EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Serpentium

Úvod » Animal » Serpentium

Komentáře (19) | Doporučit | Tisknout | 2996


Serpentium



Serpentium
Ilustrační obrázek: Serpentium
"Chcete přitahovat více mužů?
Jste unavena z toho, kolik práce vám dá získat zájem muže, když vaše přítelkyně to dokáží bez námahy?
Chcete zotavit sexuální náboj vašeho manžela?
Pak potřebujete náš nový přípravek, Serpentium!
Naše laboratorní testy odhalily, že tato úžasná chemikálie, feromon, vylučovaný samicemi obřích anakond, přitahuje muže na míle daleko!
Sharron Wilnerová z Kentucky použila Serpentium poprvé, ale o svých zážitcích se s námi musela podělit:
"Já jsem velmi plachá, a tak bylo pro mě velmi těžké setkat se s muži, ale poté, co jsem použila jedinou dávku, několik mužů soutěžilo, aby se mnou mohli být!"
Tanisha Weible z New Yorku použila Serpentium k okořenění jejích 26letého manželství:
"Poslední několik let můj manžel měl žádný zájem o sex. Použila jsem Serpentium a nemohla jsem ho udržet, uspokojoval mně celou noc!"
Ale nevěřte těmto osvědčením. Zkuste Serpentium sami! Navštivte www.serpentium.com a objednejte si svůj vlastní přípravek jen za 24.95!"


To byla jen další spamová pošta, která přišla toho dne do Elaininy poštovní schránky. Nicméně tato ji skutečně zaujala. Pracovala totiž ve Venezuele na výzkumu anakond a jejich životního prostředí, zvláště jejich chování a existence takového feromonu byla jistě pravdivá.
"To nemůže fungovat, " pomyslela nahlas.
"Co je to?" zeptal se její spolupracovník Joe.
"Ale, mám tu jeden spam, ve kterém se prohlašuje, že prodávají feromony pářících anakond jako afrodiziakální přípravek. Pěkná blbost, co?"
"Možná se s námi nechtějí dělit o to, jak ten feromon odebírají. Ale mohli bychom něco objednat. Kdyby to fungovalo, přiměje to anakondy přijít k nám, místo abychom museli mu chodit hledat je. To by nám dost usnadnilo život."
"Na tom něco je. Budeme tu sedět s nohami nahoře, jen připravíme past, kam chytneme každého samce anakondy a chytíme jich za týden víc než za rok," zasmála se Elaine.
"A víte co? Já bych ten přípravek v rámci průzkumu mohl vyzkoušet. Pokud to nebude fungovat, jen odepíšeme zbytečný výdaj. Máte u sebe kreditku ústavu?"
"Tady je. Místo, kde se to dá objednat, je www.serpentium.com."

Joe napsal adresu do počítače a za několik minut byla objednána za 24.95 láhev Serpentium. Když se o pár týdnů později balík objevil, zabalen v obyčejném balícím papíru, Elaine ho přijala a otevřela, nejistá, co vlastně objednali. Když se ale podívala do křiklavě vybarvené krabice, připomělo jí to nevyžádaný e-mail a vzpomněla si na objednávku, kterou udělali.
"Hej, Joe, víte, co přišlo?"
"Co?" odpověděl.
"Vzpomínáte na tu látku Serpentium, kterou jste objednal? Je to tady."
"Bude lepší, když to šéf zatím neuvidí. Snažil se sice zjistit, co to bylo za platbu, ale dělal jsem, že o ničem nevím. Necháme to zatím pod pokličkou."
"Předpokládám, že mě necháte zabývat se tím?"
"Já vím, že šéf vás má celkem rád. Když se to u vás objeví, můžete říct, že se to objevilo v poště a nevíte, oč jde. Pro vás nebude problém to zatím někam schovat. Mohli bychom to o víkendu vyzkoušet. Pokud to bude fungovat, budeme hrdinové."
"OK, já to schovám. Co vás ale vede k tomu, že budu mít o víkendu čas? Třeba už něco mám …"
"Fakt?"
"Dobrá, jen zlobím. Vyzkoušíme to po víkendu a já to mezitím schovám doma."
Elaine schovala lahvičku, zabalenou v papíru, do kapsy kabátu. Během dne pak na lahvičku už ani nevzpomněla.

Když se později Elaine vrátila do bytu, měla čas se jen rychle převléci. Jako jediná žena výzkumu bydlela v samostatné buňce stranou od ubytovny. Centrum výzkumu bylo od města vzdáleno asi tři míle. Tyto tři míle vedly bažinatou oblastí mimo hlavní cesty, které zvládalo projet spolehlivě jen jejich terénní vozidlo s pohonem všech kol, zaparkované v Centru. Byl páteční večer a chystala se s několika kamarády z centra výzkumu na společenský výlet do města s návštěvou několika barů. Každý týden to byla příjemná změna z každodenní rutiny. Los rozhodl, že řidičem, který všechny vezme zpět, bude Elaine. Znamenalo to, vzdát se pití, to ale Elaine příliš nevadilo. Těšila se, že večer stráví s Joem.
Večer ve městě však dopadl trochu jinak Zatímco Joe skoro nepil, Elaine dokonce povzbuzoval a dával jí i své pití. Nakonec bylo jasné, že řidičem bude Joe. Možná tím i něco sledoval. Jenže kolem desáté večer byla Elaine už příliš opilá. Poslední týden byl příliš náročný.

Když přijeli před Centrum, zeptal se Joe:
"Jste v pořádku, Elaine? Nemám vás doprovodit?"
"Milý Joe, najdu cestu potmě, se zav .. řenýma očima. Chod .. dím po ní denně."
"Určitě?"
"Jsem nezávislá ž .. žena, přestaňte mně ob .. btěžovat. Co by se mi as .. i na těch pár metrech mohlo s… stát? Ž .. e by mně sež .. rala anak .. konda?"
Joe se tedy otočil a šel spát.
Elaine nejistě vykročila. Byla víc opilá, než by přiznala, ale nepředpokládala nějaké problémy na těch pár krocích. Jenže těch pár kroků vedlo mimo jiné i po lávce nad bažinatou vodou, která obklopovala celé Centrum. Lávka byla uvolněná a jakmile na ni Elaine vstoupila, mírně se nahnula ke straně. Obvykle by to nebyl problém, ale tentokrát neudržela rovnováhu a šplouchla sebou do mělké bažinaté louže. Chvilku se snažila vyšplhat zpátky na lávku, ale pak ji napadlo, že když už je stejně špinavá, ušetří čas, když to vezme zkratkou přes mokřinu. Sundala boty a vydala se pomalu na cestu. Cítila, jak jí bahno teče mezi prsty, vlekla se namáhavě a stále padala. Najednou zakopla o velký kámen, padla na něj a ještě se o něj potloukla.
Pokusil a se opět postavit, ale ucítila na boku ostrou bodavou bolest.
"Do háje, já jsem se ještě o něco bodla," zamumlala si pro sebe a začala se ohmatávat, zatímco studená voda a bolest ji trochu vystřízlivěly, takže pochopila hloupost svého počínání. Zavolala o pomoc, ale nikdo ji neslyšel. Pocítila však na straně, kde upadla na kámen, jakousi lepkavost, jakoby krvácela. Sáhla do kabátu a objevila rozbité sklo. Láhev Serpentia se rozbila a jeden ze střepů se jí přes kabát zabodl do kůže. Uklidnilo ji, že našla jen takové malé zranění, stáhla tedy kabát a odložila jej na zem, kde bylo právě sušší místo. Adrenalin a strach ji opustil, alkohol začal opět vítězit. Najednou zjistila, že je hrozně unavená. Ale co, noc je teplá, může se vyspat i tady. Položila se na kabát a bosá, mokrá jak byla, ihned usnula.

Hned při úsvitu byla Elaine vzbuzena podivným škrábáním na noze. Pokusila se otočit hlavu, aby zjistila příčinu - a kocovina udeřila plnou silou.
"Kde to jsem?" zanaříkala. Vzpomínky se začaly pomalu vracet. Naražená noha se začala ozývat.
"Moje noha! Můžu vůbec chodit?" Pootočila se celým tělem a přitom zjistila, že je celá špinavá a svlečená. Sotva rozeznávala svou nohu mezi zelení a blátem. Nicméně, když se pokusila víc nohou zakroutit a zbavit se škrábání, zelený obal se přitiskl pevněji.
"Sakra práce! Anakonda. A to ji musím najít právě teď, když vězím s rozbitou nohou v blátě." Pokusila se zavolat o pomoc. Zjistila ale, že je příliš daleko od Centra, téměř u své buňky, stojící stranou. Bylo sobotní ráno a nejméně do pondělí se nikdo nebude zajímat, kde je.
"Budu se z toho muset dostat sama."
Pokusila se zvednout zdravou nohu, ale i ta byla obalena anakondou. Sáhla dolů a zkusila posunout závity, ale anakonda byla tak těžká, že i její váha sama stačila k tomu, aby s ní ani nepohnula. Nesvírala nijak drtivě, jen stále škrábala stále na stejném místě.
Elaine si najednou uvědomila, co je to za chování. Jako blesk ji osvítilo, jakou lahvičku to rozbila při svém pádu. Serpentium!
"To je nadělení …" vyhekla. Poznala totiž pářící se chování samce anakondy, který se kolem ní ovíjí a škrábáním ji zkouší vzrušit! Není to tedy nebezpečné. Hlavním problémem zůstává vrátit se do chaty. Předklonila se, aby oběma rukama stáhla škrábající anakondu .. a její ruce zůstaly vězet v dalších závitech, které se tu najednou objevily. Stiskla je druhá anakonda, která se tu náhle objevila. Elaine uvízla uvězněna na boku, v předklonu, bez možnosti pohybu.
"Proboha, já jsem v rozmnožovacím klubku!" uvědomila si najednou. Rozhlédla se kolem sebe, kolik jí jen dovolila zkroucená pozice. Byli na ní jen dva hadi, ale dobře věděla, že v rozmnožovacím klubku může být až dvacet samců anakond na jediné samici. Netrvalo dlouho a připojil se třetí had. Ovinul se Elaine kolem kotníků a také měkce stiskl. Elaine si byla jistá, že noha je přinejmenším vymknutá, protože to prudce zabolelo. Nemohla už proti tomu ale vůbec nic dělat.

Viděla slunce, jak se pomalu pohybuje po obloze, ale ztratila pojem o čase. Někdy kolem poledne se připojili další dva samci anakond. Oba se ovinuli Elaine kolem pasu, hrudníku a ramen. Všichni samci se ji škrábáním pokoušeli povzbudit k páření.
"Kluci, já nejsem žádná hezká anakondí holka. Já jsem jen člověk, já se s vámi nespojím!" zkoušela je obměkčit prosbami, které ale pochopitelně neměly žádný účinek.
V podvečer se objevil další had. Pomalu si razil cestu pod klubkem, které svou silou trochu nadzvedl. To umožnilo všem hadům lépe Elaine ovinout. Všichni se proto začali jemně pohybovat a pevně se k ní tiskli. Žádný z nich neškrtil, přesto ji drželi velmi pevně. Netrvalo dlouho a objevil se sedmý had. Ovinul poslední volný zbytek paží a pak se Elaine navinul kolem hlavy. Od té chvíle už neviděla nic. Bojovala jen o to, aby našla dost velkou mezeru mezi závity, kterými mohla dýchat. Netušila, zda byl den nebo noc, necítila ani žádné teplo od slunce ani noční chlad, protože každý kousek těla měla pokrytý anakondami.

Pak se objevil další had. Vnikl tvrdě čenichem do jejích kalhotek, poslednímu kousku oděvu, který ještě odolával a pomalu se začal protahovat mezi nohami. Jeho zesilující se průměr si vynucoval přístup stále těsněji a těsněji, roztahujíc jí stehna od sebe. Cítila jeho těžké tělo, jak se zvolna posunuje a ovíjí v klubku až do chvíle, než byl se svou pozicí spokojen. Elastické kalhotky ho pevně tiskly k Elaine.
Zaškrábání jeho drápků přímo ve slabinách ji úplně zelektrizovalo. "To snad ne!" škubla sebou v marné snaze se pod ohromnou váhou anakond pohnout. Bylo to beznadějné, celé klubko se jen víc přitisklo. Další zaškrábání ji vzrušilo. Cítila, jak zvlhla a pootevřela se. Jeho drápky se jí teď zaťaly do slabin a už tam zůstaly. Bylo to nepříjemné jen chvilku. Pak to začalo vzrušovat stále víc. Cítila svou vlhkost a věděla, že ji cítí i ten samec. Mezi drápky se začalo cosi pohybovat. Jakási měkká, cílevědomá malá věc se pomalu vsouvala do Elaine.
Po chvíli už ta věc nebyla ani měkká, ani malá. Uvnitř se rozvinula do velké, tvrdé koule s členitým povrchem. Ta koule začala pomalu pulsovat a vzrušovat Elaine. Ta za chvíli zjistila, že nedočkavě čeká na každý další, pomalý puls. Kdyby měla volné ruce, sama by se k tomu svalnatému tělu přitiskla. Možná by tím ale zkazila ten pomalý, nesnesitelně vzrušující rytmus.

Po nějaké době, kterou nedokázala odhadnout, se udělala poprvé. Napjala se jako luk a prožila neuvěřitelný, gigantický orgasmus, jehož celou energii beze zbytku pohltilo rozmnožovací klubko anakond.
Samec zůstal po celou dobu v ní, klidný a silný. Ohromná koule, která ji teď vyplňovala, nemohla ven. Neprošla by její divoce se svírající bránou. Jeho pulsování stále zesilovalo. Elaine se teď cítila jako kůň na dostihové dráze, kterému jezdec zatíná ostruhy do slabin. Najednou koule v ní explodovala a s ní okamžitě explodoval i její další nepředstavitelný orgasmus. Neodvažovala se ani pomyslet na to, jaká tekutina jí stéká po stehnech.
Pak se koule začala zmenšovat, až z ní byla zase jen ta malá věc, neodvratně mizící zpět. Těžké, svalnaté tělo v jejích kalhotkách se dalo do pohybu a po chvíli zmizelo. Elaine zalitovala, že se nemůže ani koutkem oka podívat, jak ten samec vypadal a samotnou ji to překvapilo. Sedmý had však stále pevně svíral její hlavu.

Čas ubíhal, ale Elaine ztratila představu o čase. Jemné pohyby anakond, posouvající se přes sebe a jejich občasné zaškrábání byly jedinou věcí, která rozlišovala jednu minutu od druhé. Vyčerpání a dehydratace si začínala vybírat svou daň. Teď už se začala bát o život. Věděla, že tyhle rozmnožovací klubka trvají i několik dnů a ona si už nebyla jistá, jestli přežije ještě pár hodin. Najednou se jeden z hadů odvinul z její nohy a odplaval pryč. Za další hodinu všichni hadi postupně odpluli. Začalo totiž pršet a proud vody odplavil Serpentium.
Elaine byla konečně bez hadů. Slunce zapadalo, kolem ani živáčka. Posbírala své špinavé, potrhané věci do kabátu a kulhajíc, vydala se pomalu k domovu. Byl nedělní večer, strávila tedy v hadím klubku přes čtyřicet hodin. Důkladně se osprchovala, vydatně najedla a napila a okamžitě usnula.

S obavami přišla druhý den do práce. Ale Joe ji hned s úsměvem pozdravil:
"No vy vypadáte! To musela být kocovina, jak koukám! Nebyla jste s práškem v posteli celý víkend?"
"No, něco takového." odpověděla Elaine. "A měl jste pravdu, měla jsem se od vás nechat doprovodit. Hádejte, co se mi stalo."
"To netuším," začal být Joe zvědavý.
Elaine sundala botu a ukázala oteklý kotník:
"Zakopla jsem a vykloubila si kotník. Vyřadilo mně to na celý víkend, takže jsem ho celý proležela."

Po nějaké době se Joe ještě zeptal:
"Tak co, tenhle týden vyzkoušíme to Serpentium?"
Elaine odpověděla bezbarvým hlasem:
"Myslím, že jsem ho ztratila někde ve městě. Stejně to asi byl jen nějaký podvod. Lépe neplýtvat penězi na takový brak …"


Autor marejin 7.6.2008
Povídky od autora: marejin
přečtena: 42802 x
Průměrná známka: 2.32 dvě po 294 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Serpentium
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist