EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Božské nohy I.

Úvod » Footfetish » Božské nohy I.

Komentáře (0) | Doporučit | Tisknout | 799


Božské nohy I.



Seděla proti mně v jinak prázdném kupé. Okamžitě mě zaujala a já jsem nemohl pustit oči z jejích nohou , které díky kratičké sukni mi byly bezostyšně vystavovány na obdiv. I když to byla již starší dáma, mohlo jí být tak 45 let, její nohy byly jedny z nejkrásnějších jaké jsem kdy viděl. Božsky tvarované s jemným, ale opravdu velmi jemným ochlupením , rozkošnými prstíky nalakovanými na zářivou červeň. Netrvalo dlouho a všimla si mého zájmu, nebylo to ostatně nijak těžké, byl jsem už natolik v její moci, že jsem se nepokoušel nic maskovat . Několikrát přehodila jednu nožku přes druhou , procvičila si kotníky a nakonec si dokonce neobyčejně vzrušujícím způsobem zula obě boty. To už na mě bylo moc,doslova jsem začal slintat blahem, když náhle promluvila.

"Přestanete mi laskavě zírat na nohy?!" Zrudnul jsem a nezmohl jsem se na jediné slovo. Díval jsem se do země . Takhle přihlouple jsem vydržel sedět jen chvíli. Podle zavrzání její sedačky jsem poznal, že si opět začala protahovat nožky. Nedokázal jsem se ovládnout a zvednul jsem trochu hlavu, abych uviděl alespoň kousek jejích nohou. Jakmile jsem to udělal, ta dáma vymrštila jednu nožku a střevíček, který na ní byl zavěšený prudce vylétl a trefil mne přímo mezi nohy. Byla to prudká rána a já se na sedadle zhroutil v bolestech. Slyšel jsem jak říká: "Tak ty nehodláš přestat ty úchyláku,co?!!" Když bolest ve varlatech trochu polevila, tak jsem se mohl vzmoci i na nějakou odpověď. "Promiňte Madam,já." "Nemůžeš si pomoct viď?" Přerušila mě a hned pokračovala. "Seber ten střevíček!" Poručila a já jsem ten rozkaz okamžitě splnil. Samotného mě překvapilo jak ochotně se podřizuji její vůli. Pomyslel jsem si,že kromě vášně pro ženské nohy, o které jsem věděl už od puberty jsem asi taky masochista. Nestačil jsem to ani domyslet do konce, protože když jsem botku chtěl té dámě podat, vrazila mi takovou facku až mi zase vypadla z ruky. Padl jsem na kolena a překvapeně jsem vzhlédl nahoru k ní. Pohrdavě se na mě podívala a povýšeným hlasem, který mým uším zněl jako rajská hudba, řekla: "To snad nemyslíš vážně ty pako!!! Nevidíš, že se má botka zaprášila?! Koukej okamžitě použít svůj psí jazyk a provést pečlivou očistu obou mých střevíčků!!! Byl jsem šokován a to velmi příjemně . Nikdy se mnou takto žádná žena nezacházela a teď jsem zjistil jak moc jsem to potřeboval. Ihned jsem se pustil do práce a vrhl se na olizování střevíčků. Jakmile jsem k nim přiblížil obličej , ucítil jsem pro mě božskou vůni, zpocených ženských nohou. I Když si evidentně o nožky jinak pečlivě pečovala, na mytí si naštěstí pro mne, moc nepotrpěla. Zcela učarován jsem důkladně čistil svršek i vnitřek obou bot. Cítil jsem, že se na mě dívá a o to víc jsem se snažil. Byl to nádherný pocit, klečet na všech čtyřech u nádherných nohou dominantní paní a olizovat její propocené boty. Po celkem dlouhé době mě řekla ať přestanu, že to už stačí. Mohl bych jí její botky prý samou vášní sníst. Přestal jsem tedy a nyní dokonale vyčištěné střevíčky jsem jí uctivě položil k nohám. Stále na všech čtyřech jsem čekal na další rozkazy od své paní /ano teď již nebylo pochyb,že netoužím po ničem tolik jako stát se jejím otrokem/ Té dámě to bylo asi už jasné také, protože se ke mně začala zcela přirozeně chovat jako ke svému majetku či psíku. Poručila mi ať zamknu dveře vedoucí do našeho kupé. Když jsem to udělal a vrátil se jak vycvičený pes k jejím nohám tak je zvedla do výšky a prudce mě s nimi doslova připlácla k zemi. Ležel jsem tam na břiše a její nohy jsem měl položené na zádech " Myslím, že tvá situace je více než jasná. Akutně potřebuješ majitelku, která by ti umožnila naplnit tvůj ubohý život smyslem, po kterém celou svou otrockou duší toužíš. Je to tak Azore?" Měla samozřejmě naprostou pravdu a já jsem nemohl udělat nic jiného než souhlasit. Ostatně když je někdo v pozici jakési podnožky těžko může mít jiný názor než ta dotyčná osoba, která ho k tomuto účelu používá. Řekl jsem tedy bez váhání : "Ano.má paní"
"No dobrá jsem ochotná si tě ponechat jako svůj majetek." "Poníženě děkuji madam." za toto přerušení své milostivé paničky jsem si vysloužil kopanec do hlavy. "Mlč!!! Ty čokle. Tak tedy ,můžeš se stát mým psem, ale jen pod tou podmínkou, že mi budeš absolutně oddán, budeš poslouchat na slovo či jen pokyn. Budeš opravdu mým psem, a to se vším všudy, tedy například i obojkem. Tak co, Azorku. Čekám." Nepřemýšlel jsem ani vteřinu, protože jsem si plně uvědomil, že takovouto šanci již v životě nedostanu. "Má krásná paní a vládkyně poníženě prosím o možnost Vám sloužit jako psík, otrok, sluha, podnožka." "To stačí, už vjíždíme do stanice kde vystupuji. Obuj mé vznešené nožičky a doufám, že tě ani nenapadne použít k tomu své špinavé pracky!!! To by se panička opravdu rozzlobila."Na to sundala nohy z mých zad a panovačně je natáhla dopředu. Rychle jsem uchopil střevíček do úst a snažil se jí ho nazout. Nebylo to rozhodně snadné, ale nakonec se mi to přeci jenom povedlo. Užil jsem si při tom dostatek čichání jejích nožek. Její vůně byla výrazná a já jsem nádhernější neznal. Když jsem splnil svůj úkol tak vstala, prohlédla si zda se botky dokonale lesknou, nařídila mi abych nějaké nedostatky ještě narychlo jazykem opravil a na rozloučenou mě jen tak jemně kopla do obličeje a dovolila mi políbit poníženě její podrážku. Pak na zem hodila vizitku a stroze prohlásila : " Tuhle sobotu v 8.00 h. A připlaz se k paničce přesně pejsku!" Pak odešla a já jsem osaměl. Velmi pomalu jsem se vzpamatovával z toho dnešního nečekaného zážitku. Posadil jsem se na sedadlo a přemýšlel jak to jen vydržím celý ten dlouhý týden, než budu moci zase padnout své majitelce k jejím božským nohám.

Konečně nastala sobota ráno a já stál před dveřmi bytu té dámy, do které jsem vkládal tak velké naděje. Jakmile na mých hodinkách nastalo 8,00 hodin zazvonil jsem a čekal. Nic se nedělo. Stál jsem tam tak asi deset minut a za dveřmi bylo naprosté ticho. Zazvonit znovu jsem si nedovolil. Nevěděl jsem co mám dělat a asi po dalších dvaceti minutách, kdy jsem už chtěl zklamaně odejít se najednou konečně otevřely dveře. Stála v nich opravdu ona, má paní. Zaplavil mě pocit obrovského štěstí a poté co kousek ustoupila abych mohl dál a zavřít za sebou dveře jsem jí padl k nohám. Vypadala božsky, na sobě měla tak kratičký župánek, že nejen odhaloval celé její dlouhatánské nohy obuté v rozkošných páskových pantoflíčkách na vysokém podpatku, ale i kousek bílého zadečku. I když madam Daniella /ano,tak se má paní jmenovala/ byla vysoká štíhlá žena , ňadra a zadeček měla značně vyvinuté, což jen podtrhovalo její dominantní vzezření. Klečel jsem tedy před ní a celý napnutý čekal, co se bude dít dál. Chvíli se na mě jen tak ze své úctyhodné výšky dívala a pak se z ničeho nic její nožka vymrštila a zasáhla mě silným úderem mezi nohy. Již podruhé jsem poznal, že tato dáma umí být i pěkně krutá a v bolestech jsem se na zemi stočil do klubíčka. Několika dalšími kopanci celkem snadno docílila toho, že jsem před ní ležel na zádech. Daniella si zula jeden pantoflíček a bosou nožkou mi stoupla na krk. Dostal jsem strach, že nebudu moci dýchat, ale naštěstí madam tlak , který vyvíjela na můj krk po chvíli trošku povolila a tak jsem si mohl užít i načichání vůně z její zpocené nožky, která byla ještě silnější než před týdnem. S pohrdáním se na mě zadívala a řekla: "V kolik hodin jsem ti, ty pako, nařídila, aby ses připlazil k paničce?!" Chtěl jsem jí začít vysvětlovat jak k tomu došlo,ale umlčela mě jen mírným zvýšením tlaku na můj ohryzek a pokračovala. "takhle si poslušného psíka nepředstavuji, jak sis všiml umím i trestat tak si propříště rozmysli v něčem mi třeba jen částečně nevyhovět, jasný čokle?!!" Na to mi opět umožnila trochu dýchat a tak jsem jí poníženě vysvětlil jak k tomu mému "zpoždění" došlo. Na její otázku "Tak proč jsi nezazvonil ještě jednou, ty blbečku," jsem jí pravdivě odpověděl, že mi to nedovolil strach z ní. To jí evidentně potěšilo a dokonce se i trochu usmála, i když samozřejmě patřičně povýšeně. Potom mi sundala nohu z krku a podržela jí pár centimetrů nad mým obličejem. Měla velmi špinavá chodidla, vypadalo to jako by celý den chodila bosa všude možně a byla to asi pravda. "Popros paničku Azorku, a možná ti dovolím abys mi svým otrockým jazykem mohl očistit má vznešená chodidla," řekla a já opravdu prosil. Volil jsem ty nejponíženější výrazy jaké mě napadly, básnil jsem o tom jak jsem jí oddán a jaký budu poslušný psík, ale ona se mi jen smála a bavila se tím jak se pod ní svíjím vášnivou a spalující touhou smět se konečně dotknou jazykem jejích špinavých chodidel. Po dost dlouhé době, kdy už jsem byl na pokraji psychických sil se konečně Daniella smilovala a položila mi svou nožku na ústa. Byl to nádherný pocit když jsem olizoval milimetr po milimetru její božské nohy. Když jsem očistil její chodidla, trvalo to dost dlouho než jsem slízal ty vrstvy špíny našlapané snad za celý týden, tak mi poručila abych vylízal také pot,který má mezi prstíky. "Už mě to tam úplně svědí jaká je tam vrstva.," řekla doslova. Neznám lepší chuť, než chuť Daniellinina potu, zvláště když ho vylízávám mezi jejími rozkošnými prstíky. Bohužel po chvíli to mou paní přestalo bavit a po důkladné očistě i její druhé nožky mi jí sundala z obličeje. Byl jsem na vrcholu blaha a ona to na mě viděla. Poznala také to, že od této chvíle jsem jí oddán na život a již nikdy nebudu moci žít jinak než jako věrný pes a otrok u jejích nohou. Chvíli se ještě posmívala mé poníženosti a dráždila mě kroužením své nohy nad mou hlavou , pak ale zvážněla a rozkázala mi abych se bleskově svlékl do naha a počkal jako správný pejsek než se panička vrátí. Otočila se odcházela pryč. Byl to neobyčejně vzrušující pohled ze zadu na její dokonalou chůzi. Byla to chůze jakou mají špičkové modelky, ladně kladla jednu nohu před druhou a kroutila při tom svým velkým pevným zadkem. Víc už jsem žádnou ženou nemohl být v životě okouzlen, Daniella pro mne představovala naprostý idol a já mohl jen stěží uvěřit , že mám opravdu to štěstí být jejím majetkem. Ačkoliv jsem se svlékl co nejrychleji jsem uměl tak to bylo jen tak tak. Právě když jsem do kouta odkládal poslední kus mého oblečení, madam se vrátila. V ruce držela ocvočkovaný obojek a vodítko, oboje z kůže a zcela zjevně úplně nové. Sama mi to potvrdila , když mi řekla, že to je dárek pro mě. Než jsem však stačil náležitě poděkovat tak jsem znovu inkasoval ránu trestající nožkou mezi nohy, padnul jsem hlavou na zem a zaskučel bolestí. Daniella mne obešla a položila mi nohu obutou opět v pantoflíčku na vysokém podpatku na záda, onen podpatek mi zaryla do kůže a ledovým hlasem mi přikázala, abych dal ruce okamžitě za záda. Okamžitě jsem tak učinil a ona mne na znamení spokojenosti lehce poplácala nártíkem po zadku. Znovu přešla přede mě a záhy se mi její nožka ocitla těsně u nosu, který jsem měl přilepený u země. Opět jsem měl možnost dýchat opojnou a výraznou vůni jejích nohou smíchanou s vůní dlouho nošených minipantoflíčků. "Tuhle pozici si důkladně zapamatuj ty idiote," řekla má paní tvrdým a ledovým hlasem, "je to základní pozice ve, které budeš vždy pokud budeš v mé vzácné přítomnosti. Pokaždé ji zaujmeš ihned jak mně poprvé uvidíš, ostatně vůně mých nohou ti evidentně svědčí. Pohybovat se budeš pouze plazením po zemi a to bez pomoci rukou, budeš si to muset natrénovat, ale věřím, že ti to půjde rychle, zvláště když tě budu dostatečně motivovat vodítkem, které mohu kdykoliv použít jako bičík. Ostatní pravidla pochopíš rychle během služby u mě, i když to nebude zcela jistě bezbolestný proces broučku. Škodolibě se uchechtla, nasadila mi na krk psí obojek a dala mi první rozkaz. Zatímco si půjde na chvíli zdřímnout, mám za úkol důkladně zvenčí i zevnitř očistit všechny její botky a boty a poté je srovnat podle typu a barvy pečlivě zpátky do botníku.

Ten "botník" byl velký jak almara a byl odshora až dolů plný Daniellininých bot a pochopitelně vůně jejího potu.Jakmile odešla , okamžitě jsem se vrhnul do této překrásné práce. Lízal jsem jak zběsilý, ale bot neubývalo. Přesto jsem asi tak po půl hodině byl již hotov a zařazoval jsem do skříně poslední boty mé milované paní. Byly to vysoké zimní kozačky a mě se ne a ne podařit je pouze za pomocí úst uklidit. V jedné chvíli jsem, aniž bych chtěl , automaticky použil jednu ruku na přidržení. To jsem neměl dělat, protože za mými zády stála už asi nějakou dobu, bez mého vědomí, Daniella a pozorovala mě. Když viděla co jsem udělal zařvala : "Co sis to dovolil ty čokle?! Porušit hned první den základní pravidlo!!!" Zahrnula mne sérií kopanců a několikrát mě také švihla vodítkem. Svíjel jsem se jí u nohou a za bolestného kňučení jsem jí úpěnlivě prosil za odpuštění. Konečně se unavila a když viděla, že jinak jsem její rozkaz splnil beze zbytku - všechny boty se krásně leskly a stály dokonale vyrovnané-uklidnila se a nechala si milostivě ode mě poníženě olizovat palec u nožky, který jí koukal z pantoflíčku. "No dobrá, vidím, že budu muset udělat opatření, abys mi sloužil dle mých představ. Když tvá vůle je tolik slabá." chtěl jsem jí vysvětlit, že se polepším, ale rázně mě umlčela svým jehlovým podpatkem, který mi prudce vstrčila do úst a já ho začal sám od sebe vášnivě "kouřit", což Daniella s uspokojením přijímala. "Takže Azore," pokračovala má paní,"zůstaň a čekej !" Vytrhla mi podpatek z úst a ladně odkráčela, když se opět vrátila a já přitiskl opět nos k jejím pantoflíčkům , držela v ruce klasická policejní pouta. Obešla mě zezadu, chytla mé ruce a neobyčejně rychle mi jimi sepnula ruce za zády. Pak mě znovu obešla a řekla, že teď začne ten slibovaný trénink v pohybu. Vypadalo to tak, že Daniella se procházela po svém rozměrném bytě a volala : "Azore k noze! No tak bude to! Okamžitě mi polib podrážku!" Já jsem se za ní musel plazit a pokoušet se jí dohonit. Zpočátku jsem nemohl přijít na to jak se pohybovat rychle a tak jsem samozřejmě inkasoval spoustu ran koženým vodítkem. Nakonec se mi, ale přeci jen podařilo naučit se plazit dostatečně rychle a za chvíli musela má paní po bytě popobíhat abych jí vždy nedohnal. Daniellu to dobře bavilo a velmi se u toho nasmála. Nakonec, když zaběhla do své ložnice jsem se konečně přiblížil k její nožce a políbil jí podrážku. Ona se v záchvatu smích svalila na postel a ještě hluboce oddychujíc po té námaze mi strčila obě nohy před obličej a pochválila mě jak se rychle učím. Za to se prý můžu opět chvíli věnovat jejím chodidlům. Z radostí a vděčností, že už mě přestala trápit jsem se vrhnul do vášnivého olizování jejích nožiček. Pak mi rozepnula pouta a poručila, abych jí udělal a přinesl kávu. Dovolila mi také používat ruce, prý by se jinak kávy asi dnes nedočkala. Odplazil jsem se do kuchyně, udělal kávu a zpátky do ložnice jsem jí přinesl na svých zádech po čtyřech. To se jí zalíbilo a řekla, že mě tedy bude používat i jako servírovací stolek. Vzala si kávu a nařídila mi, abych zůstal na všech čtyřech u jejích nohou. Pak si je na mě obuté do pantoflíčků položila a při četbě nějakého časopisu popíjela kávu. Občas mi jen tak z nudy zaryla podpatek do zad či mi nastavila podpatek k onomu "vykouření", které se jí jak sama prohlásila docela zalíbilo. Když dopila kávu tak mi poručila, abych vše rychle uklidil a bleskově se jí vrátil k nohám.

Udělal jsem co mi přikázala a když jsem byl zpátky u ní v ložnici naskytl se mi nádherný pohled. Seděla na kraji postele a nohy měla široce roztažené, byla úplně nahá. Zakývala na mě prstem a já se k ní připlazil. Když jsem klečel mezi jejíma nohama tak mě chytla za vlasy a řekla: "Teď se paničku naučíš uspokojovat i jinde. Hezky mě vylížeš, pejsku. Ale nejdřív mě tam hezky uctivě polib a poníženě popros." Učinil jsem jak přikázala a pak se už pustil do lízání kundičky mé paní. Nebyl jsem v tomhle žádný začátečník a tak po půl hodině proběhla jejím tělem vlna orgasmu. Mile se na mě usmála a strčila mi palec u nohy do úst. Prý abych si chvilku užil i já. Netrvalo však dlouho a opět zatoužila cítit můj jazyk jinde. Otočila se na břicho, labužnicky se protáhla a vyšpulila na mě svou zadnici. "Tak pejsánku," řekla roztouženým hlasem Daniella, "ze předu jsi svou paničku už vylízal, tak teď ještě zbývá ta druhá neméně vznešená dírka. Pusť se do toho a ať jsem stejně spokojená jako před chvílí." Pro svou paní bych udělal cokoliv a tak jsem rychle zabořil ústa mezi její pevné půlky a začal jí vylizovat zadeček. Ona mi při tom jezdila nožkami ze stran po hlavě a to mě ještě víc motivovalo k dobrému výkonu. Asi po dvaceti minutách zažila druhý orgasmus a rychle mi nastavila kundičku k zachycení jejích šťáv. Když se madam vzpamatovala z těch dvou bouřlivých orgasmů, nastavila mi nožky a nechala si milostivě ocucávat jeden prstík u nohy po druhém. Zároveň ke mně měla proslov týkající se mé další služby u ní. I když je prý se mnou zatím celkem spokojená, převýchova je absolutně nutná. Jejím výsledkem bude, že přijmu všechny ženy /zdůraznila, že všechny-a ne náhodou viz. Božské nohy II / za své přirozené vládkyně. Budu přetvořen v dokonalý nástroj či hračku pro ženy. Převýchova bude vypadat následovně: Každou sobotu ráno se přihlásím u své prozatímní majitelky / slovo prozatímní mě trošku zarazilo, ale ani tentokrát to Daniella nevyslovila nadarmo/ a začne výcvik. Každý víkend bude jiná lekce např. psí drezůra, kurs sluhy a poskoka, naučím se veškeré domácí práce včetně vaření, pedikúra, manikúra a vůbec veškerá péče o majitelčino tělo, naučím se uspokojovat ženy jazykem všude kde projeví chuť /tady na mě spiklenecky mrkla a řekla, že s tím problémy u mě nebudou, ale přesto si tu lekci nenechá ujít/ , naučím se chování vůči ženám na veřejnosti, jak projevovat úctu a podřízenost cizím ženám a své majitelce atd. atd. Bylo toho strašně moc a tak se také doopravdy stalo. Po sedmi měsících převýchovy mi jednoho dne Daniella řekla, že je se mnou hotova a s klidným svědomím může prohlásit, že jsem perfektně vycvičený psík, hřebec, otrok, poskok, olizovač všeho co si žena zamane, podnožka, rohožka. zkrátka jsem již dokonale připraven. Bylo nedělní odpoledne a Daniella mi přikázala abych si kleknul do známé polohy s nosem u země ke dveřím a čekal, čeká mě prý překvapení. Jestli milé nebo ne to už nechá na mě. Každopádně mám mít připravený jazyk jako vždy a jakmile vstoupí do bytu dámské boty vím co už mám dělat. To jsem samozřejmě věděl ale vůbec jsem nechápal co se mi madam snaží naznačit. Nic víc mi již neřekla, nechala si vyjímečně dlouze olízat oba střevíčky, včetně prstů u nohou a pak odešla. Já jsem tedy čekal jak mi bylo nakázáno a byl připraven rychle se vrhnout k nohám, které vejdou do dveří, ale to už je další příběh s jiným vypravěčem. Jmenuje se Božské nohy II.


Autor psík David 10.3.2005
Povídky od autora: psík David
přečtena: 13751 x
Průměrná známka: 2.80 tři po 151 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Božské nohy I.
Copyright (c) 2004 - 2017 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist