EROTICKÉ POVÍDKY

Erotické povídky povídka - Nevěsta na objednávku

Úvod » Fetiš » Nevěsta na objednávku

Komentáře (0) | Doporučit | Tisknout | 835


Nevěsta na objednávku



Brouzdal jsem tehdy po Síti, když mou pozornost upoutal zajímavý odkaz na spodním okraji jedné z těch lechtivých stránek :



NEVĚSTY NA OBJEDNÁVKU.



Úchvatné, pomyslel jsem si, myšlenka devatenéctého století v médiu 21. století.



Za kliknutí na tento site jsem byl odměněn stránkou plnou krásných dam z celého světa, jejichž snem se zdálo být získání amerického občanství pomocí sňatku. Byly tam vysoké, malé, nordické blondýny, asiatky a jihoameričanky. Každý obrázek obsahoval profil dívky, jméno, míry a vzdělání. Klinutím na její foto se člověk dostal na stránku s dalšími informacemi, a ..., uuuiiii, ... nahaté obrázky. Okamžitě jsem si stránky přidal k oblíbeným.



Nyní se usím přiznat, že nejsem žádná hvězda, 40 let, nadváha, plešatějící, 6 stop vysoký (když stojím rovně ). Má společenskost poněkud zaostává za přáním, ale konec konců, není to zas až tak zlé a jsem Američan.



Byl jsem zvědav, jak ta věc s nevěstou funguje. Viděl jsem upoutávku, kde to ale skutečně začíná ?



Aha, tady, našel jsem to.



KAŽDÁ Z TĚCHTO ŽEN MŮŽE BÝT VY JEN ZA 29.95 $ !



Chvíli jsem se bavil humorem toho překlepu a poté jsem se vrátil zpět k obrázkům.



Když se kliklo na obrázek konkrétní dívky, zobrazily fotky bez šatů. Click ! Download obrázku, Click atd. Prostě "sprosťákovo" nebe.



Potom jsem kliknul na obrázek Jocelyn Vu. Můžete rovnou říci "láska na první pohled". Jocelyn byla půvabnou kombinací asiatky s afričankou, černé kudrnaté vlasy rámovaly nádhernou tvář, profil byl asijský, ale prsa a zadeček africké. Nahatý obrázek ukazoval, že její pokožka je bezvadná, jemně nažloutlost podtrhovovala její čokoládové opálení. Od hlavy až k patě nebyl jediný chloupek, dokonce ani na přirození. Nu, tato dívka ve mně postiskala všechny erotické knoflíky.



Click, download, Click, tisk souboru.



Myslel jsem na ní po zbytek dne s jejím obrázkem stále na očích. Večer jsem se na ty stránky vrátil, nepodíval jsem se předtím na její profil a nyní jsem chtěl znát každý detail jejího života. Neuvěřitelné, dívka mých snů je na obrázku na erotickém websitu.



První věc, kterou jsem zaznamenal, byla, že některé obrázky se změnily, některé zmizely a byly nahrazeny jinými. Poznámka, kterou jsem předtím neviděl, říkala :



JAKMILE JE VÝBĚR PROVEDEN, OBÁZKY A PROFILY JSOU VYMAZÁNY.



Ó Bože ! Rychle jsem projel stránkami, dokud jsem nenašel její obrázek. Naštěstí tam ještě byla. Četl jsem její profil a zároveň diskutoval sám se sebou o vyčlenění peněz, předpokládal jsem, že asi na organizaci schůzky, nevěděl jsem jak to funguje.



JOCELYN VU

19 let, výška 4`10``, hmotnost 105lb.



Jocelyn je míšenka, matka Vietnamka, otec neznámý, ale pravděpodobně americký voják afrického původu. Osiřela ve věku 6 let, vychována svým strýcem, nyní také zemřelým. Je ve Spojených státech na studentské vízum a studuje biochemii. Hovoří vietnamsky, francouzsky a anglicky, umí také číst španělsky a německy.



Jocelyn si velmi přeje získat občanství USA, což vzhledem k zacházení s dětmi amarických vojáků ve Vietnamu je velmi pochopitelné.



Už jsem neváhal, stiskl jsem SELECT a nechal své makro kreditní karty vyplnit údaje na formuláři. Po několika minutách se obrazovka změnila.



DĚKUJEME VÁM. VAŠE KREDITNÍ KARTA BYLA VALIDOVÁNA. ÚVODNÍ BALÍČEK MŮŽETE OČEKÁVAT BĚHEM 2-3 PRACOVNÍCH DNÍ.



Jsem idiot nebo co ?



Pracuji většinou doma, upravuji různé softwarové produkty, webový design a takové věci, nic velkého, ale platí dobře a já nenávidím práci podle hodin. Dávám svým klientům vyšší odhad času na práci, pak to stihnu během několika málo dní a pak už jen čekám a relaxuji dokud nepřijde den předání. Těsně předtím zavolám klientovi a ptám se, jak moc důležitá pro něj ta zakázka je. Trochu ho vyděsím a poté dodám produkt o den dřív. Můj současný projekt byl pro jednu instalatérskou firmu v Georgii. Nic velkého, katalog a online objednávání přes web s interfacem postaveným tak, aby i ty děvenky v obchodě mohly vkládat nové produkty a ceny. Byl jsem jen zvědav, kdy přijdou na to, že jejich homepage přehrává hudební soubor "Na Wisconsinu", ačkoliv žádný jejich počítač nemá zvukovou kartu.



Tu noc jsem přemítal co bych mohl nabídnout dámě jako Jocelyn. Finančně jsem na tom byl dobře, dům je zaplacen, téměř 200 000 $ v bance, několik zbývajících dluhů. Mohl bych jí poskytnou vše na 5 let, po které bychom museli být svoji, aby její občanství bylo platné. Ale, měla by mne ráda ? Chtěla by se mnou spát ? Co si budu nalhávat. Asi by se zajímala o mé peníze, auto a americký rodný list. Dostala by své občanství, dokončila vzdělání, potom vypadla, aniž by strávila jedinou minutu v mé posteli.



Ale mě to nevadilo, Všechno co musela udělat, bylo vypadat dobře a být tady. Bylo by pěkné, i kdyby manželku jen předstírala. A daleko lepší ještě bude, když bude manželkou i formálně.



Pragmatismus ovládl mé následující dny, dodělal jsem svou práci, nechal právníka napsat svatební smlouvu, všechny cennosti ukryl v rodinném sejfu. Při všech božstvech v Galaxii, tolik jsem se těšil.



Zásilka dorazila, doručená USPS poslem. Okamžitě jsem ji otevřel a rozprostřel obsah na konferenčním stolku. Malý medailónek, nějaké papíry ve vietnamštině. A také zelená karta pro Jocelyn Vu. Nic, co by naznačovalo místo setkání nebo telefonní číslo. Ó, jak chytrý chlapec já jsem. To všechno za pouhých 29.95 $. Ale alespoň ty sny za tu cenu stály.



Vzal jsem do ruky medailon, hezká práce, ženská tvář v černém kameni vsazená do alabastrového podkladu, postříbřená a se sponkou na zadní straně pro připnutí na oděv. Píchnul jsem se do prstu, když jsem sponku zkoumal hledajíc nějaký trik, něco jako číslo na zadní straně. Ale nic takového.



Většinou mne lidi považují za dobráka, ale čestně řečeno, jsem také šikovný hacker. Nastartoval jsem počítač, nahrál svůj nejlepší webcracker a šel lovit Webserver s Nevěstami na objednávku. Zlomení toho serveru by mi alespoň dalo nějaké zadostiučinění, ale nemohl jsem ho najít, ani bookmark už nebyl v mém systému. Internetová historie také nic neukazovala.



Pravidlo hackingu číslo 2 : sleduj peníze. Těch 29.95 $ muselo někam zmizet. Omyl. 29.95 $ nikam neodešlo. Na mém účtu nebyl v tyto dny žádný debet.



Nechápal jsem, co se děje.



Potom jsem ale pohlédl na svou ruku, na levou, která mne pořád trochu bolela od píchnutí tou sponkou. Byla trochu tmavší a menší než pravá ruka. Kdyby se mi z hrudi vydral Vetřelec, nebyl bych asi překvapen více.



S panikou jsem začal procházet papíry na konferenčním stolku. Rodný list pro Jocelyn Vu, opatrovnické listiny pro Vuina strýce. Výstupní dokumenty z Vietnamu. Najednou jsem těm dokumentům rozuměl. Nové dokumenty v angličtině, vstupní povolení, povolení k pobytu pro cizince, majetkové dokumenty zemřelého strýce ( můj dům, auto, bankovní účty a investice ).Všechno odkázáno pro Jocelyn Vu.



Zbarvení mých rukou se vyrovnalo, ale bylo ještě tmavší. Moje tělesné proporce se nenápadně měnily bez jakéhokoliv pocitu změny. Ale věděl jsem, že brzy se to stane, že i zrcadlo mi ukáže mne, Jocelyn Vu.



Jasně, "KAŽDÁ Z TĚCHTO ŽEN MŮŽE BÝT VY JEN ZA 29.95 $ !" Jaký jsem to pitomec. To nebyl překlep.



Uvažoval jsem možnosti. Žádná. Tedy, vlastně jedna jediná, akceptovat to, co se děje. Jak moc to bude zlé ? Deportace zpátky do Vietnamu by byla zlá, ale dalo by se jí vyhnout ... sňatkem s Američanem. Špatný nápad, moc špatný.



Po chvíli jsem zjistil, že bloudím domem, uklízejíc různé věci a začal se na chvíli obávat, že že jsem byl "předrátován" na "Suzi domácí paničku". Ale naštěstí ne, vždycky jsem si šetřil úklidové práce na dobu, kdy jsem musel těžce přemýšlet nebo když jsem byl nervózní. Teď platilo obojí.



Změny pokračovaly stejným, pomalým tempem. Byla to "pěší" magie, ale proč, ve všech kouzelnických povídkách, které jsem četl, byla kouzla okamžitá ?. Ale proti tomuhle byly i šnečí závody vzrušující podívaná. Má frustrace nakonec prorazila na povrch. "Skončete to, vy hnusní bastardi !"



Přerušil mne zvonek u domovních dvěří. Než jsem šel otevřít, krátce jsem se na sebe podíval u dveří do zrcadla. Nevypadal jsem nijak podstatně jinak, trochu tmavší, trochu menší. Mimochodem to zrcadlo tam pokud vím před hodinou ještě nebylo, ale začínal jsem si zvykat, že věci se dějí hlavně za mými zády.



Muž ve dveřích byl hispánec a vypadal dost zmateně. Dalo se poznat, že měl podobnou poštovní zásilku jako já.



"Ano ?," zeptal jsem se. "Co pro Vás mohu udělat ?"



"Uh... hledám Ingu Vossovou. Mám jisté věci, které musí být její a toto je jediná adresa, kterou mám."



Začínalo to být povědomé. "Byla to zásilka od Nevěsta na objednávku ?"



"Hmm, ano, poslal jsem tam, aby ... ch se seznámil s dívkou ze seznamu, ale oni mi poslali místo toho ty podivné věci, podívejte, dostal jsem nájemní smlouvu, která říká, že ona si tu pronajala pokoj. Je to pravda ?"



"Mám pocit, že brzo bude. Lepší bude, když půjdete dál a počkáte na ni. Mohu Vám něco nabídnout k pití ?"



"Pivo, jestli máte."



Dal jsem tomu muži pivo a sám si také jedno otevřel. Jestliže "můj" profil byl správný, bude to asi mé poslední pivo na další dva roky. Muž začal být ještě nervóznější než předtím. Ukázal na stoh papírů a poštovní obálku, ve které byl můj osud. "Ano," povídám, "přihlásil jsem se také o schůzku, řekněte mi, stalo se něco neobvyklého od doby, kdy jste otevřel zásilku ?"



"Hm, ne, dostal jsem to před dvěma dny, ale nemohl jsem najít telofnní číslo nebo něco podobného, jen tuhle adresu na nájemní smlouvě."



Před dvěma dny a dosud se nezměnil ? Nyní jsme byl zmaten já. "Podívejme se, co máte a uvidíme, jestli se něco nevyjasní."



Vysypal svou krabici na stůl, vypadala jako moje, ale chyběl medailon. "Je to všechno ?"



Natáhl se ke krabici a podíval se dovnitř. "Člověče, tady je ještě nějaký šperk schovaný v rohu." Vnořil dovnitř svou ruku, aby ho vytáhl.



"Nee, nedělejte to." vykřikl jsem.



"Auu !" zařval zpátky na mě. ! Proč na mě řvete, teď jsem se kvůli Vám píchnul."



"No, tak si myslím, že Inga bude doma velmi brzo, klidně seďte."



Vysvětlil jsem Miguelovi ( tak se jmenoval ) situaci. Překvapivě to přijal velmi klidně a já jsem začínal brát svou konverzi také daleko klidněji. Dopili jsme postupně všechno pivo v lednici a byl jsem si začal být jist, že k večeru už Miguel nebude mít nic ze svého nordického vzhledu.



Najednou Miguel vyskočil, odběhl na toaletu a začal zvracet. Mezi dávením bědoval "Člověče, člověče". Stál jsem ve dveřích, přemýšlejíc zda pomoci, či zda to je jen další fáze, do které se brzo dostanu. Miguel se opřel zády o zeď. "Člověče, to je strašné. Vzpomněl jsem si, že Inga je striptérka a má 60`` poprsí. Dyť já budu jak kráva."



"No, Ingo, víš, co si myslím ?"



"Co ? A neříkej mi Ingo, ještě ne, do prdele."



"Já mám pořád ještě jednu místnost volnou a naši mučitelé mají smysl pro pořádek, Tvoje nové jméno je Voss, moje Vu, vsadím 100 babek, že zítra přijde nová holka se jménem začínajícím na VY nebo WA !"



Tu sázku bych vyhrál.



Uložil jsem Ingu do postele v jednom z volných pokojů, nyní v jejím pokoji. Její transformace probíhala rychleji, snad kvůli tomu, že byla o dva dny odložena. Byla vyšší, blond a mnohem širší v prsou. Skutečnost, že já se dopracuji k C košíčkům byla nic ve srovnání s tím, co ona už měla.



Byl jsem asi o šest palců kratší než v době, kdy jsem šel do postele a měl jsem už i poprsí. Pomalu jsem začínal vidět Jocelyn ve své tváři a v postavě. V té době jsem se ale zajímal víc o ukončení změn než o vlastní změny. Chtěl jsem to mít za sebou. Sám se sebou jsem uzavíral sázky kdo bude v mé posteli, až se probudím, až jsem konečně usnul.



Když jsem procitl, byl jsem téměř hotov. Za pár hodin to bude už 24 hodin od chvíle, kdy jsem otevřel balíček. Můj pokoj vypadal žensky, oděv ve skříni také. No, bylo to hotové. Nebude to snad tak zlé, snad jen že jsem teď tak malý. Pro všechno jsem musel vstávat na špičky. Ale hlavní úžasná věc toho rána bylo vidět Ingu pokoušet se chodit s těmi neuveřitelnými ňadry. Jo, také byla už hotová.



Moje kancelář byla vybavená jako studovna, knihy s biochemií a dalšími předměty, některé v němčině, francouzštině a vietnamštině. Počítač se nezměnil a moje hackerské nástroje pořád byly tam, kde jsem ho nechal, ale vše bylo nějak jemněji uloženo a o celém pokoji se dalo říci, že je nějak delikátní. Pochopil jsem, že můj životní profil se bude asi podobat profilu v dopise. Jen doufám, že Inga má ve svém profilu také trochu rozumu, strašně nerad bych tu žil s dokonalou husou.



Katherine Walters dorazila kolem poledne, s ruměncem ve tváři a třesoucí se, kompletně ženská, podle svého profilu imigrantka z Irska. Měla ten nejsladší přízvuk, ale to i Inga a nakonec i já. Protože jsem byl vlastně hostitelem, vložil jsem se do hovoru a přiznal, že jsme měli co do činění také s "Nevěstou na objednávku". Řekla prostě, že ještě včera byla Jacob Weiz. Inga jí ukázala její nový pokoj, zatímco jsem připravil salát k obědu. Bože, dokonce i vkus k jídlu se mi změnil.



Když už o tom mluvím, koupal jsem se, oblékal a líčil se také bez nějakých podivných myšlenek. Prostě druhá přirozenost. Dokonce jsem se ani příliš neobdivoval, ještě včera jsem si myslel, že upadnu do jakýchsi autosexuálních orgií, ale dnes mi mé tělo připadalo normální, až to bylo nudné. A Inga a Katherine, prostě dokonalé kočky, a ... nic. Nicota, prázdno, nula.



Ale..., to znamená, že jsem .. heterosexuální, a to znamená ... Muži. Spočteno. Koneckonců jsem si přece neobjednal nevěstu na objednávku jako lesbičku.



A tak jsem čekal na další návštěvníky. Přišlo to v 5 odpoledne.



Telefon. Pro mě.



"Haló, Jocelyn, kdo je tam ?"



"Ahoj Jocelyn, tady je John, John Barton, dostal jsem Tvé jméno v seznamovací agentuře."



"No Johne, mohla bych si vzít volno. Ale na první schůzku se sejdeme někde na veřejnosti. Holka musí být opatrná."



"Co takhle zítra odpoledne, na univerzitě ? Chodím tam také. Na obor věda a informatika."



"Víš, jak vypadám, budu volná od tří hodin. Sejdeme se na schodech u knihovny ?"



"Platí."



Inga a Katherine měly telefon večer po šesté.



Autor Nanomage 16.3.2005
Povídky od autora: Nanomage
přečtena: 14667 x
Průměrná známka: 2.96 tři po 132 hlasováních.
Ohodnoť povídku: 1.jedna 2.dvě 3.tři 4.čtyři 5.pět

Nevěsta na objednávku
Copyright (c) 2004 - 2017 | Sex-Town LTD | Erotické povídky Všechna práva vyhrazena.

TOPlistTOPlist