ozývalo vzdychání a sténání. Béďa zřejmě začal šoustat Bětušku. „To bude asi televize,“ odpověděl jsem sebejistě. „Jó? A proč se Vám přitom otřásá lustr?“ vyzvídala Markétka. „Tak si to asi nahoře Honza rozdává s Bětuškou,“ dodal jsem už s menší jistotou. „Honza?“ zeptala se Markétka a v očích se jí šelmovsky zablýsklo, „toho jsem viděla před čtvrt hodinou na náměstí. Nakládal počítače do auta a jel s nimi někam pryč.“ Rozhodil jsem bezradně rukama. „Co jsi nám vlastně přinesla?“ snažil jsem se odvést pozornost jinam. „Doporučený dopis pro tvou mámu. Je doma?“ „Je v práci, ale já to za ni klidně podepíšu.“ „Já bych z toho mohla mít průser“, oponovala Markétka, „a stejně potřebuju číslo vobčanky. Nechám ti tady lístek a ona si to vyzvedne na poště.“ „Počkej, já to zjistím po telefonu a podepíšu za ni, ať nemusí odpoledne běžet na poštu, ukaž mi, kam to mám vypsat.“ Vzal jsem si od ní arch papíru, dopis a tužku a šel do kuchyně zavolat mámě z pevné linky. Vyplnil jsem to a vrátil se zpátky na chodbu. Markétka tam nebyla. Jen u botníku ležela její pošťácká brašna. Že by něco řešila na ulici? Otevřel jsem dveře ven. Nebyla tam ani noha. Že ta mrška zvědavá slídí nahoře, zamrazilo mě najednou. Zavřel a zamknul jsem dveře, dopis s papírem a tužkou položil na botník vedle Béďova CD a spěchal po schodech nahoru. Mé nejhorší obavy se vyplnily. Markétka stála u dveří do ložnice a nasísala dovnitř. Byla tím tak zaujatá, že si vůbec neuvědomovala, co se kolem ní děje. No počkej, tohle ti neprojde, takhle špehovat lidi. Přišel jsem k ní zezadu, popadnul ji za boky a zatlačil před sebou do ložnice, aby se i Béďa s Bětuškou podívali, jakou tu máme špionku. Bětuška ležela na zádech na posteli a Béďa ji právě náruživě šoustal. Oba si to hezky užívali a dávali to hlasitě najevo. Bětuška koutkem oka zahlídla hemžení ve dveřích, otočila hlavu a uviděla listonošku. Pak se podívala na mě a zpražila mne takovým pohledem, že jsem okamžitě pochopil, co se jí honí hlavou. Pustit si sem v této chvíli pošťačku, to je totéž jako vyhlásit to místním rozhlasem. Teď se celé město dozví, co se u nás děje a někdo to zatepla donese Honzovi. I kdybychom si všichni tři klekli před Markétkou na kolena a prosili ji, ať mlčí, nepomohlo by to, protože její řemeslo ji od přírody nutí roznášet informace nejen písemné, ale i ústní. Při této představě jsem se zpotil až na zadku. Co teď? Zbývala poslední možnost, jak celou situaci zachránit a udržet vše pod pokličkou – zapojit Markétku do hry.



„Líbí se ti to Markétko?“ zeptal jsem se jí. „Já nevím, já se stydím,“ odpověděla nesměle. Z jejího tónu bylo zřejmé, že své zvědavosti lituje a že by se nejraději nenápadně vypařila. Přimáčknul jsem se k ní zezadu, objal ji kolem pasu, aby mi na poslední chvíli nezdrhla a řekl jsem: „To jsem rád, že se ti to líbí. Chybí nám tady jedna kočka do kvarteta.“ Vyjel jsem rukama nahoru a začal s nima šmejdit i přes oblečení po jejích ňadrech. Markétka se začala okamžitě bránit: „Marťo neblázni, já jsem ve službě,“ a snažila se mé ruce stáhnout dolů k pasu, což se jí podařilo. Toho jsem využil k tomu, že jsem popadnul její halenku a jediným tahem nahoru ji vytáhnul z kalhot až do podpaží. Zajel jsem rukama shora do její podprsenky, podebral ňadra, vyboulil je ven a začal je okamžitě intenzivně zpracovávat rukama. Markétka učinila poslední zoufalý pokus o záchranu své cti: „Martine nech toho, lidi se budou divit, proč mám zpoždění s roznáškou.“ „Tak jim řekneš, žes u někoho zkejsla na kávě,“ a dál jsem důrazně masíroval její skvělá ňadra. Markétka má velké, asi čtyřky, i když to nevím přesně. Nejsem odborník a ženské prádlo jsem nikdy nekupoval. Rozhodně je má větší než Bětuška. Markétčin odpor klesnul na nulu. Vzrušeně dýchala a tulila se ke mně. Její bradavky i celá ňadra tuhla. No jo, mladá holka, měsíc bez chlapa, to už se nashromáždí nějakého estrogenu, připraveného k pomilování. Béďa s Bětuškou se na chvíli zastavili a oba se dívali, co to s Markétkou předvádím za spartakiádu. Když viděli zdárný vývoj, pokračovali nerušeně dál ve svých radostech. Já jsem dál dráždil obě Markétčina ňadra jednou rukou a druhou jsem sjel po bříšku k jejím kalhotám. Nahmátnul jsem knoflík, rozepnul ho a prudce zajel rukou rovnou až pod kalhotky. Nevěděl jsem, že pod knoflíkem je druhý, takže se ozvalo rupnutí a knoflík se s cinknutím kutálel po podlaze. Zároveň se ozval charakteristický zvuk rozjíždějícího se zipu. Několikrát jsem přejel rukou po jejím hebkém porostu a pak zamířil prsty mezi její závojíčky. Tam jsem narazil na bohatý pramen živé vody. Když jsem si vykoupal prsty v té božské teplé tekutině, začal jsem s ní masírovat celou oblast. Markétka jen slastně sténala a chvílemi úplně zapomínala dýchat. To už jsem byl i já rozdrážděný na nejvyšší míru. Můj penis trčel z županu jako dalekohled z hvězdárny a evidentně měl chuť pozorovat a zkoumat černou díru. Do toho se ještě mísily zvukové projevy Bětušky s Béďou – tohle už se opravdu nedalo vydržet. Musel jsem okamžitě uspokojit obrovskou touhu a udělat dobře sobě i Markétce. Podebral jsem Markétku dlaní pod rozkrokem, druhou rukou ji obejmul pod ňadry a odnesl ji k oknu. Tam jsem ji postavil čelem ke stolu, zezadu stáhnul jediným pohybem dolů kalhoty i s kalhotkami až k zemi, sklonil její horní polovinu těla na stůl a začal ji zezadu vášnivě líbat všude, kam jsem pusou dosáhnul. Zatáhnul jsem za mašličku a konečně ze sebe shodil ten omezující župan. Markétka vděčně přijímala mé líbání a zjevně chtěla víc. Myslel jsem, že se mi nadržeností roztrhne penis, jak se mi v něm mocně městnala krev. Kam se poděla má ranní impotence? Musel jsem ihned dovnitř. Zajel jsem svým údem do Markétky a cítil ten báječný pocit, kdy si penis dělá ve vagíně životní prostor a ona se mu přizpůsobuje. Markétka vydala zvuk nadržené samice, která se nemůže dočkat, až v ní začne samec realizovat pářící proceduru. Já ji tedy rozhodně nechtěl nechat čekat. Začal jsem téměř okamžitě přirážet. Nejprve jemně, ale pak přidal na intenzitě přírazů. Markétka to oceňovala skvělými vzdechy a steny. Pracoval jsem tak intenzivně, až se stůl otřásal. A třebaže na něm Markétka ležela téměř celou váhou, při každém přírazu kousíček poposkočil. Otřesy zřejmě dělali dobře Markétčiným ňadrům a zejména bradavkám, neboť se ke stolu tiskla jako k druhému milenci. A stůl se i s Markétkou po centimetřících sunul ložnicí, takže jsem byl nucen každou chvíli se za ním posunout, jinak bych se brzy dostal penisem ven z Markétčina zábavního podniku. Nezaujatému pozorovateli by to nejspíš přišlo směšné – divoké milování, spojené s vyhlídkovou jízdou po ložnici. Cesta skončila až u skříně, která mi v prvním dílu zachránila život. Stůl se o ni zarazil a nyní se pro změnu ložnicí neslo mohutné dunění, jak stůl do skříně narážel. Podebral jsem ze stolu Markétčina ňadra a začal je laskat rukama. Její bradavky byly tvrdé jako ty nejkvalitnější diamanty. Přidal jsem ještě trochu do tempa. Cítil jsem slastné vlny, které se mi s každým přírazem šířily z penisu do celého těla. A Markétkou projížděly podobné vlny z její vagíny. Vytvářeli jsme s Markétkou takový průvan, že se jemně vlnila záclona v okně. Byl jsem tak pohlcen a uchvácen bouřlivým milováním s Markétkou, že jsem jen jakoby zdálky zaregistroval, že Béďa s Bětuškou docházejí na vrchol a Béďa podruhé vysemenil do Bětušky. Béďu jsem trochu vnímal až později, kdy seděl na posteli a dychtivě se díval na mě a na Markétku. Veškerá má pozornost se brzy soustředila pouze na to, jak se mé a Markétčino tělo vzdouvá a připravuje na mohutnou vlnu orgasmické exploze. Vůbec jsem se Markétky nezeptal, jestli to do ní můžu nastříkat. Byl jsem tak rozdováděný, že mi to bylo úplně jedno. Vrchol byl nadosah a nic mě od něj nemohlo odvrátit. Markétka náhle zvedla prudce hlavu a její orgasmický zvuk byl vysoký a krásný jako operní árie. Můj penis ještě několikrát divoce prosvištěl vagínou a má žhavá láva začala prudce plnit Markétčino rozmnožovací ústrojí. Blahem se mi téměř podlamovala kolena. Tisknul jsem se k Markétce a cítil, jak se naše rozbouřená těla začínají v následné uvolňující slasti uklidňovat.



Vůbec jsem nevnímal, že Béďa na nás téměř hypnoticky kouká, že se mu jeho ochablý penis opět ztopořil, že ho mé řádění s Markétkou neskutečně rajcuje. Můj penis mi zvadnul a vyklouznul ven. Tehdy jsem si teprve všimnul Bédi, neboť mu péro opět stálo a s otázkou: „Můžu taky?“ se tlačil na moje místo. Ustoupil jsem gentlemansky stranou a v okamžiku, kdy se Markétce začínalo mezi pysky objevovat mé vytékající sperma, ji Béďa opět zašpuntoval svým penisem a dal se téměř ihned do díla, takže Markétka začala přijímat další vlny rozkoše. Měla pipinku rozšířenou a promazanou od mého spermatu, takže mohli s Béďou nerušeně pokračovat stejným způsobem a tempem, jako předtím se mnou. Ložnicí se začalo rozléhat nové temné dunění. Bylo to zajímavé dívat se na Béďu jak projíždí Markétku a jak Markétka reaguje na jeho pohyby. Začal jsem cítit novou vlnu vzrušení a můj penis opět koukal, co nového na stropě a to ještě ani nestačil oschnout od Markétčiných šťáviček.



Podíval jsem se na Bětušku. Ležela na posteli, oči měla zavřené, na pusince lehký úsměv a zřejmě prožívala příjemné pocity po dvou orgasmech s Béďou. Vypadala jako by spala. Do srdce mi vstoupilo zvláštní teplo a něha. Uvědomil jsem si, že tuto ženu miluji nejvíc ze všech. Chtěl jsem být jen s ní a v ní a vůbec mi nevadilo, že je to bráchova manželka a že má rozkrok zamatlaný od Béďova semene. Vzpomněl jsem si rovněž na náš včerejší dlouhý orgasmus a chtěl ho opět prožít s Bětuškou. Posadil jsem se vedle ní na postel a pohladil ji něžně po vlasech. Bětuška otevřela oči a viděl jsem, jak se jí rozzářily radostí. Usmála se na mě a natáhla ke mně své ruce. Lehnul jsem si vedle ní a dlouze ji políbil. „Budeme se milovat jako včera, srdíčko moje?“ zeptal jsem se jí. Viděl jsem, jak se na její tváři rozlil pocit radostného očekávání a štěstí. „Chci tě Martínku, chci aby to bylo jako včera. Chci tě cítit v sobě jako včera, lásko,“ odpověděla mi s velkou touhou v hlase. Lehnul jsem si na ni a začali jsme se líbat. Bětuška mi šeptala do ucha: „Dobře jsi to vyřešil s tou listonoškou, teď jsme všichni na jedné lodi.“ Já jsem se Bětušky zeptal: „Není ten svět bláznivý? Napadlo by tě někdy, že bude můj nejlepší kámoš v tvé ložnici za tvé přítomnosti šoustat pošťačku?“ Bětuška mi na to řekla: „Je bláznivý, ale díky tomu můžeme bláznit i my dva.“ A to bylo to poslední, co jsme si řekli. Začali jsme se líbat vášnivě a intenzivně. Bětuška roztáhla a pokrčila nohy a já zajel penisem do její pipinky, dobře promazané od Bédi. Bětuščino zasténání mi dávalo tušit, co bude následovat. Toužili jsme dostat se tam, kde jsme byli včera. Nejprve jsem jezdil pomalu, ale pak jsem začal lítat jako na trampolíně, aby se naše pohlavní orgány nabili energií. Bětuška křičela rozkoší a vedle nás na stole hekali a funěli Béďa s Markétkou. Ty dva jsem však postupně přestával vnímat. Nořili jsme se s Bětuškou vzájemně do svých niter a do svých duší a snažili se harmonicky splynout do jednoty. Brzy se ve mně začaly objevovat známé vibrace a já začal v pohybech postupně zpomalovat, až jsem se úplně zastavil. Vibrace zesilovaly a když jsem se pak zcela složil na Bětušku a můj jazyk se spojil s jejím skvělým jazýčkem, dostavil se kosmický orgasmus. Oba jsme ve stejný okamžik vydechli blahem s nástupem orgasmu a cítili jen energetickou masáž, která námi začala procházet. Mé vědomí se propadlo do Bětušky a splynulo s ní. Cítili jsme jen intenzivní orgasmus, vášeň a energii lásky mezi námi, jinak vůbec nic nevnímali. Jak dlouho jsme se v tomto stavu drželi? Podle pozdějších odhadů jsem přišel na to, že asi hodinu. Že to nakonec skončilo, jsem měl na svědomí já, protože má mysl zaregistrovala, že Bětuška pode mnou nedýchá. Vylekalo mě to a mé vědomí se vrátilo do normálu. Až tehdy jsem si uvědomil, že já taky už nějakou dobu vůbec nedýchal. Naše těla se nabila takovým množstvím energie, že ztratila potřebu dýchat. Když jsem s Bětuškou rozpojil naše jazyky, dýchání zase normálně naskočilo. Je to až neuvěřitelné, co všechno může člověk s milovaným partnerem zažít. Naše jednotné vědomí se opět rozpadlo na dva jedince. Cítil jsem svůj ocelově tvrdý úd jako by byl srostlý s její vagínou. Ale tentokrát jsem své ztopoření nechtěl umravňovat studenou sprchou. Muž přece vyrábí sperma proto, aby s ním dělal potěšení sobě a především ženě. A začal jsem se znovu pohybovat. Bětuška, která se pomalu probírala z kosmického orgasmu jen vzrušeně vydechla a zašeptala: „Výborně Martínku, udělej to do mě. Chci v sobě cítit všechnu tvoji šťávu.“ Začal jsem zrychlovat. Bětuška mě obejmula za zadkem svýma nohama. Cítil jsem v sobě ohromnou sílu nashromážděnou během dlouhého orgasmu. Letiště začalo pod mými přírazy hrozivě praskat. Podobným energetickým potenciálem vládla i Bětuška. Cítil jsem, jak vědomě sevřela poševní svaly a jak se můj penis při každém přírazu intenzivně prodírá tou nádhernou hmotou. Přinášelo nám to oběma nepopsatelnou rozkoš. Oba jsem přitom křičeli, jako by nás někdo vraždil. Když jsem cítil, že stříkání už je nedaleko, zvedl jsem se z postele a přitom držel Bětušku za stehna, abych z ní nevyklouznul. Stoupnul jsem si k posteli, její hlava a ramena leželi na posteli a vše ostatní jsem držel ve vzduchu a tvrdě do její pipinky bušil. Její nohy někde za mnou lítali jako pendlovky. Měli jsme skutečně ohromnou sílu a mohli jsme si dát jakoukoliv polohu. Skončilo to za našeho mohutného řevu velkým stříkáním, kdy se má prostata s penisem chovali jako kulomet. Do Bětušky jsem ve velkých a prudkých dávkách vystříkal všechno, co se ve mně stačilo nashromáždit a předal jí můj genetický materiál do poslední kapky. Po chvilce slastného odpočinku, kdy jsem Bětušku opět spustil dolů na postel, si můj penis dal konečně pohov a ochabnul. Lehnul jsem si vedle ní a cítil se spokojeně a hluboce ukojeně.



Po chvíli se mě Bětuška zeptala: „Poslouchej lásko, není ti něco divný?“ „Co?“ „To ticho, kde je Béďa s Markétkou?“ zajímala se udiveně Bětuška. Opravdu bylo to zvláštní. Že by se nám to s Bětuškou jenom zdálo? Jenže stůl přiražený ke skříni a u něj bílá loužička, svědčící o tom, že Béďa taky Markétku obdařil svým spermatickým produktem a především knoflík z Markétčiných kalhot svědčil o tom, že to nebyla fantazie ale skutečnost. Šli jsme se s Bětuškou osprchovat a přitom zjistili, že na šňůře v koupelně visí dva mokré ručníky. Markétka s Béďou nás zřejmě viděli v hlubokém orgasmu a nechtěli nás rušit. Oblíknul jsem si šaty a sešel dolů. Dveře do ulice byly zavřené, ale odemčené. V domě kromě nás dvou nikdo nebyl. Z chodby zmizela pošťácká brašna i Béďovo cédéčko. Jen na botníku ležel doporučený dopis pro mou mámu a na něm lístek pro vyzvednutí pošty. Vzal jsem ho do ruky. Byla na něm namalovaná čtyři prolínající se srdíčka – vzkaz od Bédi a Markétky.

************************

Drahé sexumilky a vážení erotomani,

Pokud jste se poctivě prokousali až sem, pak jste právě absolvovali čtenářský maraton, já Vám gratuluji a zasloužíte si zlaté vavříny za výdrž. Poučil jsem se, že když se příběh rozseká do více částí, vznikají z toho jistá nedorozumění, a proto jsem se rozhodl to tentokrát zhustit do jednoho dílu. Pokud Vás to nenadchlo, pak se Vám omlouvám – není na světě penis ten, aby se zavděčil vždycky všem. Martin


Autor Martin 11.5.2008
Povídky od autora: Martin
přečtena: 8233 x
Průměrná známka: 2.37 dvě po 146 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Bětuška 4
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist