EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Ostrov Dr. Moreau I.

Úvod » Bizardnosti » Ostrov Dr. Moreau I.

Komentáře (0) | Doporučit | Tisknout | 677


Ostrov Dr. Moreau I.



Kapitola 1

Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet.

Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.

Druhý den ráno jsme tedy vyrazili a užívali si krásného letního dne na jachtě. K večeru, když jsem se začala starat, kdy se vrátíme mě Enrico šokoval odpovědí, že to bude trvat déle, protože již několik hodin plujeme ve vodách Atlantiku a naším cílem je Jižní Amerika. Enrico byl naprosto neoblomný, tak jsem prchla do své kabiny a zamkla se tam.

Druhý den ráno už jsem si začala zvykat. Enrico byl zajímavý společník a podle všeho též velmi bohatý. Začala jsem si představovat fantastické prožití léta biologickým výzkumem v Amazonii. Pouze mne trochu znepokojovalo, že nefungovala vysílačka a já jsem nemohla dát vědět kamarádce, co se mnou je.

Pozdě večer, asi pátý den nádherné plavby (minulou noc jsme se s Enricem prvně krásně pomilovali) jsme přistáli v malém dřevěném přístavu na krásném malinkatém tropickém ostrůvku.

Sotva jsem vystoupila z lodi, přikázal Enrico dvěma domorodcům, aby mne ubytovali. Šla jsem tedy s nimi - já husa - do nedaleké rozlehlé budovy bez oken, kde se na mne najednou vrhly, svlékly mne do naha a zavřely do tmavé vlhké cely. Dlouho jsem bušila do dveří a volala Enrica, než jsem unavená usnula. Ve snu se mi zdálo, že přišel Enrico, převlečený jako ninja, zabil spoustu těch umouněných domorodců, vykopl pancéřové dveře mé cely, lehl si ke mě a začal mě hladit. Příjemné hlazení začalo být intenzivnější a cítila jsem také stále jasněji šimrání v rozkroku, až jsem se probudila. Nikdo u mě nebyl, ale ten divný pocit mezi nohama zůstával. Když jsem konečně pořádně otevřela oči a rozkoukala se v šeru, zjistila jsem, že v rohu místnosti roste obrovská kytka. Z této rostliny se táhnou jakési mohutné větve či liány. Dvě liány byly pevně ovinuty kolem mých zápěstí, dvě kolem kotníků a jedna kolem pasu, takže jsem se nemohla ani hnout. To, co mě vzbudilo, však byla další liána, trochu silnější a světlejší, která se jemně otírala o mou buchtičku. Křičela jsem hrůzou, když mě ta podivná rostlina pomaloučku zvedla z postele a ta divná liána pomalu pronikla do mého lůna. Po chvíli jsem to vzdala a odevzdaně pozorovala, co se děje.

Ucítila jsem uvnitř zvláštní, ale né nepříjemný, pocit, jako kdyby mne zevnitř jemně čistilo tisíce drobounkých kartáčků. Nevím, jak dlouho to trvalo, snad hodiny, snad jenom chvilku, když jsem pocítila prudký orgasmus, jak kartáčky asi došli k tomu záhadnému G-bodu. „Čištění" však pokračovalo a nyní jsem cítila, jak z liány prýští jakási teplá tekutina a vytéká ven. V této chvíli jsem si všimla malinké odnože velké liány, která se nejprve přisála k mému poštěváčku a po chvíli mi svými „kartáčky" a sáním přivodila další orgasmus. Když dokončila práci na poštěváčku, rozvětvila se tato liánka na mnoho tenoučkých vláken, která mi jen s mírným šimráním pohltila a odstranila všechny chloupky v okolí mé buchtičky.

Nyní již liána opustila mou pochvu a já jsem, přesto jak jsem se cítila ponížená a zneuctěná, pocítila závan lítosti, že je venku. Cítila jsem se také nezvykle uvolněně a čistě zevnitř i zvenku, proto soudím, že tato divná procedura mě měla vyčistit a na krátkou dobu my hlavou bleskla naděje, že je to možná takový divný místní zvyk, aby se domorodci nenakazili, nebo tak něco.

Mou naději mi však rychle vzalo to, že jsem nadále zůstala v zajetí rostliny. Její liány mne nyní pomalu přesouvaly k jakési vaně vytvarované do podoby lidského těla, která stála v rohu místnosti. Do vany mne ale nepoložily, zůstala jsem zavěšená jen asi dva centimetry nade dnem. Liána, ta která se před tím s takovou péčí věnovala mé kundičce, mi nyní vnikla do úst a celá ústa a nos mi ucpala. Naštěstí se skrz liánu dalo dýchat. Vtom do vany začal natékat nějaký průhledný rosol, až jsem zmizela pod hladinou a děkovala rostlině, že skrz ní můžu dýchat. Po chvíli jsem cítila, jak rosol tuhne a když už byl skoro tvrdý, horní polovina se odklopila a zatímco vana s odlitkem mého těla zajížděla do zdi, rostlina mne pomalu přesunula na postel. Ještě, než mě úplně uvolnila, usnula jsem vyčerpáním a také asi nějakou drogou, kterou do mě dostali.

Druhý den mne probudil již známý pocit lián ovíjejících se kolem mých rukou, nohou a pasu a než jsem se stačila probrat natolik, abych reagovala, již jsem se nemohla ani hnout. Přísahala jsem si, že se musím příště vzbudit, hned jak se mě rostlina dotkne, abych mohla uprchnout.

Jak mne Adéla, tak jsem začala rostlině říkat, zvedala z postele a přesouvala, všimla jsem si, že můj odlitek je zde, mírně poupravený a právě tam mne rostlina přesunuje. Když za mnou zaklaplo víko mé „skleněné rakve", cítila jsem, jak ta naprosto průhledná hmota je naomak měkká, ale přesto mi nedává možnost se hnout více, než o pár milimetrů. Oproti včerejšímu odlitku zde však byly vyříznuty dvě velké díry, jedna v místě obličeje a druhá na rozkroku. Také zde přibyly kovové úchytky na rukou. Začala opět očista, stejná jako včera, ale méně důkladná a mnohem kratší. Zároveň mi liánou vsunutou do úst začala proudit sladká, výživná a docela dobrá hmota. Má první snídaně zde.

Po snídani se za mnou otevřela stěna, něco se zachytilo do kovových háků na rukou mé „rakve" a vytáhlo mne do velké haly, zalité slunečním světlem z prosklené střechy. Tam jsem najela na běžící pás a s hrůzou jsem zjistila, že podobných „rakví" zde leží desítky. Pomalu jsme se tak všechny přesunuly na běžícím pásu a zastavily se každá pod nějakým strojem, nebo rostlinou.

Já jsem zastavila pod rostlinou, která se vzdáleně podobala Adéle, ale mněla jen jeden šlahoun se zvláštním pulzujícím baňatým zakončením, které se ihned začalo přibližovat k mé kundičce.

Tak začal můj první pracovní den na ostrově Dr.Moreau, jak jsem ho pojmenovala.

Kapitola 2
Nová rostlina, které jsem dala jméno Robert, do mne lehce pronikla a mnoha malými šlahounky dráždila můj klitoris a pysky, zatímco ten velký tlustý konec mne přiváděl k divokému orgasmu zevnitř. Bylo to nepochopitelné, ale podle všeho byla tato rostlina určena k tomu, aby mi dělala jeden orgasmus za druhým. Takto to pokračovalo až do večera, jen s krátkými vyrušeními jinou rostlinou, která mi průběžně dávala najíst a napít.

Večer mne pak odvezli zpět do mé cely a než jsem pod vlivem drogy usnula, stihla jsem si všimnout, že na zdi je tabulka kde mimo jiných čísel byl i počet orgasmů, které jsem dnes měla a na kalendáři výrazně zatržen den mé ovulace, který má být za 6 dní.

Následujících pět dní probíhalo stejným způsobem, pouze jsem na sobě pozorovala zvláštní rezignaci a do jisté míry i spokojenost. Zvláště ráno jsem se až styděla, když jsem se přistihla, jak se nemohu dočkat, až mě dovezou k Robertovi.

Pátý den večer jsem se zahleděla na tabulku a říkala si, co mne asi zítra čeká, proč je ten den tak zvýrazněný.

Ráno po snídani mne tedy čekalo překvapení. Když už jsem nedočkavě očekávala, až se odsune známá stěna a odjedu do haly k Robertovi, odsunula se najednou protější stěna a já nevěřícně zírala do druhé, podstatně menší haly, kde už se řadily mé kolegyně ve skleněných rakvích k jakýmsi dřevěným boxům, ale co víc, místy se již boxy otevíraly a vylézali z nich různá zvířata a dokonce jakýsi tvorové - napůl zvíře, napůl člověk.

Když jsem zastavila u svého boxu, byl z něj vypuštěn nadržený samec levharta, který, zřejmě již znalý situace, hned strčil svůj penis do mé nadržené vlhké kundičky (i když nyní poněkud sevřené úzkostí z toho co se dělo kolem).

Snad pod vlivem drog, snad tím, jak ve mne vypěstovali závislost na sexu jsem s údivem zjistila, že se mi to milování s divokou šelmou v bezpečí mé skleněné rakve vlastně líbí. Po době, která mi po zkušenostech předchozích dní přišla krátká se do mne levhart prudce vystříkal a pomalu odešel zpět do boxu. Box se zavřel, ale k mému údivu se dal do pohybu a místo něj přijížděl jiný.

Mezitím jsem pozorovala okolí. Bylo tu zastoupeno několik zvířecích ras, převážně šelmy, ale také ponící a v rohu haly jsem zahlédla akvárium s delfínem. Musím přiznat, že při tom pohledu mne napadlo, že bych to s ním také chtěla zkusit.

Dorazil můj druhý box a vrhl se na mne další levhart. Budu tedy asi mít dnes den levhartů. Asi po pátém „milování" jsem se konečně alespoň trochu uspokojila a začala přemýšlet o tom, co vidím a o smyslu celého tohoto komplexu. Pořád mi přicházelo na mysl vysvětlení, sice logické ale ze žánru sci-fi, že tu někdo kříží různá zvířata s člověkem a dle kreatur, které jsem tu a tam zahlédla, úspěšně. Ale nakonec proč ne, ony rostliny, které o mne zde pečují nejsou o nic méně podivné.

Další den započal stejně, ale dnes byl na řadě obyčejný pes domácí. Ten se choval mnohem něžněji, než Levhart předešlého dne. Nejdříve mi zabořil svůj studený vlhký čumák do klína a pak začal dlouhým hrubým jazykem pomalu vylizovat mou mušličku. Postupně zrychloval, jak ze mne vytékalo stále více šťávy, až jsem dosáhla nádherného orgasmu. On však nepřestával. Se stále větší náruživostí lízal a lízal, až se konečně rozhodl na mne skočit. Musím říci, že ten pes to se svým nářadíčkem uměl nádherně.

Tak jako předchozího dne, hned jak první pes skončil, přišel na řadu jiný. Byl to nádherný den, na konci kterého jsem důvěrně znala mnoho různých ras psů a hlavně jsem měla nádherně vylízanou buchtičku.

Třetí den jsem však dojela do kouta haly, kam jsem zatím neviděla a zjistila, že je tu něco jiného. Genetické možnosti toho experimentátora snad neznají hranic. Zde na mne totiž čekala zase rostlina, ne nepodobná Robertovy, ale vždy přesně v okamžiku mého orgasmu jsem cítila, jak do mne něco stříká. Co mne však tak udivilo, bylo, že okolo nebyli jen tito Roberti, ale lidské postavy mužského pohlaví, se zelenou pokožkou a místo chlupů porostlí něčím jako trávou. Že by to byli kříženci člověka s rostlinami? To by bylo fantastické, ale je to přeci nemožné !?!

Další den jsem ke svému úžasu zůstala ve svém pokoji a Adéla se o mne pečlivě starala a pořád mi nechávala jeden šlahoun v mé kundičce. Jenže mne s ním nedráždila, jen tam tak byl a to mne hrozně rozčilovalo, protože jsem se potřebovala alespoň párkrát udělat. Naštěstí mne brzy uspali.

Ráno mne pak čekalo další překvapení. Otevřeli se totiž dveře, kterými mne sem první den přivlekli, otevřela se i skleněná rakev a já mohla jít ven. Jak se ukázalo, pustili mne sice ven na ostrov, ale do oblasti, která byla ohrazena snad deset metrů vysokou zdí, která byla v moři nahrazena hustou kovovou mříží. Ale díky alespoň za to. Natáhla jsem se na sluníčku, chvíli se vyhřívala, ale má kundička brzy začala žádat své, jak byla zvyklá a přinutila mne hledat něco na uspokojení. Prví co jsem zahlédla byly různé oblázky na břehu a hned jsem je začala do sebe strkat jak nějaká úchylačka. Už už jsem měla orgasmus, když z chodby za mnou vyšla nějaká dívka. V první chvíli jsem se trochu lekla a styděla, zvláště, když ze mne jak jsem tam tak stála začaly vypadávat kameny. Ale pak jsem pochopila, že ta dívka je na tom stejně jako já, protože mě poprosila, jestli mi může pomoci ty oblázky nastrkat zpátky, a jestli já udělám jí to samé. Po chvíli jsme obě dosáhly orgasmu a nechaly kameny vyklouznout ven. Ona pak chytila mé chodidlo, pohladila je, smyslně olízla nárt a začala jej strkat do své kundičky. No to jsem ještě neviděla, ale jak jsem byla zdrogovaná a nadržená, hned jsem to po ní zopakovala.

Tak jsme se tam jemně dráždily a laskali a mezi orgasmy jsme se seznámily. Jmenuje se Annie, pochází z USA a je zde už několik měsíců. Co je však důležité, podařilo se jí seznámit s jedním z dozorců a ten jí vysvětlil, o co tady jde.

Když jsme tedy byly obě uspokojené (alespoň na nějakou chvíli), sedly jsme si na břeh, pozorovaly příboj a Annie začala vyprávět.


Autor Sexmania 11.2.2005
Povídky od autora: Sexmania
přečtena: 24165 x
Průměrná známka: 2.77 tři po 155 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Ostrov Dr. Moreau I.
Copyright (c) 2004 - 2017 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist