EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Osudový podfuk

Úvod » Klasika » Osudový podfuk

Komentáře (6) | Doporučit | Tisknout | 2931


Osudový podfuk



Osudový podfuk
Ilustrační obrázek: Osudový podfuk
Potloukání se po náměstí bylo hlavní náplní mýho nezvedenýho mladýho života. Kolem mě tepalo velkoměsto oním přehnaným shonem, který se tak naráz projeví, jakmile začnou první opravdu slunečný dny v roce. Zajímalo by mě, kde byli všichni, dokud jaro jen sychravě vtipkovalo. Teď každý chtěl být viděn. Nejlíp tady, na náměstí. Dámy natáhly černý silonky, krátký sukně a rty vyzbrojily snad každým myslitelným odstínem rtěnky. I můj zběžný průzkum potvrdil, že stále vede osvědčená rudá. Jasně. Tohle byl příliš účinný prvek jejich taktiky, než aby podléhal módním trendům. Chlapi se předváděli v autech, který budou splácet nejspíš do konce svýho života a já to všechno pohrdlivě měřil pohledem, ten den naposledy.

Potom, co mě vyrazili z vysoký, to se mnou šlo od desíti k pěti. A nebýt nečekaných událostí onoho dne, bezpečně bych směřoval i od pěti k nule. Rodiče mě odmítli živit a na pohovorech mě odmítali zaměstnat pod docela komickou záminkou nedostatku praxe v oboru. Teď jsem bydlel u kamaráda a dny trávil po svým. Tak se tu opírám o kapotu cizího bavoráku a zevluju drze okolo, jakoby mi patřil i chodník. Pěkná kláda, stříbrnej a i v myšlenkovým rozpoložení na všechny a všechno naštvaného machra si dávám bacha, abych ho neškrábnul. Přesto přímo ke mně zamíří dvojice městských strážníků. Ve vzduchu je cítit průšvih. „Dej si odchod, mladej,“ začne první z nich, „tady nemáš co dělat.“ Zamračím se. „Jak víte, že to není moje auto, pane strážník?“ Vyždímám ze sebe největší drzost, jakou jsem kdy vypustil a doprovodím to odhodlaným výrazem. Policajt se ohlídne na kolegu a oba vyprsknou smíchy. „Tak odjeď, tady je modrá zóna a ty jsi podle espézetky ze Středních Čech,“ dodá žertem, když se konečně uklidní. V náhlém popudu hrát svojí neplánovanou roli až do hořkého konce vezmu za kliku a k mému nepopsatelnému údivu se dveře řidiče poslušně otevřou. Těžko říct, kdo je víc vykulenej, jestli já nebo policajti.

Tak tohle jsem prostě musel využít. „Víte, ještě tu mám důležité jednání, takže nikam nejedu,“ odporuju zaskočeným strážníkům. Ti, nejspíš pod vlivem trapnosti svého domnělého omylu, rychle odešli aniž by vynucovali tu svojí modrou zónu a zanechali mě u cizího otevřeného auta. Ani nevím proč, nasedl jsem dovnitř a zavřel. Chvíli jsem to rozdýchával v kožený sedačce. Kterej mamlas zapomene zamknout takovýhle auto? Naklonil jsem se a otevřel přihrádku před místem spolujezdce. Nic tam k mému zklamání nebylo. Otočil jsem se a na zadním sedadle spatřil černý kufřík. Za chvíli už ležel na mém klíně a já zíral na svazky pětitisícovek. Různý série, prošlý oběhem. To je lepší, než kdyby mi tu nechal klíčky v zapalování, pomyslel jsem si. Ani jsem je nepočítal a z bavoráku jsem vzal roha.

Přesvědčen, že takhle nějak musí vypadat znamení osudu, bezostyšně jsem s nově nabytým majetkem kráčel podél výloh luxusních butiků. Zatočil jsem do jednoho s pánskými obleky. Panečku, to bylo zboží. Chvíli jsem tápal ve velikostech, až jsem posléze nalezl tu svojí. Vybral jsem si světle hnědý oblek s šedou podšívkou z nějaké strašně jemné látky. Líbilo se mi, že už na první pohled vypadal draze a na nikom jsem nic podobného neviděl. Stál skoro padesát tisíc. S úsměvem jsem u kasy vysázel deset bankovek a zanechal první spropitné ve svém životě. Postupně jsem navštívil ještě tři další obchody a koupil si boty, ponožky, kravatu, košili, no prostě všechno. Pak jsem se opodál zamknul na veřejných záchodcích, převlékl se, staré hadry vyhodil a přepočítal peníze. Bylo tam původně dvacet tenkých svazků po dvaceti pětitisícovkách. Chvíli mi trvalo než jsem se dobral k číslu… dva miliony!

Se sebevědomím vyšponovaným na maximum jsem zamířil tentokrát zpátky k luxusnímu hotelu, před kterým jsem se opíral dřív o bavoráka. Zpětně vidím, jaký to byl riskantní nerozum, ale tenkrát jsem ještě ve svých podfukách nebyl tak zběhlý a nedošlo mi, že se tam už může shánět skutečný vlastník po svém zavazadle. Prošel jsem recepcí bez jediného slova a výtahem zamířil do nejvyššího patra. Po cestě jsem zdravil hosty, vesměs postarší páry, a mrkal na mladé pokojské. Některé z nich jsem tím očividně potěšil a tak, když výtah zastavil úplně nahoře, byl jsem i na vrcholu odhodlání.

Chvíli jsem bloumal po nejvyšším poschodí, kde se nacházely nejdražší pokoje. Nakonec jsem potkal nádhernou paní zrovna, když odemykala dveře. Z každého detailu bylo poznat, že si žije na pořádně vysoké noze. Hned jsem se u té sexy dámy zastavil. „Dobré odpoledne, nevíte, kde je tu pokoj 415?“ Zarazila se a zkoumavě si mě prohlížela. „To nevím, ale podle čísla by měl být na tomhle patře. Jestli chcete, zavolejte si ode mne do recepce.“ Ochotně jsem na to přistoupil a následoval jí dovnitř. Z hotelového telefonu jsem se dozvěděl, že žádný takový pokoj nemají. „Já jsem Andrea, a vy?“ Skoro nepočkala až dokončím hovor s recepcí a do ruky mi vtlačila sklenku whisky. Položil jsem sluchátko. „Prý tu takový pokoj vůbec není. Věřila byste tomu, že mě ještě před chvílí dole do 415 poslali? Budu si stěžovat.“ Snažil jsem se vší silou krotit humor a nepřehrávat svojí roli, ale pokušení bylo velké. Andrea seděla naproti mně v křesle, decentně nožku přes nožku. Černé silonky, minisukni, halenku a velké a přece vkusné korále. Mohlo jí být okolo třiceti. Vlasy měla odbarvené a v očích jsem četl důvtip i intelekt. Snad mě neprokoukne.

Rozhovor se točil okolo docela ošemetných témat. Co dělám, kde se nejčastěji zdržuji a tak dále. Dozvěděl jsem se, že Andrea je stále svobodná a „pracuje v realitách“. No určitě to jela ve velkém. Soudě podle hotelu a její garderoby. Abych konečně mohl přestat se svými výmysly o mých neexistujících firmách a akciích, stočil jsem hovor jinam. „Máte nádherný účes, mohu?“ Nečekal jsem na svolení a přesunul se k jejímu křeslu. Přejel jsem dlaní po blond kadeřích a sjel na rameno. Neuhnula a tak jsem sebejistě rukou pokračoval přes lesklou halenku…sevřel jsem v dlani přes látku její levý prs. Jestli to nedělá jen drahé prádlo, bude mít pěkně sexy postavu, pomyslel jsem si. Položila svou sklenku na stolek a přitáhla si mojí hlavu k polibku. Zatímco jsme se vášnivě líbali, já zkoušel poslepu rozepnout všechny knoflíčky halenky. Nakonec mi pomohla. A zatímco si svlékala podprsenku a sukni, já se zbavoval hnědého obleku. Andrea se chovala zkušeně a sebevědomě. I když stála přede mnou skoro nahá, na sobě jen černé luxusní kalhotky a korálový náhrdelník, držela se zpříma a s lesknoucíma se očima sledovala moje napnuté trenky. Teď jsem se mohl ujistit, že její výstavní kozičky žádnou podprsenku nepotřebovaly. Odkráčela do ložnice a já za ní. Chtěl jsem se na ní vrhnout, už jsem byl bez sexu skoro půl roku, ale něžně mě povalila na postel a stáhla trenky obratněji a samozřejměji než doktorka na lékařské prohlídce. Když jsem ucítil její horký dech na svém přirození, slastně jsem zavřel oči.

Následujících několik minut jsem si užíval nejdokonalejší orální sex na světě, její rudé rty mi svíraly penis, zoubky jemně škrábaly a jazykem mi laskala uzdičku, dokud jsem nezačal stříkat. Všechno spolykala bez jediného hlesnutí a pak se snažila vyčerpaný pyj znovu vztyčit. Chvíli to trvalo, ale Andreina zkušená ústa mě nakonec připravila na druhou akci. Když mi navlékala kondom, došlo mi, že všechno dělala nejspíš svým oblíbeným způsobem. Věděla, že druhé číslo bude mnohem delší a tak si mě nejdřív vykouřila. „Je tohle nutný?“ „S ochranou nebo nic nebude,“ rezolutně mi dala na výběr a tak jsem si ho nechal natáhnout na svojí chloubu.

Bylo načase, abych byl trochu dominantnější. Posadil jsem se a strhl Andreu pod sebe. Vážně jsem na ní měl chuť. Voněla smyslnou voňavkou a její klín zakrytý krajkovýma kalhotkama s krátkou nohavičkou mi připadal z nějakého důvodu jako zakázané území. Asi, že jsem se ho zmocnil touhle lstí a nebo to bylo spíš tím, že jsem ještě nikdy neměl o deset let starší ženu? Každopádně jsem jí hrubě kalhotky stáhl, celý lačný konečně jí dát do těla. Byla hladce vyholená a přes parfém se stále silněji probíjela vůně vzrušené kundičky. Nasál jsem jako šelma na lovu a párkrát přejel jazykem po jejím pohlaví. Andrea tiše zanaříkala a ještě víc roztáhla hebká stehna. Zvala mě. Přes všechnu tu nádheru okolo si chce jenom sprostě zašukat, letělo mi hlavou, když jsem na ní nalehával.

Objala mě rukama kolem krku a v očích se jí zračilo tolik vášně, že jsem zatoužil mít po ruce fotoaparát. Na žaludu jsem ucítil vlhké horko, pořádně jí stiskl v rukou a přirazil. Křehké masíčko Andreiny kundičky mi objalo penis a já začal šukat. Jak byla předtím dračice, tak nyní zkrotla. Měla to vážně ráda a tak jsem se neupejpal. Mrdal jsem tu luxusní paničku, jakoby mi vždycky patřila a stále jsem zrychloval. Její naříkání zesílilo a občas hekala, jako bych jí dával výprask na zadek. Díky tomu, že mě už jednou udělala, jsem měl pořádnou výdrž. Objímala mě rozpálenýma stehnama okolo pasu, zatímco jsem jí obdělával. Roztřásla se a zaryla mi nehty do zad a sevření stehen povolilo. A já nepřestával.

Andrea přivírala oči, zatínala zuby, byla úplně mimo. Dlaněma jsem masíroval její potem se lesknoucí kůži. Napnutou šíji, dmoucí se ňadra i chvějící se bříško..kousek po pupíkem měla malé mateřské znaménko. Prozkoumal jsem celé její rozkošné tělo, dokud i mně nezatemnila rozkoš úplně mozek. Pak jsem jí sevřel v náručí a několikrát nabodl tak hrubě, až se zajíkala. Pokusila se mě rukama trochu zbrzdit, ale marně. „Andreo!“ S jejím jménem na rtech jsem dosáhl absolutního vrcholu. Ještě asi minutu jsem se držel jejího horkého těla, dokud mi nezačala mizet erekce.

Jediná škoda, že trvala na kondomu. V tomhle byla holt zkušená a já příliš nadržený, než abych jí odporoval. Zůstala ležet s nohama lehce pokrčenýma a od sebe. Pootevřená kundička byla celá zarudlá a leskla se poševním sekretem. Ještě jsem se okamžik kochal tou nestoudnou podívanou a pak zamířil do sprchy. Andrea zůstala ležet, otočila se na bok a zapálila si. Oblékl jsem se, popadl „svůj“ kufřík a slíbil, že až najdu správné číslo pokoje, ozvu se. Ještě dnes. Ven jsem to vzal pro jistotu po požárním schodišti a zadním východem. Teď by to chtělo navštívit nějaký automobilový showroom….



(povídka nepopisuje žádnou skutečnou událost)


Autor Nordyc 20.5.2008
Povídky od autora: Nordyc
přečtena: 13637 x
Průměrná známka: 2.47 dvě po 141 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Osudový podfuk
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist