EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Olga I.

Úvod » Lesbo » Olga I.

Komentáře (3) | Doporučit | Tisknout | 3035


Olga I.



Během týdne bydlela Olga na kolejích, kde sdílela pokoj s dívkou jménem Ingrid. Ta mívala ve zvyku, zejména v obdobích, kdy se domnívala, že je vášnivě zamilovaná, vodit si na pokoj své milence. Tehdy většinou prosilo Olgu o uvolnění pokoje; i když na druhou stranu byla Olga přesvědčená, že nestydatá Ingrid by si hlavu příliš nelámala, i kdyby na pokoji zůstala celá studentská rada. Její románky naštěstí většinou končily dřív než začaly; proto Ingrid Olgu příliš neomezovala.

V úterý jedenáctého, když se Olga vracela z přednášek, našla na dveřích lístek s nápisem: „Běž se prosím podívat do kina. Hrají tam výborný film.“ Místo podpisu zůstal na papíře jen otisk růžové rtěnky. Ten ani nebyl potřeba, protože až do chodbičky se rozléhalo hlasité sténání.

Olga si s povzdechem odložila věci do společné kuchyně a vydala se ven na delší procházku. Když vyšla ven, rozhodla se, že se podívá na nástěnku s inzercí. Napadlo ji, že by si koupila levný přehrávač z peněz, které ji zbyly po návštěvě pana Gara a pana Derycha. Zůstalo jich ovšem žalostně málo. I když šlo na studentské poměry o poměrně vysoké příjmy, dokázala je rozházet během dvou týdnů.

Bylo to víc než nepříjemné; Olga se hluboce styděla pokaždé, když pan Derych (Markétin otec) zazvonil u dveří a ptal se, zda její rodiče nejsou doma. Přesto, protože pan Gar se už dlouho neozval, zůstal jejím jediným zdrojem financí. A ty jí nyní, když trávila většinu času na kolejích, chyběly.

Olga se zastavila před nástěnkou. Byla to veřejná tabule, na kterou si mohl dát inzerát kdokoliv. Mezi lístky našla několik přehrávačů, které ji zaujaly, takže si je opisovala do sešitu, vytaženého z brašny. Podrobně je studovala, zatímco se vedle ní se podobně věnoval nástěnce asi třicetiletý muž v kožené bundě. Nakonec vytáhl telefon, cosi si do něj uložil a odešel. Olga se přesunula na jeho místo, kde narazila na inzerát: „Je mi smutno. Zavolej zrzavé kočičce!“

Bylo celkem jasné, oč tady jde. Olze se najednou ulevilo, že není jediná studentka ekonomie, která si přivydělává jako děvka. Pátrala dál mezi lístky a bezděčně si opisovala telefonní čísla, která na nich byla uvedená, do sešitu.

„Dobrý den, slečno,“ ozvalo se za ní. „Vidím, že máme stejné zájmy… Pro kterou agenturu pracujete?“

Zaraženě se otočila a zjistila, že hledí do tváře muži v kožené bundě, který se zřejmě vrátil pro koženou tašku, zapomenutou na římse pod nástěnkou. Uvědomila si, co si zapisovala a krvavě zrudla.

„Od žá-žádné agentury…“

„Dovolíte,“ zeptal se a vzal si od ní sešit dřív, než stačila protestovat. „Jste velmi pečlivá, to se mi líbí… Proč to děláte?“

„Já jen hledala přehrávač.“

„A čirou náhodou jste si zapsala čísla všech studentek, co si přivydělávají jinak než brigádou v supermarketu?“

„Já…“ Olga nevěděla, co odpovědět. Neměla jediný rozumný důvod pro to, co dělala - a také jediný důvod mu cokoliv objasňovat. Proto naslepo vystřelila. „A proč jste si je zapisoval vy?“

„Ach, promiňte,“ muž jí podal jasně rudou vizitku, kde stálo: Anton Jas, fotograf a zprostředkovatel. „Já hledám subjekty, modely, jestli mi rozumíte…“
Změřil si ji dlouhým pohledem, pak udělal z prstů mřížku a pak ji tak chvíli sledoval, jako by byla zámecká zahrada, kterou hodlá poslat na výstavu fotek.

„Líbíte se mi po všech stránkách,“ poznamenal. „Dovolte mi hádat. Vy jste jedna z nich… Také hledáte zákazníka, co?“

Olga se chtěla ohradit, ale protože nerada lhala, nepověděla nic.

Anton se podíval na hodinky a netrpělivě se otočil: „Už musím jít. Rád jsem vás poznal. Pokud byste chtěla solidního pána, vy víte na co, pošlete mi číslo… Peníze vyplácím já. Moje provize dělá čtyřicet procent a jsou v ní i mé náklady... Budu se těšit. Na shledanou, slečno.“

Olga ještě žmoulala vizitku v ruce, když on nasedal do stejně červeného sedanu a rychle odjížděl. Sama na sebe se zlobila, že mu neuměla nic říct a v první chvíli chtěla vizitku vyhodit do koše. Pak si ji ale pečlivě uložila do peněženky a vrátila se na pokoj, kde se Ingrid už rozloučila se svou novou lásku a právě se sprchovala.

„Hej, Olo,“ zakřičela. „Neumyješ mi záda? Já ti to taky udělám. Pojď za mnou do sprchy.“

Olga se tedy vysvlékla a vešla dovnitř. V páře z teplé vody viděla Ingrid, jak se nastavuje prudkým pramenům z ústí sprchy. Ingrid byla vysoká hnědovláska s krásným silným copem, který jí sahal až kamsi k bedrům. Měla statnou postavu s růžovou pletí a široká pevná ňadra. Nejkrásnější na ní byl široký zadek, který byl výrazný a oblý, takže na něm muži dlouho ulpívali pohledem. Celým svým zjevem připomínala Ingrid zdravou selku.

Sotva začala s umýváním, Ingrid se rozkošnicky opřela o stěnu a nechala ji, ať ji houbičkou omývá od krku až k pasu. „Níž, prosím, ještě níž,“ požádala. Olga poslechla, přičemž klouzala po vlhkém pozadí. Všimla si, že Ingrid se mírně rozkročuje, tak přitlačila, až se houbička zabořila mezi půlky. Ingrid se tohle zřejmě zamlouvalo, takže se ještě víc nahrbila a předklonila se, čímž zpřístupnila i mokré pohlaví. Olga s ostychem přejela černé chloupky a hned chtěla zamířit do bezpečnějších oblastí.

„Ještě, ještě,“ naléhala Ingrid. Prohýbala se jako kočka a když se houbička opět ocitla mezi úzkým konečníkem a kundičkou, nezaměnitelně zasténala. „Ještě! Přitlač! Nestyď se!“ Olga, která si pomyslela, že by to neměla být ona, kdo se má stydět, nerada poslechla. Jak přejížděla nahoru a dolů, Ingrid začala pomaličku odpovídat pohyby prdelky, jako by do ní vnikal dlouhý úd.

„To by ti mělo stačit?“ navrhla Olga trochu nervózně.

„Ach ano, promiň,“ řekla Ingrid. „Jsem ale hrozná, co to vůbec dělám.“ A místo, aby přestala, vsunula si mezi nohy dlaň pravé ruky a začala se masturbovat. „Ty určitě nejsi ta, co by se se mnou pomazlila ve sprše, že?“

Olga se odtáhla: „To tedy nejsem.“

„Ani kdybych ti zaplatila?“

„Zaplatila? Kolik?“ Olga si uvědomila, že mluví dřív než myslí. Její otázka vyzněla naprosto vážně. Neměla sice strach, že by ji Ingrid vzala za slovo, ale… Přece jen nechtěla vypadat, že za peníze udělá cokoliv.

Nicméně dříve, než stačila cokoliv dodat, Ingrid si omotala kolem pasu ručník a vyskočila ven z koupelny. Během pár vteřin byla zpátky a ve zvlhlé dlani držela dvě užmoulané bankovky. „Bude to stačit?“ zeptala se – a Olga měla dojem, že slyší z jejího hlasu lehký nádech pohrdání a netrpělivosti.

„Neblázni…,“ vydechla Olga. „Co si…?“ Ale jako by jí v hlavě skákal malý čertík, od ucha uchu, jako neposedná a ošidná výčitka. Už ses prodala dvěma mužům, proč bys totéž nemohla udělat pro jednu holku? Co na tom, že tě nevzrušuje? Jako by ti dva byli o něco lepší. Váhavě sáhla po penězích. „Opravdu to takhle chceš?“

„Opravdu ano,“ řekla Ingrid a přitiskla se k ní celým svým mokrým tělem; bankovky přitom odložila do košíku na mýdlo. Pokusila se Olgu políbit; a ta se v první chvíli odtáhla. Pak se ale podvolila a otevřela ústa, aby dovnitř mohl dlouhý dívčí jazyk.

„Ty jsi taková sladká nevinná kurvička,“ zašeptala jí Ingrid horce do ucha. „Co se cukáš, ty malá čubko… Zaplatila jsem ti dobře, ne?“

Olga zmrzla. Celé ty měsíce, co s Ingrid bydlela, od ní nezaslechla jediné hrubé slovo. Ingrid se chovala ke každému mile a povolně; byla jako panenka, která se neumí rozčílit. Teď Olga cítila, jak ji spolubydlící hladově svírá a neurvale ohmatává. V jednu chvíli měla její silné prsty kolem krku, odkud sklouzly k ňadrům a pak dál, přes oblé bříško až k vypouklému klínu. Náhle zasténala bolestí… Dlouhý ukazovák bez známky lítosti vnikl až po kořen do nepřipravené kundičky. Připadalo jí, jako by jí dovnitř někdo zasunul žhavý klacek: „Ách!“

„Co se ti nelíbí?“ zeptala se Ingrid. „Chtěla jsem tě připravit o panenství, ale tebe už zjevně rozmrdali jiní… Ty hloupá kurvo!“

„Prosím!“ Olga zakolísala, jak se zády musela opřít o kluzké kachličky. S hrůzou viděla, že Ingridiny oči jsou potemnělé divokou nenávistí, jako by jí chtěla něco vyčítat. Na rozdíl od předchozí scény, ve které ji Olga masírovala zadnici houbičkou, nebyla Ingrid vůbec uvolněná; naopak, zdála se celá napjatá, sanice měla ztuhlé, jako by pod nimi schovávala zaťaté zuby.

Donutila Olgu, ať zvedne pravou nohu, aby měla lepší přístup k její kundičce a začala ji surově mnout poštěváček, až se ubohá blondýnka celá zkroutila. Přesto se jí však zrychlil dech a mezi stehny se jí rozlehlo důvěrně známé horko. Bolest, způsobená nešetrným proniknutím do jejího lůna, postupně mizela a se začínajícím vzrušením se Olze zrychlil dech, až se nakonec změnil ve slabé sténání.
„Ingrid, prosím…“

Olga zaklonila hlavu; hlavně proto, aby se víc nemusela dívat do nenávistných očích, plných nepochopitelného hněvu. Na hrdle se jí dotkly měkké rty následované ostrými zuby; mezi nimi se kmital jazyk jako rozzuřený chřestýš. Ingrid sklouzla ke klíční kosti a odsud až k malým špičatým prsů. Přitom stále Olgu honila pravou rukou, až stydké pysky čvachtaly v rostoucí vlhkosti.

Olga hladila Ingrid po statných zádech, přičemž se snažila si co nejvíc uvolnit přední dírku; Ingrid zaútočila dvěmi prsty a zasouvala je tak hluboko, jak jen mohla. K ukazováčku a prostředníčku přidala nakonec i prsteníček. Přičemž stále masírovala poštěváček palcem; mezitím několikrát potřela šťávou ze slizké lasturky i stažený řitní otvor. Náhle, bez jakéhokoliv varování, do něj zasunula ubývající prst, malíček.

Olga vyjekla leknutím; nikdy si do konečníku nic nestrkala a totéž nedovolila jak panu Derychovi, tak i panu Garovi. I když byl jistě rozdíl mezi silnými údy obou mužů a úzkým prstem.
„Do zadku ne,“ vydechla.

„To bych řekla, že do prdelky ne,“ odpověděla Ingrid. „Tu máš úzkou. Takže přece jen za peníze neuděláš cokoliv… Vlez mi mezi nohy, chci abys mne lízala. Chci se ti udělat do pusy. Chci mít v kundě tvůj jazyk. Chci, aby ses utopila v mojí šťávě. Chci tě mít v píči až po uši.“

A jako by chtěla splnit, co požadovala, popadla Olgu, sotva si ta klekla, za vlasy po skráních a silně ji tlačila mezi svá stehna; tak aby se Olžin drobný obličej zabořil do zarudlého pekáče. Olga ji začala lízat a brzy už měla ústa plná šlemu; Ingrid pouštěla tolik šťávy, že ta tekla v hustých pramenech. Olze se valila podél koutků a ulpívala po celé její ostré bradě. Netrvalo dlouho a Ingrid začala přirážet hýžděmi, stejně jako na začátku; - táhla Olžinu hlavu nahoru, proti své štěrbině, jako by se bála, že jazyk mezi jejími pysky něco vynechá.

„Tohle mi dělá opravdu dobře,“ křičela přitom. „Třít si kundu o tvůj proradný ksicht. Ach bože, lízej mne hlouběji, ty čubko. Vsadím se, že ti tvoji chlapi tě šukají důkladněji… Vrážejí ti čuráky až na mandle… Píchají ti píču do krvava… Stříkají ti na kozy, nutí tě to lízat a polykat… Je to tak? Je to tak?“

Ingrid odtáhla Olgu od sebe a stále dokola se jí ptala: „Je to tak? Je to tak? Je to tak?“

„Ne,“ blábolila Olga. „To není pravda. To není vůbec pravda!“

Jako by ji nechtěla poslouchat, Ingrid ji opět přitáhla do svého rozkroku. „Nelži,“ křičela, „nelži mi, ty lhářko. Dělají ti co mně. Já vím, co chlapi dělají. Přiznej se, kouříš jim ptáky? Kouříš jim ty velký ptáky? Lížeš je tím samým jazykem co mne?“

Znovu Olgu odtáhla a tentokrát už v tmavých očích neměla nenávist, ale skoro mučivou úzkost. Zmatená Olga nevěděla, jak odpovědět, na chvíli ji napadlo, jestli Ingrid nezešílela.

„Ano,“ zaúpěla. „Ano, kouřím jim ty ptáky.“

Vzápětí dostala silný políček. Hned na to druhý. Vyděšená Olga se schoulila na podlaze. Cítila, že si na ni silnější Ingrid lehá a tlačí ji k zemi. „Přiznej se, že tě šoustají,“ slyšela ji naléhat. „Viděla jsem tvoji rozmrdanou kundu, musí tě šukat velcí ptáci.“

„Ano, šoustají mne,“ plakala Olga. „Ingrid, prosím… Ach, proboha, co mi to děláš… Ingrid, prosím, nech mne jít… Nech mne být, prosím.“

„Žádný chlap by tě jít nenechal,“ odpověděla Ingrid a potírala si ruku krémem, dokud ji neměla celou bílou, „tak proč bych měla já? Bude se ti to moc líbit, slibuji.“

Nadzvedla Olgu tak, aby co nejvíc vystrčila zadek a pochvu, přičemž na hlavu jí položila chodidlo, kterým nutila blondýnku, aby zůstala přitištěná tváří ke studené dlažbě. „Dobře, moc dobře ji umíš ukázat. Teď tě pomstím, vrazím ti do kundy celou pěst, i kdybych ti měla píču roztrhat…“

Olga ucítila, jak se do ní dobývají sevřené prsty. Málem se zbláznila hrůzou. „Prosím,“ rozvřískala se, „prosím, prosím, já nechci… Už nikdy! Ingrid ne! Proboha, prosím!“

Náhle tlak v pochvě ustal, násilná scéna ztichla. Olga plakala, zatímco Ingrid už odešla, aniž by naplnila hrozbu. Blondýnka zůstala ležet ve sprše, tak jak ji Ingrid nechala; zvlhlé vlasy pohozené po podlaze, dlaně zaťaté v pěst a rty rozkousané v čiré hrůze.

„Olgo,“ ozvalo se za ní. Ingrid se vrátila!

Dívka celá ztuhla, ale nakonec, jako robot, se obrátila na kolena a vystrčila směrem ke dveřím svoji zadnici v pokorné odevzdané póze; ruce založila pod sebe, aby příliš nebojovala sama se sebou, a vzlykla: „Jsem připravená, Ingrid …“

„Olgo, přišla jsem se ti omluvit. Je mi to moc líto. Raději teď půjdu pryč. Je mi to moc líto, opravdu.“

Ingrid stála mezi dveřmi, už oblečená, a v očích se jí třpytily slzy. „Opravdu se moc omlouvám, nikdy bych ti neublížila, promiň. Ty peníze ti zaplatím.“

„Peníze? Jaké peníze?“

„Tamty!“ Ingrid ukázala na dvě smáčené bankovky.

„Co je s nimi? Ty jsi mi dala ty. Tys zaplatila…“

Ingrid se otočila, až za ní švihl její těžký cop. „To jsou všechno tvoje peníze. Kde já bych vzala tolik, abych si zaplatila luxusní děv…Chci říct, já jsem chudá holka, sotva si tě můžu dovolit. Tyhle peníze jsem našla ve tvojí peněžence. Věděla jsem, že se prodáváš už dva měsíce. Kde bys jinak tolik peněz vzala?

Ingrid se znovu otočila a naléhavě se na Olgu zadívala: „Nebo se snad pletu? Řekni, že se pletu. Řekni mi to, prosím.“

Olga jen unaveně zavrtěla hlavou. „Běž pryč. Běž pryč, Ingrid… Nezapomeň, že mi dlužíš peníze.“ A měla dojem, že to ne ona, ale Ingrid byla tou, které dnes ublížili.


Autor Alexandr.g 16.6.2008
Povídky od autora: Alexandr.g
přečtena: 15911 x
Průměrná známka: 2.62 tři po 124 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Olga I.
Copyright (c) 2004 - 2016 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist